Vadí extremista ve školství?

Když média začala vytahovat na světlo opravdu svérázné názory tohoto člověka, který měl údajně stanout ve vysoké funkci na ministerstvu školství, zastal se ho – a to docela bojovně – prezident Václav Klaus. Podle mého názoru zcela nepřiměřeně tuto diskusi přirovnal k rasově podmíněné a hystericky semitofobní hilsneriádě, ve které se na obranu nespravedlivě obviněného žida Leopolda Hilsnera z rituální vraždy na Anežky Hrůzové v Polné. angažoval T.G. Masaryk.

Koketování s  pravicovým extremismem samozřejmě není úplně nové, se zástupci Národní strany svého času jednal i předseda ODS Mirek Topolánek. Vystrčit člověka s takovou minulostí až do vedení českého školství je ovšem něco nového. To nemá s vlastenectvím nic společného. A srovnávat kritiku Národní strany s vlnou antisemitismu je míchání hrušek s jablky. Myslím, že v tomto případě se prostě prezident V. Klaus zásadně mýlí. Vzdělaného člověka, jako je Václav Klaus podobné příměry ho nejsou hodny. Takhle se TGM nepřiblíží.

Tady nejde o diskriminaci člověka za jeho názory (ani za jeho etnický původ). On není neprávem, obviněn z vraždy. Pouze je kritizována jeho neúcta k občanské společnosti a to, že se mu dle jeho vlastního vyjádření protiví slova jako pokrok, ekumenismus či antidiskriminace. To už není jen konzervativní pohled na svět. Jde o to, že je problém, aby člověk s tak extrémními názory pracoval na špičkovém místě právě na ministerstvu, pod které spadá vzdělání a výchova.

Pokud otevřeně nemluví o násilí na jiných, má na své názory, třeba i krajní, právo. Druzí ale mají právo se k nim kriticky vyjádřit. To není žádná hyperkorektnost. Aspiruje-li někdo do vysoké státní funkce, měl by být schopen podrobit se veřejnému „grilování“. A i z mého pohledu jsou jeho názory opravdu na hraně. Už to, jak se negativně staví ke vštěpování znalostí mládeže o antikoncepci, je na pováženou. Různé netolerantní až xenofobní výroky také nemluví v jeho prospěch. To mohou tvrdit Klausovi věrní souputníci jako je pan Petr Hájek či věčná kandidátka do všemožných funkcí paní Jana Bobošíková, co chtějí.

Mít výhrady ke jmenování takového člověka je zcela legitimní. Myslím, že ani prezident nemá právo kritické názory okřikovat a přirovnávat je k štvavým antisemitským kampaním 19. století. Nejde o svobodu slova, ale o uvážlivé obsazování vysokých funkcí. Po schválení pana Jocha do funkce poradce pro lidská práva by to byla další ukázka personální necitlivosti současné vlády. Pokud s tím má problém sám premiér Nečas, zdá se, že jemu snad alespoň zbytek určitých rozumných instinktů ještě zbyl. Vytýkat je mu možno mnohé, ale ne to že se mu nechce nechat se tlačit ještě více k pravému okraji.