Kubice je podle Johna důvěryhodný muž, zakalený v boji s korupcí. Opravdu?

Sepsáním pověstné „Kubiceho zprávy“ její autor rozhodujícím způsobem ovlivnil parlamentní volby v roce 2006. Tehdejší premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek Kubiceho zažaloval, u českých soudů však až doposud nepochodil. Paroubek už oznámil, že se obrátí k evropským justičním orgánům a věřme, že úspěšně. Krátce po Kubicově zprávě se v médiích rozšířila informace, že jakási ozbrojená složka usiluje o Kubiceho likvidaci. Vyšetřovalo se, ale, jak jinak, bezvýsledně.

Disident Jan Kubice nastoupil k policejním složkám v roce 1995, kdy jej tehdejší ministr vnitra Jan Ruml v podstatě ze dne na den povýšil do plukovnické hodnosti a jmenoval do funkce ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Až do roku 2007, kdy Kubice řady policie jako doslouživší mouřenín opustil, bylo v dobovém tisku zaznamenáno několik pozoruhodných zásahů.

Ještě v květnu 1995 se při Kubiceho premiéře policie pokusila zatknout exponenta Solncevské mafie Sevu Mogileviče v pověstné restauraci U Holubů. Pokus skončil fiaskem: několik zatčených musela policie s ostudou propustit, zato Mogilevič se o zásahu konspirací dozvěděl a včas uprchl. Ostudné byly kauzy Kubiceho útvaru „biolíh“ a „Budišov“ po roce 2005. Obě byly zaměřeny proti různým aktivním i bývalým členům sociální demokracie, někteří byli dokonce zatčeni.

Nejznámější je případ Věry Jourové, někdejší náměstkyně ministra pro místní rozvoj. Tu nechal Kubice teatrálně zatknout na ruzyňském letišti a pak ji déle než měsíc protiprávně držel ve vězení. Nyní Jourová žaluje český stát a požaduje vysoké odškodné. Každý právní stát na západ od našich hranic by svoji odpovědnost uznal. Odškodné by měl v plné výši uhradit ten, kdo protiprávní postižení způsobil.

Sociální demokracie vyvolá po Velikonocích hlasování o nedůvěře vládě. S pravděpodobností hraničící s jistotou je možno očekávat, že vláda ustojí. Stejně tak případnou pozdější mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny ke „kauze PromoPro“.
Shodou okolností právě včera oznámil STEM výsledky dubnového průzkumu veřejného mínění: levice by v Poslanecké sněmovně získala ústavní většinu. Známý komentátor pohotově poznamenal, že sociální demokracie má pravidelně nejvyšší preference dlouho před volbami.

Jak již oznámil Hrad, Václav Klaus by nové ministry podle ujednání K 12 mohl jmenovat ve čtvrtek. Prezident si ve své ješitnosti může jistě myslet, jak postupoval odpovědně, když neschválil dříve předložené návrhy premiéra Nečase na odvolání Radka Johna a Josefa Dobeše. Byla by aspoň sranda, může si říct občan.

Sranda ale končí. Koalice přesvědčila, že pro udržení se u moci je schopna, třeba jen na čas,  potlačit vzájemné rozpory.

Občan se bude muset rozhodnout: zda trpně přijmout chystané reformy, anebo přistoupit k ráznějším akcím.