Dekujeme, odchazime - nestoudnost na pokracovani

22.1.2011 12:03
Děkujeme, odcházíme – nestoudnost v přímém přenosu.¨ Nevím, v jaké fázi teď vlastně je „iniciativa“ lékařů „Děkujeme, odcházíme (ale kam vlastně).

Děkujeme,   odcházíme – nestoudnost v přímém přenosu.¨

 

Nevím, v jaké fázi teď vlastně je „iniciativa“ lékařů „Děkujeme, odcházíme (ale kam vlastně).

V úterý jsem byl v nemocnici, našel jsem tam automat, do kterého jsem měl hodit 30 Kč, abych dostal papírek, že jsem zaplatil. Vzhledem k tomu, že opakovaně čtu, že by pacient měl zaplatit až po ošetření, tak mě to jaksi rozčílilo. Nicméně s lékaři nemá cenu ztrácet čas, tak jsem tam těch 30 Kč chtěl naházet. Házím, házím, mince se vracejí, až mě jiný pacient upozornil, že tam musím házet jen 10 Kč nebo 20 Kč mince. Takže jsem se skřípěním zubů běhal po nemocnici, vystál frontu v bufetu, abych získal vhodné mince.

Ředitelství chce ušetřit lékařům „administrativu“. Chudák pacient léta po nemocnici a shání mince. Nakonec jsem tam ty mince nehodil a rozzloben jsem šel s mincemi do ordinace. Ale lékařka, ke které chodím jednou za rok, se na rozdíl od jiných alespoň zeptá, jak se mám. Pokud by ode mě chtěla papírek, tak by mě jaksi už nikdy neviděla, a pár slov bych jí řekl. Ale přesto, paní doktorka mi řekla, že mi léky předepsat nemůže, měla by problémy s pojiš´tovnou. Kdyby ty léky byly životně důležité, tak bych se bez nich tak jako tak musel obejít.

Na zpáteční cestě jsem se stavil u druhého lékaře, abych mu předal zprávu, aby si ji okopíroval, a nevěřil jsem svým očím, v čekárně byl leták výzvy „Děkujeme, odcházíme (ale kam vlastně?)“ . Lež v přímém přenosu, chudáci lékaři jsou prý cca 21 let na okraji zájmu.

Chudáci, politujme je. Ale hlad mají zatím jen občas.

            18 let slyšíme prakticky každý  den, jak si lékaři permanentně stěžují, že dotují pacienty, atd.

            Zkuste mi jmenovat jediného ministra zdravotnictví, se kterým by lékaři byli spokojeni. Jsou úplně stejní jako naši politikové. Dělají důležitou práci. Všichni ostatní jsou jaksi neužiteční. Určitě opět někdo zopakuje, že každý potřebuje lékaře. Ano, každý také potřebuje zdravotní sestry, listonošky, prodavačky, servírky, ale také uklízečky. Moje maminka byla uklízečka, tak jsem na ni nemohl zapomenout. Ale také sociální pracovnice, pečovatelky, učitele či kominíky a pokladní či knihovnice.

            Pane Engele, Kubku, můžete okamžitě jít, kamkoliv chcete, nikdo Vám bránit nebude. V Nepálu systém možná funguje lépe, tam žádné zdravotní pojištění není, tam pacient platí hotově. V Afghánistánu je jediná psychiatrická nemocnice, postavená díky naší republice. Psychickými potížemi tam prý trpí cca 30 proc. populace, u nás jen cca 1 proc. Budete tam mít pacientů zástupy.

            Nejdříve nám lékaři říkali, že půjdou do zahraničí, pak prý vlastně ne. Lékařka dává výpověď, bude pracovat někde jinde, ale neví kde. Jiná říká, že dala výpověď, ale doufá, že bude moci  vzít zpátky. Ano, samozřejmě, nabízí se trochu nižší plat, 3 měsíce zkušební doba, pro začátek je třeba uklidit sníh na nádvoří, aby nebyla   tramautologie přetížená.

