Rostoucí ekonomický význam BRICS+

 Podíl na populaci, HDP a obchodu: BRICS+ vs. G7

Pokud jde o HDP měřený v paritě kupní síly (PPP), BRICS+ v roce 2011 předběhla G7 a svůj náskok neustále prohlubovala. V roce 2025 činil podíl BRICS+ na světovém HDP 45 % ve srovnání s 28 % u G7, což je rozdíl 17 procentních bodů, který se podle prognóz do roku 2031 prohloubí na 22 procentních bodů HDP.

Příspěvek BRICS+ k růstu globálního HDP (PPP) činil v roce 2025 téměř 55 % světového růstu ve srovnání s přibližně 20 % u G7. Předpokládá se, že do roku 2030 přispěje k růstu světového HDP více než 56 %. V rámci tohoto seskupení se příspěvek Indie ke globálnímu růstu neustále zvyšuje a do roku 2030 by měl dosáhnout 16 %, čímž by překonal podíl USA a umístil se na druhém místě hned za Čínou.

Demografický rozměr posiluje význam BRICS+. Toto seskupení v roce 2025 tvořilo více než 55 % světové populace, zatímco v případě G7 to bylo méně než 10 %. Indie sama o sobě v roce 2025 představovala téměř 18 % světové populace a stala se nejlidnatější zemí světa, která poskytuje velký domácí trh a potenciál pro trvalou demografickou dividendu za předpokladu, že budou pokračující investice do vzdělávání, zdravotnictví, kvalifikace a infrastruktury.

Skupina BRICS+ si také posílila svou pozici v globálním obchodu se zbožím a službami. V roce 2025 se na světovém vývozu zboží podílela téměř 30 %, čímž překonala skupinu G7. Skupina G7 si však i nadále udržuje významné vedení v obchodu se službami, kde se v roce 2024 podílela na globálním vývozu skupiny BRICS+ přibližně 15 %, oproti více než 36 % u skupiny G7. Indie v rámci skupiny BRICS+ zůstává významnou výjimkou, jelikož svůj podíl na globálním vývozu služeb více než zdvojnásobila z 1,9 % v roce 2005 na 4,2 % v roce 2024.

Existuje značný potenciál pro hlubší obchodní integraci BRICS+. Rostoucí obchod v rámci BRICS+ ukazuje na příležitosti pro rozvoj výrobních sítí, zlepšení odolnosti dodavatelských řetězců, zlepšení přístupu ke kritickým nerostným surovinám a rozšíření obchodu se službami. Snížení transakčních nákladů a posílení propojení může ve střednědobém horizontu přinést značné zisky. V případě Indie je však třeba zlepšit její profil obchodní nerovnováhy všude, kde jsou obchodní deficity mezi zeměmi velké, například s Čínou.

Vládní zadlužení: Jak se BRICS+ srovnává s G7

Ekonomický vliv nezávisí jen na velikosti, ale také na fiskální udržitelnosti. Vlády ve skupině G7 jsou zadlužené více, s poměrem dluhu k HDP v roce 2025 přibližně 123 %, ve srovnání s 80,5 % ve skupině BRICS+.

Vyšší poměry vládního dluhu k HDP mohou vést k fiskální zátěži v důsledku úrokových plateb, zejména pokud je poměr vládních příjmů k HDP relativně nízký. Tato fiskální zátěž se ještě zvyšuje, pokud jsou efektivní úrokové sazby relativně vysoké. Ekonomiky BRICS+ jsou v průměru vystaveny vyšší fiskální zátěži, protože jejich poměr úrokových plateb k příjmům ve výši 8,3 % v roce 2025 byl vyšší než odpovídající průměr skupiny G7 ve výši 7,5 %. V případě Indie absorbovaly úrokové platby v roce 2025 přibližně čtvrtinu vládních příjmů, což je příkladem jejího fiskálního stresu, přičemž tento poměr patří k nejvyšším v rámci skupiny BRICS+. Tato zátěž omezuje fiskální prostor, který mají vlády k dispozici pro přijímání proticyklických opatření, investice do infrastruktury, podporu zelené transformace a reakci na budoucí ekonomické otřesy.

Instituce BRICS+

Institucionální architektura BRICS+ se rozšířila spolu s její ekonomickou stopou. Nová rozvojová banka (NDB) poskytuje financování infrastrukturních a rozvojových projektů, zatímco Dohoda o podmíněných rezervách (CRA) nabízí členským zemím podporu likvidity v obdobích vnějšího stresu. Tyto mechanismy společně posilují odolnost a poskytují alternativní cesty k financování rozvoje.

BRICS+ také rozšířila své zaměření na platební a vypořádací systémy, jak se odráží v navrhované iniciativě BRICS pro přeshraniční platby, jejímž cílem je usnadnit obchodní a finanční transakce v místních měnách. Mezi doplňková opatření, o nichž se diskutuje, patří také BRICS Pay, decentralizovaný systém přeshraničních zpráv (DCMS), BRICS CLEAR a další interoperabilní platební a vypořádací mechanismy.

Vyvíjející se přeshraniční systémy vypořádání

Rostoucí důraz na platby v místních měnách odráží širší úsilí o prohloubení ekonomické integrace v rámci BRICS+. Rozšíření používání národních měn a zlepšení platební infrastruktury může usnadnit obchod a investice a zároveň snížit závislost na tradičních zprostředkovatelích.

Jejich účinnost však určí implementační aspekty, včetně interoperability, koordinace regulace, ujednání o likviditě, transparentnosti, kybernetické bezpečnosti a širokého přijetí na trhu. Jejich význam nespočívá v nahrazení stávající mezinárodní finanční architektury, ale v rozšíření možností vypořádání a podpoře diverzifikovanějšího platebního ekosystému pro zúčastněné ekonomiky. Iniciativy z BRICS 2026

Indické předsednictví v roce 2026 bylo strukturováno kolem čtyř pilířů: odolnosti, inovací, spolupráce a udržitelnosti. Tato témata formovala širokou agendu zaměřenou na posílení hospodářské integrace, podporu rozvoje a přípravu členských zemí na vznikající globální výzvy.

Na summitu BRICS v roce 2026 členové dále prohloubili integraci prostřednictvím:

- Akční plán GVC a Společné porozumění o globálních hodnotových řetězcích, iniciativy na podporu odolnosti dodavatelských řetězců včetně přístupu ke kritickým nerostným surovinám. Rozdílné přístupy mezi členskými zeměmi BRICS+, včetně Číny, však mohou brzdit pokrok ve zvyšování odolnosti dodavatelských řetězců a přístupu ke kritickým nerostným surovinám.

- Rozšířené obchodní a platební systémy v místních měnách prostřednictvím iniciativy BRICS pro přeshraniční platby, včetně pokračující práce na interoperabilních platebních a komunikačních systémech a většího využívání národních měn v obchodu a investicích.

- Posílená spolupráce v oblasti správy a řízení umělé inteligence, aplikací umělé inteligence ve financích, produktivitě a udržitelném rozvoji a inovacích prostřednictvím sítě inkubátorů BRICS.

Ať už se jedná o platby, digitální infrastrukturu, umělou inteligenci nebo udržitelný rozvoj, summit nastínil dlouhodobý program pro hospodářskou spolupráci mezi rozvíjejícími se ekonomikami. Spolupráce BRICS+ se může do budoucna postupně přesunout od integrace zaměřené na obchod k celoekonomické integraci s důrazem na inovace.

D. K. Srivastava

emeritní profesor na Madrasské ekonomické škole, Indie

(Postgraduální instituce pro výuku a výzkum v oblasti ekonomie)

infoBRICS