Bylo zasažení dětské nemocnice v Kyjevě cílené?

     Nejsem sám, kdo si klade otázku, zda zasažení dětské nemocnice bylo cílené. Vžijte se do role ruského stratéga, který může rozhodovat o cílech bombardování, ať už plošného ve směru útoku a nebo cíleně na významné  objekty, zpravidla vojenské, případně týlové zásobování. Už několik dní si mohu „zlomit hlavu“, co by ze zásahu dětské nemocnice Rusák mohl mít. Stále mně vychází NIC, nebo velké mínus v podobě silného mezinárodního odsouzení. Proč by to dělal?

    V úvahu připadá selhání naváděcího systému a nebo z druhé strany, – město mělo zcela jistě silnou protiraketovou obranu – rušení signálu nebo jakákoli jiná snaha o vychýlení rakety ze směru s nadějí, že místo určeného cíle nadělá někde jinde méně škody – nepovedlo se. Jistě je na ruské straně, aby dodala relevantní informace, byť se jí to bude zajídat.

   Ta, která je bez pochyby největším viníkem a s ní všichni ti, kdo ji vyvolali a sytí její nenažranost, je VÁLKA! Bez válečného stavu by nelétaly rakety a pokládání si řadu otázek, jak se to stalo, by bylo bezpředmětné.

    Západem, hlavně USA plánované vítězství Ukrajiny v podobě vytlačení protivníka na hranice z r. 2014 s krymským otazníkem je v nedohlednu a navíc se ukázalo, že jen zbraně a munice (pane Fialo) k vítězství nevedou. Přímý vstup třetího do konfliktu  - NATO, iniciuje světový konflikt s otazníkem nad jadernými zbraněmi. Už závěr summitu s nabubřelou jistotou o vstupu Ukrajiny do NATO, jen co skončí válka, je provokace a nepřímý krok k válce horšího kalibru. Pokud někdo potřebuje definovat „jestřába“, tedy války chtivého, stačí si poslechnout šéfa NATO Jense Stoltenberga.

   Způsob, jak zabránit dalším zásahům nemocnic a podobných objektů je více než zřejmý: zasednout ke stolu za jakkoli podmíněnému příměří.