            Maminka mého kamaráda (lékařka) mně řekla, že v nemocnici dalo mnoho lékařů výpověď. Ano v Keni, Pákistánu, na Haiti je mnoho práce. Tam se lékaří nezastaví. Vrátím se trochu zpět. Jiná lékařka řekla mému kolegovi, někdy před rokem a půl, že jí se krize netýká, že má plnou čekárnu. Chudák paní doktorka, moc ji to nemyslí Podobně nám před (3 lety?)   tvrdili Topolánek a Kalousek, že nás se krize netýká. To určitě.

            Už slyším reakce, že lékař či právník je něco jiného než učitel. Učitel prý pracuje 3x 45 minut denně. Až na to, že např. učitel má pedagogický dozor i o přestávce, aby se žáci na chodbě nepozabíjeli. Přestávka je pro žáky, ne pro učitele. Určitě mi někdo bude opakovat, že lékař stráví v nemocnici za měsíc tolik hodin (co třeba 31x24 hodin) měsíčně. A učitel je ve 12 hodin doma, pere a věší prádlo, dívá se na televizi. Kdyby se učiteli započítávala „tvůrčím způsobem“ do pracovní doby jako lékaři doba strávená v nomocnici, který se o víkendu na oddělení dívá na televizi a v noci spí, řekněme, i doba, kdy se učitel dívá ne Večerníčka, aby mohl druhý den mluvit s dětmi o Rumcasjovi, tak by ta pracovní doba učitele mohla vypadat podobně (31x24 hodin  za měsíc).

            Ano, po celém světě mají politikové ve zvláštní oblibě učitele, který pracuje 3x45 minut denně a mají nejen 2 měsíce prázdnin, ale někde třeba 3 měsíce. Zkusím se zeptat kolegyně z Ruska, zda u nich mají stále učitelé 3 měsíce prázdnin.

Já zaprvé ve školství již 21 let nepracuji, cca 3,5 roku stačilo. Cca 17 let jsem v invalidním důchodu. Takže, i kdyby byly ve školství 12 měsíců v roce prázdniny a 200 tis. Kč měsíčně, tak mě se to netýká. Nevím, třeba jste nečetli, že někde má učitel smlouvu od září do června. 1. července se zaregistruje na úřadu práce, a doufá, že jej 1. září zase zaměstnají. To nepočítám cca 25 let starou Číhošť. Když jsem nastoupil do prvního zaměstnání, tak jsem pochopitelně musel nastoupit cca 24. srpna na školu, učitel poslední týden zpracovává tématické plány, píše přípravy, připravuje pomůcky, dohlíží na reparáty. Problém byl v tom, že nám řekli, že nám smlouvu dají až od 1. září, abychom to později neměli komplikované kvůli pracovnímu postupu, atd. Určitě jsou dnes ještě lepší výjeby.

            Ano, já samozřejmě nesouhlasím, aby lékař platil za atestaci atd.

            Když lékaři nazývají  “iniciativu“ „Děkujeme, odcházíme“ za největší „reformní hnutí“  za  posledních 21 let. Já to nazývám nestoudností v přímém přenosu. Nejsem politik, takže nejsem v roli Václava Klause, který tuto výzvu nazývá vydíráním. Každý má právo dát výpověď, kdykoliv, doufám, že alespoň někde se mohou sdružovat v odborech. Četli jsme jak tam nebo jinde zakládali odbory sekretářky ředitele. Nebudu tento podnik jmenovat, honili by mě po soudech.

Stále se domnívám, že řešit by se mělo něco zcela jiného. Opět ty platy zdravotních sester, ošetřovatelek, sanitářů. Ale také sociálních pracovnic. Cca před rokem jsem byl svědkem nestoudnosti jednoho lékaře, který se na konferenci ve svém vystoupení podivoval, že by nějaká sociální pracovnice  chtěla stejný plat, jaký má on, chudák lékař. Ano, ony ty sociální pracovnice vystudovaly vyšší nebo vysokou školu jako lékař, ale pan doktor je přece pan doktor.  To nepočítám filharmoniky v orchestrech v regionech. Konec konců toho, lékaře, ale samozřejmě i učitele mohl vystudovat každý, kdo má či měl zdravý selský rozum a byl ochotný a schopný se učit. Já bych ale určitě hrát na housle nemohl.

