Pro odrostlé děti pod stromeček - český komiks!

Džian Baban/Vojtěch Mašek – Monstrkabaret Freda Brunolda – Lipnik, 2008

Ospalými lázeňskými městečky po celé Evropě už léta kočuje zábavný Monstrkabaret pochybné pověsti a pokleslé úrovně. Jeho principálem je upadající bavič, vyhaslý klaun a alkoholik Fred Brunold. Ale ať se Fred sebevíc snaží utopit v omamných látkách a zvrhlých životních návycích, vždy dokáže při svých produkcích vyvolat ze tmy a snových krajin nové a nové příběhy a vždy jimi dovede okouzlit, omámit a strhnout znuděné měšťáky, kteří náhodou za nedělního podvečera zavítali do zatuchlinou čpícího stanu Monstrkabaretu. Fred Brunold je zpočátku průvodcem, který jednotlivé příběhy uvádí jako kabaretní čísla, později je víc a více zapojen do děje a nakonec se stává jednou z hlavních postav. Příběhy jsou vyprávěny ve vrstvách, jednotlivé příběhy přecházejí jeden do druhého nebo se vznášejí nad sebou jako víceúrovňový sen.

Hlavním „superhrdinou“ trilogie (Sloni v Marienbadu, Za vším hledej doktora Ženu, Poslední chobotango) je Damian Chobot. Nenápadného občana Damiana jednoho dne unesou neznámí teroristé v čele se záhadnou krasavicí, drží ho v izolaci a pod fyzickým i psychickým tlakem ho přesvědčí, že celé lidstvo si v rámci jakési zdravotní kampaně nechalo na nos naroubovat sloní choboty, které mají dokonalé zdravotní i estetické účinky. Že byl Damian nechutně napálen a chobotizován je krásnou záminkou pro rozvoj celého příběhu a mnohá další nečekaná setkání.

Jiří Grus/Adolf Lachman – Volemanovy příhody – Labyrint, 2011

Volemana stvořil Jiří Grus, jeden z nejvýraznějších komiksových tvůrců mladé generace, v roce 2006. Od té doby vyšly čtyři samostatné sešity s tímto hrdinou, v časopisech se objevila řada jeho krátkých příběhů a v novinách Deník vycházely v roce 2008 Volemanovy eskapády v podobě sobotního barevného celostránkového komiksu.

Ne/všední hrdina Voleman zažívá situace na pokraji uvěřitelnosti v kulisách Hlavního města. Částečně jde o příběh autobiografický, inspirovaný skutečnými událostmi, Volemanova láska Marie či křehký policista Kamil mají svůj předobraz v reálném světě. Právě obsazování lidí blízkých, přátel a známých do rozmanitých rolí je vedle linie tajemství jedním z hlavních témat Volemana, nejednoznačného hrdiny, jehož příběh začíná v holešovickém bytě, kam se právě s dívkou Marií nastěhoval.

Lucie Lomová – Divoši - Labyrint, 2011

Kreslený biografický román vychází ze skutečných událostí, jak je ve svých zápiscích zachytil mladý cestovatel a botanik Alberto Vojtěch Frič. V zimě roku 1908 přiveze z Paraguaye do Evropy indiána Čerwuiše, jehož kmen sužovala neznámá choroba. Autorka rozpracovává podmanivý příběh, protkaný humornými tóny i melancholií, o setkání dvou mužů ze zcela rozdílných kultur, jejichž cesty se na krátký čas spojily.
Zkušená komiksová tvůrkyně Lucie Lomová (autorka příběhů myšek Anči a Pepíka ze Čtyřlístku či alba Anna chce skočit) pečlivě v každém panelu vytváří své komiksové výjevy a je pozoruhodná především pozorností, kterou věnuje každému jednotlivému vyobrazení. Díky detailnímu průzkumu dobových fotografií je její Praha z doby před sto lety přesná a věrná, zaujmou i povedené scény z kmenového života, namnoze osvícené jen mihotavou září otevřeného ohně.

Marek Šindelka, Vojtěch Mašek/ Matěj Lipavský, Pure Beauty - Chyba – Lipnik, 2011

Mnohorozměrné, hádankovité dílo hravě a chytlavě svádí do jednoho dějového proudu postupy a prvky různých žánrů: napínavou detektivku, nešťastnou love story, klukovské dobrodružství, snovou prózu rozkvétající řadou fantazijních obrazů. Klíčem k celému příběhu je “Půlnoční květina“, přežívající po staletí kdesi v Japonsku. Od ní se komiks odvíjí, v jejím náručí se uzavírá - stejně jako životy těch, kdo pokoušejí zlomit její moc, dobýt ve svůj prospěch její tajemství, ať jde o hlavního hrdinu, pološíleného pašeráka jménem Kryštof Warjak, nebo kohokoli jiného, kdo se připletl této magické rostlině do cesty. “Půlnoční květina” je nakonec všude. Jako ruská mafie, na jejíž objednávku se vydal Warjak do Tokia na největší lup svého života. Jenže se stala Chyba - osudová chyba - a zlo se obrátilo proti tomu, kdo se je rozhodl páchat.

Ostatně tento obrat je patrný také z výtvarného řešení komiksu: všechno se tu děje v negativu, jakoby věčně uprostřed noci, z níž vystupují bledé a ztrhané tváře pronásledovaných hrdinů stejně jako suverénní a nezničitelná “tvář” rostliny. Často vystačí kresba beze slov, dlouhé stránky plynou jako melancholická podzimní řeka, jako mlčenlivé varování...

Post Bellum - Ještě jsme ve válce - příběhy 20. století. - Argo a Ústav pro studium totalitních režimů, 2011

Kniha Ještě jsme ve válce obsahuje třináct příběhů o odboji a vyšla příhodně krátce před 17. listopadem. Obrazy z dílny české a slovenské komiksové špičky ukáží mnohé z toho, co by bylo jinak nepředstavitelné a těžko popsatelné. Autoři textů (Mikuláš Kroupa, Adam Drda, David Bartoň) se snažili být věcní, i když prostřednictvím scénářů líčí nelidská utrpení a to velmi rozmanitými postupy vyprávění. V nejrůznějších kombinacích situací bezpráví vyvstávají smutné paradoxy minulých režimů a odhalují se lidské charaktery. Hrdinové jsou vesměs „biti" v několika etapách, za války, po osvobození i po znárodnění, jako by si měli hořkost pozemského údělu vypít až do dna. Přesto vlastně všechny končí happy endem svého druhu - vypravěč navzdory přání „tamtěch" přežil a nyní nám o svém osudu podává zprávu.