Volby!!! SOS? Nějaký jiný kód by nebyl?

Motto: "Nevoliči, kteří nikdy nevolili a chtějí sdělit ostatním, že jim volební systém ani nabídka volebních stran nestačí, nebo jsou jim přímo odporné - ať vyberou volební lístek se stranou, která jim vadí nejméně z všech a zaškrtnou posledního kandidáta na hlasovacím lístku!"

     Co jsem živ a voleb schopen, slýchávám v pravidelných intervalech prakticky totéž před každými volbami. Poté stejně po každých volbách, stejně jako po těch minulých, přijímám následky své volby (plus následky volby mnoha jiných z cca 60% oprávněných voličů tj. z 8,3 milionů, tedy cca něco pod 5 milionů) - jako neovlivnitelné rozhodování zvolených (bojím se říci politiků) a mlčím. Do mlčení nepočítám své občasné výlevy, třeba i na tomto webu. 

    Nicméně má volební aktivita má vliv na skutečné dění maximálně zhruba v řádu 6,7 krát deset na mínus sedmou. To číslo si umím vypočítat, ale neumím si ho představit (snad jen: podíl mediánu roční mzdy jednotlivce ku stamiliardám, jež odplynou ročně do zahraničí je takřka nachlup stejný)

   A náhoda tomu chtěla, že - nejen kvůli výše uvedenému - na moji otevřenou  mysl voliče dopadly obyčejné hospodské kecy jako osvěžující kapky rosy. Byla to rosa motivující.

Ony hospodské kecy začaly nevinně, ale vyústily v postoj k volbám, který mně byl doposud skryt. Nedá mi to, musím se podělit s prvními dojmy, protože odpovídají mému pravidlu, že  nelze-li reálně očekávat zlepšení od standardních a zavedených metod, alternativní postup nemůže nikdy škodit. Prostě - hůř už být nemůže - zkusme to jinak.

Nebudu úplně do detailů popisovat okolnosti, ale je třeba říci, že v přítomnosti poměrně seriózního  kouče (Velkopopovický Kozel) se v diskusi (po vyčerpání jiných témat) zrodil nápad, jak vyřešit dilema chronických nevoličů.

[

Dilema chronického nevoliče: 

Volit bez přesvědčivého argumentu, že volí menší zlo (ač ani o tom, které zlo je menší, není přesvědčen), a jen proto, aby volil a mohl každému směle říci, že svůj názor i postoj projevil ve volbách?

NEBO

Nevolit a žít 4 roky s vědomím, že neumí v jakémkoliv systému prosadit svůj názor, navíc snášet invektivy typu: Když jsi nevolil, tak si nestěžuj! Za to, co se děje, můžeš hlavně Ty!

]

    Řeči se vedly o tom, že bezzubé výzvy politiků ve stylu "Běžte k volbám, jde o Vaši budoucnost a o budoucnost Vašich dětí", nedokázaly nikdy dostat k volebním urnám oněch "mlčících" 30-50% potenciálních voličů. Někde je tedy zřejmě chyba. 

Vzhledem k tomu, že u nás jsou volby organizovány luxusně (ve dvou dnech), jediné vysvětlení, proč přes 3 milióny oprávněných voličů nejde k volbám, je to, že prostě k volbám jít nechce. (Nemocnost a jiné oprávněné důvody jsou v řádu jednotek procent, takže naše 3 milióny lidí s jasným názorem, že volby pro ně nejsou to pravé, nechme na 3 miliónech.

Ze zlomku brainstormingu na toto téma ve veřejném prostoru (tím míním hospodu) dále vyjímám:

1. Proč by někdo chodil k volbám, když předem ví, že "jeho" strana se k moci nedostane?
2. Proč by někdo chodil k volbám, když předem ví, že "jeho" strana, přestože by se mohla k moci dostat, sama nebude schopna realizovat "bez kompromisu" voličovy priority??
3. Proč by někdo chodil k volbám, když předem ví, že v současném systému voleb jeho hlas i hlas mhoha jiných po přepočtu na mandáty ztratí valnou část své hodnoty (zazněl i termín "devalvace volebního hlasu" - patrně někdo s VŠ vzděláním)
4. Proč by někdo chodil k volbám, když předem ví, že o jeho hlas nikdo nestojí?
5. Proč by někdo chodil k volbám, když z toho nic nemá?
6. Proč by někdo chodil k volbám, když jiní (patrně to také nejsou žádní blbci) v předchozích volbách nepředvedli nic, co by stálo za obdiv - podle výsledku soudě.
7. Proč by někdo chodil k volbám, když od zvoleného představitele očekává rozhodování ve svém vlastním zájmu, ale pak musí 4 roky sledovat, jak rozhodování probíhá tu v zájmu Bruselu, ondy v zájmu Washingtonu, jindy v zájmu Moskvy, druhdy v zájmu různých lobby... a svůj vlasní prospěch v tom vidí jen matně.

