Muži v ohrožení

Vše začalo krachem britské společnosti Big-Pen, která dosud byla největším světovým výrobcem penisových implantátů. Ukázalo se, že místo kvalitního dubového a aká­tového dřeva tato firma k jejich výrobě používala smrk, v řadě případů dokonce i lípu. Me­chanické vlastnosti těchto materiálů samozřejmě výrazně snížily tuhost implantátů, na kte­rou si ženy mu­žům často začaly stěžovat, a muži pak kvalitu implantátů u výrobní firmy re­klamo­vali. K naprosto masovým stížnostem však došlo, když implantáty napadl parazit vysky­tující se dosud pouze v amazonských pralesích – lignumphagus viridis.

Jak se později zjistilo, dovezla ho do Evropy jedna německá turistka, která se při tu­ristické cestě za brazilskými indiány při iniciačním obřadu přijetí do kmene v opojení kou­řem z byliny s latinským názvem sexus amazonis eroticky zapletla s místním šamanem.

Důsledky napadení technicky nedokonalého a neimpregnovaného penisového implantátu firmy Big-Pen „dřevožroutem zeleným“ jsou pro muže doslova strašlivé. Za pouhý jeden tý­den od napadení zbudou z implantátu (a to i z velikosti IP28) pouze jemné piliny. Napro­stá potupa těchto mužů je tak dokonána a v důsledku toho již evropské soudy evidují de­sítky tisíc nových žádostí žen o rozvod.

Firma Big-Pen je v likvidaci, a tak si žádný z více než osmi miliónů postižených mužů už ani nemá kde stěžovat, natož „ztužidlo“ reklamovat. Vymření Evropy se tak zase o krok při­blížilo.

Vyzýváme tedy všechny české muže s výše uvedenými implantáty, aby se ve vlastním zájmu co nejdříve dostavili do Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského v Praze, kde byla ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR v Českých Budějovicích vytvořena vědecká rada pro boj se „dřevožroutem zeleným“.

Na naši otázku o současném stavu řešení tohoto intimního problému mužů nám vedoucí této rady RNDr.Josef Lapač,CSc sdělil, že situace skutečně není růžová, spíše prý zelená. Pokusné ozařování gama paprsky sice škůdce v implantátu zahubilo, ale vedlejší účinky zá­ření pak způsobily postupné odumření celého ozářeného orgánu. Takže tuto metodu již tedy specialisté nepovažují za příliš perspektivní.

Vědecký tým však prý na řešení problému pracuje ze všech sil a v podstatě nepřetr­žitě, neboť již čtyři jeho členové, včetně jeho vedoucího, se škůdcem penisového implan­tátu rovněž osobně bojují. Další zprávy prý máme čekat až na konci dubna.

Jak vidíte, nemají to někteří naši muži lehké. Ze situace však nyní těží „bezimplátátoví muži“ o velikostech P10, P12 a P15, kteří jsou nyní v plné permanenci. „Ani v nejmenším jsem netušil, že mně ještě život může přinést takové štěstí,“ říká jeden z nich, mezi ženami do­sud poměrně neúspěšný, pětatřicetiletý zámečník a držitel čistého P8 Zdeněk K.

Možná, že se však už objevilo světélko na konci tunelu. Čtyřicetiletý tesař a krovař Vladislav B., nositel IP22 totiž tvrdí, že se mu osobně podařilo nalézt inhibitor dřevožrouta zeleného. Ten však vzhledem ke své současné popularitě mezi množstvím sexuálně neuspo­kojených žen ve vlastním zájmu odmítá ostatním mužům poskytnout.

Domníváme se, že v tomto případě bude nutné vynutit poskytnutí informace o preven­tivním přípravku proti implátátovému škůdci z tohoto vůči společnosti neodpovědného muže i násilím. Vždyť jde o budoucnost Evropy, ne?

Václav Husák

P.s.: Vzhledem k silnému odéru, který se z eroticky nadšeného tesaře v průběhu na­šeho rozhovoru šířil, bych vsadil na klasickou karbolku. Až ji otestuji na svém mikroim­plan­tátu IP10, dám vědět. Přece nejsem takový sobec !!!

Václav Husák