Já se ptám těch lékařů, kteří žvaní, že  kdo nepodporuje výzvu „Děkujeme..“, že podporuje korupce. Kdo  z Vás demonstroval a protestoval proti zavádění poplatků v ordinaci a v lékarně. To byl pro Vás další přivýdělek. Je Vám jedno, jestli 80 letý důchodce či spíše důchodkyně má nebo bude mít na svých 5-6 lékařů a 10 či 13 léků.

Ostatně ani žádný lékárník nevytloukal v Praze výlohy, aby bojoval za práva pacientů, Každá koruna dobrá. Zkuste, milí čtenáři, otestovat  praktického lékaře či lékarníka, zda znají interakce a kontraindikaci Paralenu. Ani náhodou.

17 proc. důchodců v Praze uvedlo v jakési anketě, zdá se, nějakého sdružení důchodců, že nešlo k lékaři či pro léky kvůli poplatkům a doplatkům. Pane Kubek, pane Engele, kdy začnete bojovat za zájmy pacientů. Nikdy.

Děkujeme, odcházíme, ale kam, sakra?  Před 21 lety jsme poslouchali, jak Svobodná Evropa zveřejnila proslov Miloše Kopeckého, který na nějakém setkání umělců vyzval  (koho asi) slovy zhruba: „Odejděte, dokud je čas, dokud je šance, že Vám někdo poděkuje“

Já rozhodně nemám stejné zájmy jako lékaři, konec konců už asi ani učit nikdy nebudu. Mnoho občanů by rádo pracovalo i za 49 tis. Kč měsíčně. Mně by jako invalidovi 3. stupně stačilo i 11 tis. Kč. Pokud bude někdo zase blábolit, že za 21 let jsme se dopracovali, že není ani na zdravotní péči, to je dobrá blbost. Podívejte se, kolikrát cca za 18 let stouply výdaje na zdravotnictví. Systém by se vrátil k rovnovážnému stavu, kdyby se těm 3,5 tis. lékařům nabídl o 20 proc. menší nástupní plat, až budou brát výpověď  zpět.

Na úrovni pomocné školy je argument lékařů, že mají menší hodinovou mzdu než řemeslník, a jak teprve vypadá hodinová odměna počítačového odborníka. Když ten řemeslník pracuje na živnostenský list, tak logicky účtuje za hodinu více, než kolik bere za hodinu někdo, komu zaměstnavatel (snad)garantuje  odměnu celý měsíc či rok.

Až se zase dozvíte, že se ruší další (nejen) pohotovosti, že budete muset s dítětem, až ho bude bolet zub, jet nikoliv na druhý konec města, pěšky, protože MHD v noci nejezdí, ale spíše taxíkem, protože tu radost si uděláte, a někteří jsou natolik sečtelí, že vědí, že budou okradeni. Tedy až tentokrát budete muset (nejen) s dítětem, ale i s vlastním problémem jet na druhý oken okresu, či spíše kraje, tak opět opakujte, že už není ani na zdravotnictví. Problém je v tom, že nějaký felčar se domnívá, že za 2 roky bude milionářem. Když Vás ošetří na traumatolologii, a zjistí, že budete muset být hospitalizováni, takže by se Vám měl vrátit poplatek 90 Kč, tak jej neuvidíte, někdo ty peníze ukraden. Natož kdyby pacient zemřel. Zažil jsem nestoudnost v přímém přenosu, kdy si i zdravotní sestra řekla o 30 Kč, když mi vytáhla steh. Paní doktorka v ordinaci nebyla, platí se za ošetření lékaře, nikoliv zdravotní sestry. Zdravotní sestra si samozřejmě 30 Kč dala do vlastní kapsy. Paní doktorka přijde o pacienta, když nemá pod kontrolou svoji zdravotní sestru, tak může léčit stromy. Ani té zdravotní sestře, ani lékaři by nevadilo, jestli pumpla invalidu  nebo 80 letého důchodce. Peníze se hodí. Ano, můžeme si stěžovat.

Možná se dočkáme jako v Polsku, že budou vraždit lékaři záchranky pacienty, aby dostali provizi od pohřební služby. Určitě se pan někdo ozve, že je to proto, že nejsou či nebyli dostatečně ohodnoceni. Pak možná přijde nějaká další „reformní iniciativa“, že euthanasie je stejně provádí, tak by se měla legalizovat.

