Občané pozor, přichází Green Deal!

Při tomto vládním tápání se musíme často i pořádně zasmát… Příkladem jsou plastová barevná víčka od plastových lahví. Všichni je známe. Po zákazu plastových brček, se stala víčka dalším mediálním hitem. Jak jsme byli informováni, děje se tak v rámci vládní kampaně za vyšší podíl tříděného plastu. Víčka se stala pevnou součástí plastové lahve a společně s plastovou lahví by měla skončit v kontejneru na plast. A tak my občané, jako kojenci, se musíme naučit pít z lahve přes to neodnímatelné plastové víčko. Víčko nám překáží i při nalévání nápoje do skleničky, je pro také nás nebezpečím při přímém pití z lahve, snad se v tramvaji nepobryndáme...

Co by člověk neudělal za lepší životní prostředí, mám vážnou obavu, že to barevné víčko nás od plastu nezachrání. Plast je totiž všude kolem nás, je v oceánech, najdeme ho i pod Mount Everestem, na Sněžce, ale i v posledních zapomenutých rájích světa, někde v Tichomoří. Ze studie Světového ekonomického fóra jen v oceánech skončí ročně 8milionů tun plastu. Kolik asi milionů tun plastu je uloženo jen tak volně v přírodě, nebo na nelegálních skládkách ? Plast se stal součástí dnešního konzumního života, stačí se podívat do regálů supermarketů, také zde je většina potravin v plastových obalech. Salámy, sýry, ale i jogurty, pomazánky, saláty, dětské výživy... zde vláda, ani Brusel nezasahují...

Pamatuji dobu, kdy usměvavá prodavačka zboží u pultu nakrájela, navážila, do papíru zabalila. Do papíru, či papírových sáčků se balily i další potraviny. Papír šetřil životní prostředí… Obchodníci si dnes ulehčili práci, s nižším počtem zaměstnanců zvyšují zisky, nepotřebují prodavačky za pultem, dokonce ani za pokladnou, přenášejí své povinnosti na zákazníky. Zákazník se sám obsluhuje, zboží vybere, sám si cenu zúčtuje. Obávám se, že v budoucnu si i brambory nakope, poté přes platební kartu je na poli zaplatí.

Ty doby, kdy usměvavá prodavačka nám nakrájela salám, sýr eidam, popovídala co je nového u sousedů jsou pryč, snad ještě to platí v malých venkovských prodejnách, kde si navážené zboží „jen tak v papíru“, odneseme domů... Časem tento konzumní „pokrok“ přijde i na venkov, pokud si tam sami tu prodejnu nezavřou a následně, pojedou autem kilometry do města pro chleba a deset deka salámu, samozřejmě v plastu… Negativní dopady na přírodu vidíme všude kolem sebe. Ve vesnicích mizí práce i orná půda, vesnice se vylidňují, mizí z nich život. Ornou půdu zasypáváme umělými hnojivy… naopak města jsou plná motorových vozidel, po komunikacích se valí desetitisíce kamionů, nad Evropou tisíce letadel hledá časovou skulinu a své místo na přistání. Ta víčka, či brčka, jsou jen epizodou na ohroženém životním prostředím. Buďme vděčni, že slunce nadále vychází na východě, po zimě přichází jaro, léto... Mělo by také stále platit, že krajinu předáme synům tak, jak jsme ji převzali od svých otců a dědů. 

Přemysl Votava