DOX II 25. dubna 2012 – kupředu levá – kupředu pravá

Kdo se zajímá o pohledy některých našich novinářů, je tady další díl z DOX.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/173350-on-line-z-dox-s-tisk-doby-2/

Za sebe chci přidat jedno zásadní. Dost zásadní, aby stálo za zamyšlení komukoli.

Zapadnutí do rámců uvažování vede k pochopení čehokoli jen z pohledu onoho rámce. Uvedu příklad: Za totality prý vládla dělnická třída. Jak to asi tak ti dělníci dělali? Ale dodnes si to leckdo myslí.

Pravice staví na odpovědnosti jedince, nahlíží z jedincova zorného úhlu. Ale při poctivém pohledu je jedincem opravdu jen ten jeden. Mezi nejodpovědnějšími vůči sobě jsou ti nejúspěšnější jedinci lidské historie – jedinec Kim Ir Sen, jedinec Stalin, jedinec Castro atd.

Jinak zní pravicová hesla – malý stát, dokážeme že to dokážeme, svoboda jedince ... pokud si uvědomíme, že výše jmenovaní vůči sobě beze zbytku svou aktivitou naplnili podstatu těchto hesel. Jak velký byl stát proti Kim ir Senovi? Cožpak Stalin nedokázal, že to dokáže? Cožpak Castro není svobodný? A v tom je rozdíl mezi rámcem uvažování a uvažování od rámce osvobozeném. V tak nahé formě se ale s popisem pravicového vidění v politologii nesetkáte. Proč taky? Politologie je tvůrcem rámců, nikoli jejich bořičem.

Jinak tomu dnes je při seberealizaci  pravicového jedince, který bojuje o svou pozici. Při naplnění svých potřeb vítězí nad dikcí pravicového rámce jeho obsah -  zájem maximalizace úspěchu. Do hry vstupuje pohled nikoli z jedincova zorného úhlu, ale pohled z hůry. Tedy z podstaty rámec levicový, skupinový. Pravice legitimitu úspěchu " já " hodnotí levicovým pohledem " my ". To by se dalo přiblížit větou - " My se budeme mít lépe, pokud volby vyhraji já.", anebo ještě lépe " Tlustého peněženka " Čí peněženka má být tlustá? Pravičák nikdy nepřipustí, aby výše zmiňovaní diktátoři s nimi měli společnou platformu, raději se začnou ohánět skupinovým viděním  a? Soucítit s těmi méně úspěšnými ...

Každý pravičák se při obhajobě svého světonázoru stává levičákem, aniž by si to uvědomoval. Ale aplikace maximalizace úspěchu jedince ( který je vždy jen jeden ) už není předmětem mého postřehu.

V tomhle příspěvku chci jen zdůraznit zmatení rámců a každého, kdo se podvolí jednoduchým heslům a rámcům že ... "vládla dělnická třída".

Co bych vytknul diskutérů v DOXu?

Doporučil bych jim osvobození sama sebe. Zmatečnost současných projevů pravicových vlád pozorovat z levo – pravých zažitých rámců, to je dobrý základ pro frustraci rádoby neutrálních novinářů. Nejprve se musí očistit od zakořenění. Pak může následovat nový přístup k popisům dění kolem nás. A jak jsem přesvědčen, pravdivost popisu je krokem vpřed už samo o sobě. Všichni aktéři mají před sebou svůj osobní růst. Nejsou o moc dále, než studenti. V tom s Mitrofanovem souhlasím, byť to přesně takhle neřekl.