EET čili prostě to neumíme

Podívejme se na navrhovaný zákon o EET prostřednictvím některých daňových zásad; zde jsou:

1. Správa daní má vést ke správnému vybírání daní při minimálním zatěžování daňových subjektů a co nejnižších přímých a nepřímých nákladech.

2. Před zaváděním nových daňových norem je vhodné analyzovat, jestli výsledku, zamýšleného novou normou, nelze dosáhnout pomocí zákonů dosavadních.

3. Při navrhování nové normy mají být přínosy z jejího užívání větší, než náklady na její provoz.

4. Pokud jde o daňové sankce, má systém správy být důsledným a výrazným sankčním postihem individuálních malverzantů, nikoli plošný atak na daňové subjekty.

5. Mezi daňové zásady patří pohled za plot; tedy za hranice republiky: Jestliže nějaký způsob správy daní je hojně používán i v zahraniční, zejm. ve výkonných hospodářstvích, pak je vhodné přemýšlet o tom, zda ho nezavést i u nás.

Jaká je navrhovaná EET prizmatem uvedených daňových maxim?

Ad 1. Přijetí zákona o EET výrazně zatíží daňové subjekty, podstatně zvýší přímé (státní) i nepřímé náklady (náklady daňových subjektů).

A. Babiš v Poslanecké sněmovně demonstruje údajnou jednoduchost EET na zvětšeninách stvrzenek (v nichž je však několik chyb) – jde však o populismus, protože podstata EET nespočívá ve stvrzenkách, nýbrž v nefunkčním zatížení daňových subjektů a nefunkčních výdajích státu.

Ad 2. Cíle, kterého má být dosaženo zákonem o EET, se lze dobrat důsledným využíváním existujícího daňového řádu a efektivním řízením daňové správy.

Ad 3. Přínosy zákona o EET budou ve srovnání s celkovými náklady na jeho uskutečňování pravděpodobně marginální – vždyť ani samo ministerstvo financí při předložení návrhu zákona nebylo schopno uvést jejich seriózní kvalifikovaný odhad.

Ad 4. Navrhovaný zákon o EET této zásadě odporuje absolutně.

Ad 5. EET se nikde ve výkonných ekonomikách nepoužívá; Chorvatsko, kde je zaveden, za takovou ekonomiku považovat nelze − a ani tam se neosvědčil.

Proč je tedy zákon o EET navrhován?

Politické hnutí ANO Andreje Babiše před volbami mj. tvrdilo, že zlepší výběr daní. Ale k tomu nedošlo. Proto se předvolební heslo prostě to uděláme v reálu mění na prostě to neumíme. Pak ke slovu přichází politická eschatologie, čili politická imaginativní konstrukce užívaná k dosažení, zajištěním a udržení politické moci, vyjádřená heslem bude líp a konkretizovaná do podoby nějakého nového zákona – neboť údajně jen ten, podle politických eschatologů, konečně uskutečnění hesla bude líp umožní.

K tématu též: http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/politicka-fangle-nad-letenskou