       To byl jen začátek. S počtem vypitých piv situace gradovala a myšlenky se zdály býti průzračnějšími:

- Proč by měl někdo chodit k volbám, když informace o jeho postoji, kterou vyšle v den voleb okamžitě zmizí?

A na tom se vše zaseklo. Spotřeba piv se razantně snížila, obsluha nechápala, co se děje, když se hosté v euforii překřikují:

- Musí přece existovat nějaký způsob, jak vůli voliče i nevoliče zaznamenat a použít jako závazný pokyn politikům! 

- Volby jsou jen médium a volební systém jen metoda! To nemůže rozhodovat o tom, jakou informaci zprostředkovává či uchovává ! (takto planul jeden z mých známých matfyzáků - zvykl jsem si, že tahle sorta lidí to takhle nahlíží)

- Přece do všeho se dá zakódovat jakákoliv informace, jde jen o to dát voličům jinou, než standardní dekódovací tabulku pro rozluštění informace(SOS), kterou svým hlasováním vytvořili. (opět matfyz - ti jsou někdy opravdu neúprosní, to se mi ovšem na nich líbí)

Pak nastalo názorové ochlazení a analytické kočkování:

- Jakou informaci vlastně volby směrem od voliče k voleným sdělují?

- Že nějaká strana má bianco šek na přerozdělení funkcí? Tomu by přece )údajně mělo odpomoci kroužkování! To je sice pravda, ale v kroužkování je zakódována další informace, která má mizivý význam a tak by se tento kód dal využít pro závažnější sdělení.

- Že nějaká strana má bianco šek na to s kým bude vládnout?

- Že nějaká strana má bianco šek na to, jak bude vládnout? No, pokud nejde odvolat zvolené politiky, tak jde právně o bianco šek na časově omezenou dobu.

     Přeskočím další hodinovou diskusi o informační hodnotě voličského hlasu (a nehodnotě nevoličského hlasu) a shrnu závěry, kam to až zašlo:

a) Řádní voliči, kteří si umí zodpovědně zvolit svoji oblíbenou stranu a svého oblíbeného politika, ať jdou opět k volbám a volí tak, jak umí nejlépe.

b) Nevoliči, kteří nikdy nevolili a chtějí sdělit ostatním, že jim volební systém ani nabídka volebních stran nestačí, nebo jsou jim přímo odporné, ať:

- vyberou volební lístek se stranou, která jim vadí nejméně z všech a zaškrtnou posledního kandidáta na hlasovacím lístku!

c) Předpokládaný výsledek: 

- I lidé, kteří by jindy nevolili, ovlivní po celé roky politiku, ekonomiku i běžný život v naší zemi.

- Lidé, kteří byli po každých volbách frustrování, že nevolili, budou mít klidné svědomí. Ano, splnili svoji občanskou povinnost, zůčastnili se voleb a vyjádřili svůj názor.

- I politici budou spokojeni - volební účast by měla být větší.

- Informace o počtu zakroužkovaných na posledních místech kandidátky se po volbách veřejně propírá - tato informace o tom, kolika lidem nevyhovuje volební systém nebo nabídka politických stran, tedy nezmizí a  každy, kdo ví, že právě takto má tuto informaci dekódovat, se ji dozví.

- I když koneckonců snad jen my, kdož budeme volit tímto způsobem, budeme vědět, že:

•     - jsme jasně vyjádřili svůj postoj k nabídce politických stran
•     - jsme jasně vyjádřili svůj názor na volební systém
•     - jsme jasně sdělili, že na to, co slibují lídři politických stran , jsme jim nenapsali bianco šek, že mohou k  naplnění svých slibů použít peníze z našich daní; Naše vyhodnocení vlastní volby je tak nejen kvalitativní, ale i kvantitativní.

