Čtrnáct novel zákona o obecní policii ukazuje nejen na kvalitu dnešních zákonů, ale i vysokých státních úředníků a zákonodárců

Panu náměstkovi, který si, i se svou mizivou policejní praxí (neboť v uniformě na základním policejním útvaru nikdy neodsloužil ani den, aby mohl vidět jak taková spolupráce Policie ČR s obecní či městskou policií fakticky vypadá a ihned po přijetí k policii (1996) protekčně nastoupil přímo na Službu kriminální policie Správy Západočeského kraje a po dvou letech opět ihned přímo na Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV), osobuje právo rozhodovat, kdo z letitých policistů kde může nebo nemůže sloužit či dokonce jen učit, a nyní v podstatě řídí celou policii, zřejmě uniklo, že cílem předchozích třinácti úprav tohoto zpackaného zákona bylo totéž. On to však pamatovat nemůže, neboť když byl tento zákon přijat, bylo mu 16 let, studoval střední zemědělskou školu ve Stříbře a ve státě byla zcela jiná situace a atmosféra. Kdyby se však pan, až příliš sebevědomý, nynější první náměstek ministra vnitra, byť s mizernou policejní praxí, ale raketovým postupem, choval ke svým bývalým spolupracovníkům a rovněž i ke svým učitelům slušně, nepovyšoval se na ně, neškrtal by je jen proto, že oni něco znamenají a on je „policejní nula“, jistě by mu to i sami řekli. Takže nám vlastně, pan první „ekologický“ náměstek ministra vnitra, neřekl nic a já jen čekám, kdy přijde s tím, že obecní policie bude i s penězi od obecních úřadů začleněna do řad Policie České republiky, aby měl vůbec kdo dnes ještě sloužit, nebo kdy obecní policie začne zatýkat, pro obecní zastupitelstva, nepohodlné osoby, provádět u nich domovní prohlídky, kriminalizovat opozici a plnit úkoly za již tak ochromenou Policii České republiky, která už nyní nemá peníze takřka na nic, leč stále mnoho policistů používá služebních motorových vozidel k cestám do zaměstnání a zpět, jakoby snad už nemohli jezdit prostředky hromadné dopravy, jako ostatní řadoví policisté a občané.

Všichni dnes víme, že v současné době plní obecní a městská policie nikoliv veškeré úkoly spojené se zabezpečením místních záležitostí veřejného pořádku v rozsahu ustanovení § 2 shora citovaného zákona, jak by tomu mělo správně být, ale ve většině měst a obcí jen (ale zato zcela systematicky), vydělává peníze do obecní či městské kasy tím, že pouze odtahuje nesprávně zaparkovaná motorová vozidla přesto, že ve městech jsou zcela nevyhovující parkovací možnosti a radnice pro zlepšení situace nedělá naprosto nic, měří rychlost, většinou však až na konci obce, kde to v podstatě již nemá žádný význam, dohaduje se s policisty Policie České republiky o tom, kdo má vlastně jet na zákrok a i jinak zbytečně šikanuje slušné občany, skutečných přestupců si většinou nevšímaje.

Že by měli strážníci obecní a městské policie stát zejména v době vyučování u škol (kde dnes často stojí jen zvlášť najímaní a zbytečně placení důchodci, kteří zcela zbytečně zastavují dopravu v obou směrech jízdy jen proto, že k přechodu ještě v dálce přichází jedno jediné dítě), na tržnicích, u domovů důchodců, poštovních úřadů či bank, hlídat, aby sprejeři neničili fasády nově opravených domů, bezdomovci nekradli měděné okapové roury a aby opilci a vandalové nerušili noční klid, nedemolovali zaparkovaná auta, neničili majetek obce rozkopáváním prosklených autobusových zastávek, apod., to jim jaksi uniká, či to většinou z mnohdy luxusních (sponzorských) služebních aut strážníků, vidět není.

Rovněž by nebylo na škodu, kdyby se pan náměstek, v rámci hledání úsporných opatření, někdy vypravil na neohlášenou kontrolu zkoušek strážníků – čekatelů, aby na vlastní oči viděl tu „opravdovou“ kvalitu, za kterou platí obce i ministerstvo vnitra nemalé peníze tzv. „Specializovaným školícím zařízením“ které však, mimo Prahu, vlastní fakticky jen soukromé osoby, kterým ani tak nejde o kvalitu strážníků, jako o výši získaných veřejných finančních prostředků. Přitom má dnes ministerstvo vnitra dostatečné kapacity pro tuto výuku ve svých středních rezortních policejních školách, které doslova zejí prázdnotou a vynakládané nemalé finanční prostředky by pak mohlo využít ke zkvalitnění vlastní činnosti nebo ve prospěch Policie České republiky.

Chce-li tedy pan náměstek Hruška a potažmo i pan ministr vnitra Kubice, aby to konečně všechno fungovalo tak, jak to fungovat má (a už by bylo načase), měli by u všeho alespoň trochu přemýšlet, radit se opravdu jen se zkušenými policisty (a ne je vyhazovat, když sami ty zkušenosti nemají) a nezabývat se pouze tím, jak zlikvidovat policejního prezidenta Lessyho, který je nechce poslouchat (protože ho svého času fakticky vybral poslanec Věcí Veřejných Bárta, ale posvětil to, aby mohl vůbec sestavit svojí vládu, premiér Nečas). Jak se však, po kauze Parkanová, ukazuje, chce zřejmě premiér dosadit na místo policejního prezidenta svého člověka, všeho schopného kariéristu, který je již několik let naprosto neskutečně protlačován ODS (ač každý policista musí být již ze zákona nadstranický a poruší-li to, je to důvod k jeho okamžitému propuštění), během krátké doby „přeskákal“ takřka všechny řídící funkce, nikde se pořádně ani neohřál, a nyní by se mu zachtělo i funkce nejvyšší, aby pak mohl krýt i lumpárny svých chlebodárců v nejvyšších kruzích a vcelku pohodlně získat hodnost policejního generála.

Aby mohla u nás fungovat standardní demokracie, musíme mít nejen kvalitní zákony (které bohužel dnes nemáme), ale ve funkcích i kvalitní lidi s opravdu kvalitním státním vysokoškolským vzděláním, kteří jsou pro věc zapálení, jsou ochotni denně pracovat daleko nad rámec základní pracovní doby (které však tato „nedovzdělaná“ řídící garnitura v řadě případů přímo likviduje) a musíme také provádět denně důslednou kontrolu (která se však dnes provádí pouze účelově, nikoliv systematicky), z jejichž výsledků musí být také pravidelně vyvozovány přísné, ale účinné sankce (které jsou však vyvozovány pouze proti těm, kteří současný stav oprávněně kritizují).

Na všech úrovních řízení nelze nadále trpět obcházení či účelové zneužívání zákonů, benevolentní přístup k plnění služebních povinností a „kamarádíčkování“, které do oblasti plnění státních úkolů nepatří a v Ministerstvu vnitra a Policii České republiky to platí dvojnásob.