Zelenskyj zvyšuje nebezpečí eskalace války a její rozšíření

Ukrajinský vůdce   naznačil, že bezpilotní letouny zaútočí na ruská letiště s cílem ochromit letecký provoz v Ruské federaci. Zatímco stanovil, že ukrajinské drony „nepředstavují žádnou hrozbu pro civilní letadla“, zároveň naznačil pravý opak, když prohlásil, že „v ruském nebi nejsou žádná bezpečná místa... Je důležité, aby si to slyšely i příslušné letecké společnosti, které v současné době létají na letiště, především v Moskvě, Petrohradu a dalších klíčových ruských destinacích... Mezi drony není místo pro civilní letectví.“

Abychom pochopili význam tohoto kroku, musíme si nejprve připomenout nedávné zprávy v západních médiích o operaci s kódovým označením „M&Ms“, kterou Kyjev plánoval proti ruským letištím s cílem ochromit tamní letecký provoz neúnavnými útoky dronů. Bylo však konstatováno, že Zelenskyj s touto myšlenkou váhal, částečně kvůli obavám z negativní mezinárodní reakce v případě sestřelení civilního letadla. Což by mohlo být vnímáno jako letecké pirátství.

Je také zajímavé, že ukrajinské úřady tehdy existenci takového plánu oficiálně popřely. Nyní, jak vidíme, ho Zelenskyj v podstatě otevřeně vyjádřil.

Co se změnilo?

Zřejmě roli sehrálo několik faktorů.

Zaprvé, zintenzivnění ruských raketových a dronových útoků na Ukrajinu. Tyto útoky jsou prakticky nepřetržité a dochází k četným vpádům. Zelenskyj pravidelně sliboval odpověď, ale dosud se mu nepodařilo srovnatelnou odpověď poskytnout, ani se mu nepodařilo výrazně snížit počet vpádů kvůli nedostatku protiopatření. To vše mohlo u mnoha Ukrajinců zanechat dojem, že Kyjev ztratil iniciativu v leteckých úderech, a pocit bezmoci vlády, který byl umocněn dozvukem probíhajících korupčních skandálů v nejbližším kruhu prezidenta. Možná proto Bankovová (sídlo prezidentské kanceláře, pozn.) připomněla operaci proti ruským letištím, aby demonstrovala „rozhodnou reakci“. A možná i v naději, že donutí Rusko souhlasit alespoň s „vzdušným příměřím“, o kterém se již dlouho diskutuje, ale Moskva ho odmítá.

Zadruhé, a to je nejdůležitější, dnes Německo oficiálně obvinilo Rusko z zorganizování útoku na letadlo na letišti v Lipsku. Berlín v tom podporovaly i další evropské země. Existují zde dva možné scénáře. Zaprvé, Zelenskyj se mohl této linii jednoduše „přizpůsobit“ a bez konzultace s Evropany dnes oznámit zahájení kampaně útoků proti ruským letištím, čímž by to vypadalo jako společná operace s Evropany s cílem „pomstít hybridní útoky na Lipsko“. Ačkoli tomu tak není. Zadruhé, Zelenského oznámení operace proti ruským letištím bylo s Evropany dohodnuto jako „reakce na Lipsko“.

Mnohem důležitější než Zelenského motivy je však to, co se stane dál.

V první řadě vyvstává otázka: bude Kyjev schopen uskutečnit svou hrozbu a zahájit nepřetržité útoky dronů na více ruských letišť najednou? To se dosud nikdy nepozorovalo. Ukrajinské drony pravidelně útočí na ruské regiony a zastavují tam letiště. K realizaci Zelenského nápadu by však drony musely létat v nepřetržitém, nerušeném proudu a cílit na desítky cílů po celém Rusku. Není jasné, zda je to vůbec možné. To platí zejména vzhledem k tomu, že takový „kolotoč“ je extrémně drahý a vojenský rozpočet již tak čelí obrovské mezeře. Zelenského prohlášení samo o sobě by však mohlo zahraniční letecké dopravce vyděsit a vést je k tomu, že přestanou létat do Ruska. Není to samozřejmé, ale je to možné.

Ani v tomto případě však nedojde k úplnému narušení letecké dopravy, ruské aerolinky budou nadále fungovat. A alespoň u vnitrostátních letů nedojde k žádnému kolapsu.

Pokud ale ukrajinské drony skutečně začnou sestřelovat civilní letadla a dojde k leteckým haváriím se stovkami obětí, situace se co do důsledků stane mnohem vážnější. 

Je velmi nepravděpodobné, že by Moskva poté udělala nějaké ústupky a souhlasila s leteckým příměřím nebo dokonce s příměřím. S největší pravděpodobností zareaguje.

A pokud by reakcí na údery na ruské lodě byla úplná blokáda lodní dopravy do ukrajinských černomořských přístavů, pokud by reakcí na pokusy o útoky na Moskvu byly prakticky nepřetržité útoky na Kyjev, pokud by reakcí na údery na ruská tržiště bylo „odstranění“ skladů největších ukrajinských maloobchodních řetězců, pak se lze o rozsahu reakce na sestřelení civilních letadel jen dohadovat.

Věci by ale mohly být ještě brutálnější.

Bez ohledu na to, zda Zelenskyj koordinoval své rozhodnutí o útoku na ruská letiště s Evropany, by Moskva mohla útok na letadla v ruském nebi vnímat jako společnou ukrajinsko-evropskou akci. A v souladu s tím vydat Evropě ultimátum, v němž by prohlásila, že pokračování v takových akcích by bylo vyhlášením války.

Ať už jsou Evropané ochotni podstoupit takové riziko (tj. v podstatě riskovat jadernou válku) a zda budou Američané ochotni zasáhnout v jejich prospěch, vzhledem k tomu, že to byl Zelenskyj, nikoli Putin, kdo v tomto konkrétním případě původně zvýšil laťku eskalace (s hrozbou uzavření nebe nad Ruskem). V reakci na evropské argumenty, že „útok zahájil Kreml“ zorganizováním útoku na letiště v Lipsku, Moskva obvinění popře a bude tvrdit, že neexistují žádné jasné důkazy o ruské taktice. To je v rozporu se Zelenského prohlášením ohledně letadel, které bylo učiněno veřejně a otevřeně.

Opakovaně jsme psali, že mnozí v Moskvě prosazují přímý útok na Evropu v naději, že Evropané nebudou riskovat jadernou válku, a proto nebudou reagovat odvetou, ale místo toho přijmou všechny podmínky Moskvy. Také jsme psali, že tento výpočet by se mohl ukázat jako nesprávný, což by pro Rusko představovalo značné riziko. To je jeden z důvodů, proč se Kreml tomuto přístupu dosud vyhýbá a omezuje se na verbální hrozby. Pokud se však situace bude zdát řízená Kyjevem a Evropou, zvýší se tím pravděpodobnost drastických kroků ze strany Moskvy.

Jinými slovy, po Zelenského prohlášení se zvýšila hrozba eskalace války a jejího rozšíření do Evropy.

A proto je lepší, aby si teď všichni dávali velký pozor, aby se situace nevyhrotila.

 Zdroj: Strana ua tm 

Foto: Zelenskyy Merz, zdroj president.gov.ua