Tak kdo je tu vlastně doma?

       Řada turistů ze západu i z jiných konců světa nám vyjadřovala svoje sympatie, což dokládá, že tato proti- trumpovská fronta je opravdu široká. Dokonce se vytvořily u nás i takové hloučky vzájemně diskutujících lidí z různých konců světa.

   Tento poklidný ráz naší mini-demonstrace narušila jedna nahnědlá holka, které bylo tak možná 20 - 22 let, která na nás začala hysterický řvát, co prý to máme za vlajku atd. Já jsem chvilku nereagoval a ona toho nechtěla nechat, a tak jsem za ní začal posílat i já svá nelichotivá slova. Ta vzteklá děva uměla dobře česky, ale byla orientálního původu, to člověk pozná. Vedle ní šel pravděpodobně Čech, který se pak začal do toho našeho překřikování mísit, a samozřejmě na její straně.

    Sotva dozněla poslední věta naší hlučné debaty, tak najednou na mě nastoupil jeden ještě více osmahlý a také více agresivní jedinec. Ten měl tak kolem 30 – 35 let a ten na mě řval, že jsem čur.. a 10x to po sobě opakoval, a vykřikoval tam i další urážky, které pořád dokola opakoval. Mluvil česky, ale zase ne tak dobře, tak tipnu 2 – 3 roky zde. Několikrát odešel a zase se ke mně s blýskajícíma očima vrátil, až nakonec na někoho po telefonu řval po česky do mobilu a ukazoval mu můj obličej, že jsem prý arabský terorista, no byl úplně nepříčetný.

    Tak si říkám, vypadá to, jako by měl na drátě Koudelku. Asi mě chtěl vyprovokoval k nějakému tomu fyzickému střetu, ale on chudák nemohl vědět, že mám pořád podmínku za to, že jsem nahlásil korupci na elektrárně Adularya, a kdybych mu jednu vrazil, tak by mě dali za katr.

    Takže jen díky tomu, že jsem se držel zpátky, nedošlo u bývalé Pražské radnice k těžké bitce. Musím dodat, že ten osmahnutý mládenec měl přes rameno tašku a na ní měl znak šáha - Rezy. Ta dívčina byla nejspíše ze stejného vrhu, protože  vykazovala stejný stupeń vzteklosti.

    Tyto dvě nechutné scény, co jsem zažil v sobotu na Staroměstském náměstí, mě vedou k zamyšlení, jak si tito, kdoví odkud, dovolí zde slovně útočit na domácí, tedy na ty, kteří je platí a zajišťují jim tu pohodlný život na naše náklady. Ta drzost mnou cloumá ještě dnes.

  A zásadní otázka je také, kdo ty lidi sem vůbec navozil? Tyto dva incidenty během půl hodiny naznačují, že je tu další vlna nějakých těch iránských doktorů a atomových vědců. Jak vidíme na západě, tak je možno očekávat, že se i u nás brzy stane život neúnosný. Toto nejsou Vietnamci, kteří si tu žijí svůj poklidný život ve svých večerkách, a do nás se nepletou, ale toto je jiná level agresivních lidí, kteří sami sebe těžko ovládají.

    Stále mám na paměti, jak moje bývalá kolegyně přišla o svoji dceru, protože ji nejspíše zavraždil jeden Libanonec nožem, a ten byl zřejmě spolupracující s některou z našich bezpečnostních agentur. U tohoto Libanonce byla dcera té mé kolegyně jen na návštěvě a závěr vyšetřování policie byl, že prý se tato dcera mé bývalé kolegyně u toho Libanonce zasebevraždila sama, a to 14 ranami nožem do srdce. Copak jde člověk k někomu na návštěvu, aby  tam spáchal sebevraždu? 

   Už je to sice starší událost, ale nedávno ten příběh dávali znovu na nějakém televizním kanálu na Primě. Takže takto nakonec policie na přání těch různých bezpečnostních agentur zametla vyšetřování vraždy pod koberec a člověk s tím nic neudělá. Ta moje bývalá kolegyně si najmula dokonce soukromého detektiva, aby se něco vyšetřilo. Mně nikdo nemusí říkat, jak dokáže policie  zamést kauzu pod koberec, a k tomu ještě dostat k soudu toho, co tu kauzu nahlásil.

   Jediné štěstí je, že jsem se v sobotu udržel zpátky, jinak by došlo k mému třetímu napadení na veřejnosti během posledních 10 let, já jsem ho slovně neprovokoval, to kdybych asi zkusil, tak by po mně skočil.

     Když jsme v mládí zpívali u kytary, jak nahnědlá holka na stůl dolar hodila, aby rozdali taky Hardymu, tak jsme netušili, že ty nahnědlý holky tu za pár desítek let budeme mít, ale místo dolaru po nás boudu házet možná kudlou.

    Já se musím omluvit svým dětem, mám zásadu, že každá generace, které převezme zemi od svých rodičů, že ji musí předat svým dětem v lepším stavu, než v jakém ji převzala ona sama od svých rodičů. To zřejmě bývalo dříve také pravidlem. A tato naše generace selhala, já jsem od svého tátu převzal zemi nezadluženou a bezpečnou, kde se kradlo minimálně, a nyní mám výčitky, že jsem svým dětem předal snědený krám prorostlý korupcí, kde Čech je ten poslední v řadě.

Takže sorry jako.

Miroslav Kelnar