Neslušný premiér vyhrožuje neslušnému ministru zdravotnictví

Pozorný čtenář si nemůže nevšimnout, že tento politický cíl úzké skupiny občanů a poskytovatelů zdravotní péče napojených na zdravotní pojišťovny nekoresponduje se zájmy drtivé většiny pacientů, kteří zdravotní systém svými odvody sanují a přesto se mají ocitnout v situaci, kdy o dosáhnutí na nejlepší zdravotní péči bude rozhodovat jejich schopnost si ji doplatit. A to i přesto, že řada lékařských kapacit považuje nejlepší dostupnou
péči i za nejlevnější, neboť se zkracuje délka pracovní neschopnosti a zásadním způsobem se snižuje riziko zdravotních komplikací, které každou léčbu zákonitě prodražují.

Snad každý slušný člověk si musí položit otázku proč by nízkopříjmoví pacienti měli v zájmu údajných reforem podstupovat "standardní" léčbu, která je jednak  připraví o možnost pobírat co nejrychleji mzdu a zároveň je odkáže na nemocenské dávky. Tyto dávky navíc nekorespondují s výškou mzdy, nehledě na to, že jim jsou k dispozici až čtvrtý den nemoci. A ještě k tomu by měli vynakládat stále se zvyšující prostředky za poplatky za pobyt v nemocnici. Odpověď je naprosto jednoduchá. Cílem žádného slušného předsedy vlády, natož slušného ministra zdravotnictví by neměly být rozhodnutí, které negativně ovlivní většinu pacientů.

Proto je dvojnásob smutné, že vyhazov z vlády ministru Hegerovi nehrozí za to, že chce poškodit řadové pacienty, ale za to, že to nestihne v termínu, který vyhovuje předsedovi vlády, jemuž je osud většiny pacientů evidentně lhostejný. Ekonomické pořekadlo, že čas jsou peníze, chce ve zdravotnictví vláda rozpočtové odpovědnosti zaručit  jen pro horních deset tisíc.