 A to není vůbec málo!

     Bláboly o tom , kterou pomůcku lze použít pro určení strany, která mi nejméně vadí není třeba uvádět (navzdory k tomu , že měl snad každý diskutér jiný názor, ovšem na následujících příkladech byla shoda - takže jen jednou větou): Pro někoho je to dosavadní přístup k objasnění záhady "Bečva", pro jiného dosavadní postoj strany k plundrování státního rozpočtu, pro dalšího dosavadní postoj k Vrběticím, či k odlivu stamiliard z republiky, k elektromobilitě, ke zbytečným úmrtím na covid atd. atd. Prostě k tomu, jak jednali/nejednali, konali/nekonali, dovolili/nedovolili, umožnili/neumožnili, zasáhli/nezasáhli.

    No a proč to všechno píšu? Jednak proto, že myšlenkový přetlak(neplést s kocovinou!)  je nad mé síly a jednak proto, že jsem se díky tomuto zážitku letos rozhodl změnit svůj přístup k volbám oproti svým zvyklostem. Soudě podle mých spoludiskutujících, nebudu v tom sám. 

     Prostě věk a zkušenosti (zažil jsem nemálo volebních období) mi dovolují zakódovat  do volebních dokumentů jen tu informaci, kterou považuji za hlavní. Vím, že ostatní mé informace, sdělené formou volební účasti, mají stejně mizivý vliv. Mé svědomí na tom bude lépe. Když jsem si prohlížel hlasovací lístky mého (zlínského) kraje, není v tom technický problém, pouze jedna strana má jen jednoho kandádáta, všechny ostatní mají 4 a více. Už jsem si vybral i stranu, která mi vadí ze všeho nejméně, takže po další 4 roky mohu s klidným svědomím sledovat jak s mojí informací politici naloží. Nebudu jim to ovšem říkat polopatě. Více očekávám od toho, až po volbách náš diskusní pivní kroužek vyhodnotí výsledky.

     Na zlepšení dojmu z mého příspěvku (pro ty, kdo očekávali něco lehčího a povrchnějšího k tématu voleb), přidám jeden z vtipů, kterými mě zásobuje můj starší bratr. (Podle reakce italských kolegů, kterým jsem jej nedávno dal k lepšímu svou lámanou italštinou,  soudím, že  má evropské parametry)

 Potkají se dvě myši:

    Ta první se ptá: "Už jsi se nechala očkovat proti Covidu?

    Druhá rozhořčeně opáčí: " Blázníš? Takové riziko? Vždyť experimenty na lidech ještě neskončily!!!

 Due topi si incontrano:

     Il primo chiede: "Sei già stato vaccinato contro il Covid?

     L'altro si pente indignato: “Sei pazzo? Un tale rischio? Gli esperimenti sugli umani non sono ancora finiti!!!

P.S.: aktualizace 4.10.2021: Když jsem kontroloval zpětně, které pravopisné chyby mi unikly, tak mně nedalo, abych nepřipojil: SOS - to by byl název pro stranu! Neměl bych si to nakonec nechat autorsky ochránit a pak prodat? Myslím že doba, kdy takové názvy porostou v ceně, není daleko.

P.S.: aktualizace 20.10.2021:

Myš je velmi moudrý tvor. Aby přežil a úspěšně se rozvíjel, musí - jak zjevno z výše uvedeného vtipu - rychle a správně myslet. Nemůže se spolehnout na to co nemá, to jest vládu, své vlastní politiky, případně evropskou unii. Opírá se jen o vlastní rozum a vlastní instinkty.

Vtip sám o sobě je tedy jen předobrazem toho, jak budou experimenty pokračovat. 

Myš není hloupá. Umí se ptát a když je odpověď nesmyslná a odpovídající je nedůvěryhodný, nevěří a dělá si po svém.

Myš, která by slyšela teorie o třetím očkování od stejných tváří, které dnes neví nic určitějšího než před rokem, by se dál už neptala. Na naši otázku, zda bychom se měli nechat očkovat, by odpověděla jednoznačně:

Rozhodně očkovat ! Pokud jste přesvědčeni, že jste natolik zdraví, že to  snesete jako jakoukoliv jinou virózu.