Jak se USA staly největším světovým věřitelem, aneb pani Kateřině Amiourové s úctou

Na počátku války Evropa vlastnila velké množství amerických cenných papírů, které byly nuceny válčící strany urychleně prodávat, aby získaly likvidní prostředky pro nákupy ve Spojených státech, které vyhlásily neutralitu. Nejprve státy Dohody utratily veškeré dolary, které vlastnily (asi dvě miliardy dolarů), rovněž nakupovali neutrálové. Pak se začalo vatlit přes Atlantický oceán evropské zlato.

 Když tato likvidita došla, válčící strany, především státy Dohody  začaly americké zboží kupovat na úvěr. Zahraniční půjčky využívaly v zásadě pouze státy Dohody. V r. 1917 činila aktivní bilance amerického zahraničního obchodu 3,5 miliardy dolarů. V květnu 1915 americké banky poskytly francouzské vládě půjčku ve výši padesátí milionů dolarů, aby jimi mohla financovat své nákupy v USA. Následovaly další. Kromě průmyslových výrobků a strategických surovin, nutných pro vedení války v r. 1918 USA vyvezly dvakrát více potravin, než v r. 1914. V dubnu 1917 měla Anglie pro své civilní obyvatelstvo zásoby potravin na pouhé dva měsíce. Jak říká Wells ve své reportáži Rusko v mlze, kdyby válka trvala do r. 1920, jak předpokládaly původní prognózy, byla by na tom Británie stejně bledě jako Rusko v r. 1920 s jeho přídělovým systémem.

Před válkou byl v USA hojně angažován evropský kapitál, po válce dlužila Evropa USA 10 miliard dolarů. Celková zahraniční zadluženost evropských států v letech první světové války vzrostla o 21,5 miliardy dolarů.  Válčící státy vydaly minimálně na vedení války sumu 80 miliard dolarů, což se rovnalo hodnotě národního majetku Francie a Itálie celkem.

Použitá literatura:

Hospodárské dejiny světa do r. 1970. Bratislava: Pravda 1978. 632 s.

Maurois, Andre. Dějiny USA v letech 1917-196, Praha: Mladá fronta 1966. 394 s.