Francouzské noviny rozebírají výsledky 1. kola parlamentních voleb

Když se podíváme na přesné volební výsledky 1. kola, pak lepenisté (RN) získali 33,15% hlasů. Hned za nimi, celkem překvapivě s ohledem na krátkost volební kampaně, byla s velmi slušným volebním výsledkem Nová Lidová fronta (NFP) s 27,99%.

Hluboko v poli poražených skončili macronisté s necelými 21% hlasů (Obnova – 20,76%).

Čtvrtí na pásce skončili ve volbách republikáni s 6,57% hlasů.

Zajímavé jsou výsledky 1. kola z hlediska počtu již zvolených poslanců Národního shromáždění (NS). Lepenovci mají zvolených 39 poslanců. Nová Lidová fronta 32 poslanců, republikáni (neogaullisté) získali 3 mandáty a Obnova, nebo chcete-li hnutí Společně, tedy hnutí prezidenta Macrona, získalo 2 mandáty.

V některých jednomandátových volebních obvodech, kde bude ještě probíhat volba ve 2. kole (jedná se o 501 volebních obvodů), se uskuteční 190 duelů (ve 190 volebních obvodech), tedy soubojů kandidátů dvou stran. A to takto:

-      v 67 volebních obvodech se střetne zástupce Lidové fronty s lepenovci (RN)

-      ve 33 volebních obvodech se střetnou macronisté s RN

-      v 29  volebních obvodech se utkají s RN republikáni

-      ve zbývajících 28 volebních obvodech, kde proběhnou duely, se utkají macronisé s reprezentanty Ĺidové fronty.

V řadě těchto obvodů se podařilo dosáhnout dohody mezi levicí a centristy o tom, že budou stavět jen jednoho kandidáta, který bude čelit lepenovcům. V některých volebních obvodech k tomu došlo přirozenou cestou, neboť třetí kandidát na pásce v 1. kole nezískal 12,5% hlasů potřebných pro eventuální postup do 2. kola. Ve 28 volebních obvodech dohoda dosažená není.

V dalších 306 jednomandátových volebních obvodech dojde ke střetu tří kandidátů různých politických stran:

-      ve 246 obvodech to bude RN vs. kandidáti macronistů a Lidové fronty

-      ve 44 volebních obvodech to bude střet kandidáta RN, republikánů (LR) a NFP, tedy Lidové fronty

A v pěti volebních obvodech dojde dokonce ke střetu kandidátů pěti stran. V každém z těchto  obvodů jsou ovšem lepenovci a také kandidáti Lidové fronty. Samozřejmě v těchto pěti volebních obvodech je situace nejméně přehledná.

Při zběžném pohledu na politickou mapu Francie, kterou dnes přináší např. list Le Figaro, musí každému být jasné, jaký skok, co do úspěšnosti volebního výsledku, udělala RN za poslední roky. Zejména, pokud vedle dvoustrany deníku, na níž je uvedena politická mapa Francie v barvách politických stran, které zvítězily v jednotlivých departementech, jsou uvedeny mapky znázorňující volební výsledky stran z prezidentských voleb v roce 2017, ale také z prezidentských voleb 12. června 2022.

RN je na velké mapce Figara zachycena tmavě fialovou barvou. A prakticky celá Francie, až na určité „ostrovy“, kde byly úspěšné jiné strany, je tmavě fialová.

Největších úspěchů ve volbách dosáhli socialisté a macronovci přímo v Paříži, ale také v někdejším „rudém pásu“ kolem Paříže, tedy v širší pařížské aglomeraci. Ale i v této aglomeraci jsou menší ostrůvky, kde dominovala výsledkově RN. Celkově tedy RN dnes má již 39 jistých mandátů, dále do 2. kola voleb postupuje z první pozice 297 jejich kandidátů a dalších 161 kandidátů kandiduje ve volebních obvodech, kde se utkají ne s jedním, ale s dvěma kandidáty.

Podle včerejších odhadů listu Le Figaro by v 577-členném parlamentu (Národní shromáždění) mohla RN se svými spojenci získat 240 – 270 křesel. Tradiční pravice – tedy republikáni - by mohli získat 30 - 50 křesel. Macronovo hnutí Společně avansuje na zisk 60 – 90 křesel. A Nová Lidová fronta může získat 180 – 200 mandátů. Až 20 mandátů můžou získat ostatní strany, tedy zejména kandidáti krajní pravice a krajní levice.

Vítězem voleb jsou v 1. kole tedy jednoznačně Jordan Bardella, šéf RN, a druhým vítězem voleb je hlavní představitel levice Jean–Luc Mélenchon.

Druhé kolo může tedy přinést dokonce vítězství RN s absolutní většinou. Podíváme-li se nezaujatě na to, kolik kandidátů RN postoupilo do 2. kola a bereme-li v úvahu také to, že nebyla uzavřena generální dohoda mezi macronisty, levicovým blokem a republikány o vzájemné podpoře proti kandidátům RN, je prakticky všechno možné.

Znamenalo by to, že až do prezidentských voleb za tři roky by prezident Macron byl nucen spolupracovat s krajně pravicovou vládou RN. A i když mezi Ústavou dané pravomoci prezidenta Francie patří obrana státu a zahraniční politika, pokud se rozhodne vláda např. dále nepodporovat Ukrajinu dodávkami zbraní, prezident těžko bude moci v této otázce vyvolávat krizová střetnutí s vládou.

Dá se říci, že ať dopadne 2. kolo parlamentních voleb jakkoliv, Francie bude rozdělena. rozdělena politicky do tří silných táborů. I když macronovci budou početné nejslabší ze tří hlavních politických sil v NS, jejich politický význam bude zvyšovat jasná podpora prezidenta Macrona pro jejich hnutí.

Zdá se tedy, že jedna ze dvou klíčových  zemí EU, Francie, bude v nejbližších třech letech paralyzována vnitřním konfliktem, stálou latentní politickou krizí.  Tím se rozplynou sny prezidenta Macrona převzít jakési duchovně-morální vedení EU, po němž sahal s ohledem na relativní slabost koaliční německé vlády.

V každém případě je dobře, že Francie zaznamenává politickou změnu, ale tato změna bude ve svých důsledcích vysílat tenze do celé Evropské unie. To určitě není a nebude dobrá zpráva.

 Jiří Paroubek (Francie)