Pan ministr Heger nám bude pro změnu vysvětlovat, že prostě jeden typ léčby bude pro toho, „kdo nemá příliš mnoho peněz“ a kdo chce nadstandard, tak ten si může připlatit.

Pan prezident či ministr či předseda vlády si připlácet nemusí, ti mají jako ústavní činitelé právo o nejlepší péči. Dělají důležitou práci.

Pak zase lékaři tvrdí, že aby se uživili, musí dělat přesčasy, ale ve druhé větě pro změnu tvrdí, jak jsou přetížení. Podivný rozpor. Okamžitě můžete nastoupit do školství, budete mít 2 (nebo 3) měsíce prázdnin a v poledne budete doma. Řadě učitelů vytloukli zedničtí učňové lásku k dětem. Žít se dá i z 25 tis. Kč, takže přesčasy dělat nemusíte. Nebo je budete dělat jako ve školství zadarmo (mám na mysli suplování). A nebudete v televizi vyprávět, jak Vám pacient dal pár facek. Kdyby totéž tvrdil učitel, tak by se našlo dost lékařů a jiných expertů, že když nezvládne žáky, tak ať  dělá něco jiného. Ostatně velmi dobře se pamatuji, jak jeden lékař v televizi vyprávěl, jak prostě pacienta zmydlil. Nikdo se tím nezabýval, proč že?

Děkujeme, odcházíme (sakra kam? Do Nepálu, nebo Bhútanu?),  zpupnost v přímém přenosu.

Za socialismu stačila některým lékařům láhev koňaku. Jak dlouho by jim stačilo 150 tis. Kč měsíčně, dva roky?  Určitě by přišla nějaká další „reformní iniciativa“.  Žádnými extra génii zase až tak nejste, pane Kubku či Engele. Jen Vám přehnané sebevědomí nějak stouplo do hlavy. A zjistili jste, že se vydírání vyplatí. Nestoudně budete tvrdit, že přece nebude pracovat za stejnou odměnu jako kopáč. Těmi zřejmě opovrhujete. Oni třeba neměli rodiče, kteří někomu dali klíčky od auta, aby se děti někam dostaly. Nebo vyrůstaly  v dětském domově, nebo otec pil a bil ženu i ty děti. Nebo na něm někdo spáchal euthanasii ve voze záchranné služby, když byl na služební cestě v Polsku.

Dokud se nezaplní kriminály lékaři, kteří berou provize od farmaceutických firem, spolčují se s kriminálníky a snaží se okrádat stát o nemocenskou, nebo těmi lékaři , kteří falšují výkony, což asi nebude ojedinělý jev. Nebo těmi lékaři. kteří berou provize i od lékárníků za to, že posílají pacienty do lékárny, protože „tam“ je lék nejlevnější, tak lékaře roupy nepřejdou.  

A zažili by tam diskriminaci naruby. A možná by se přestali otírat o kopáče.

Это ваше дело!

 

RNDr. Karel Vašíček

Nejen učitel, také pacient,

www.mathpublishing.eu

k_vasicek
Jsem učitel matematiky, deskriptivní geometrie, pracoval jsem jako programátor, zajímám se o fotografování, podílím se na organizaci Filmového klubu PARDUBICE, jsem invalidní důchodce, vzhledem k tomu, že kdyby mš vzali invalidní důchod, tak bych asi logicky musel pracovat jako učitel, vidím, jak klesla úroveň na gymnáziiích i na univerzitách, tak bych neměl příliš chuť znovu učit

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek
Daniel Višňovský - zase už nálepkujete, fakta žádná. Končím tímto na diskusi k této problematice. Myslete si, že jste zvítězil a vítězství bude opravdu vaše.......
alex
Pane Kyselý - opravdu pravdu nemá. V nemocnicích seto spíše začíná blížit Fordově pásové výrobě, pokud ta není zastavena nulovým kontem VZP - tedy pro pacienty VZP (začátek prosince minulého roku).
zdobinsky
Ohledně nehospodárnosti a velmi často i neefektivity a nízkého pracovního nasazení má pan Šebek pravdu.
O tom zase ale lékaři neradi slyší, raději stále hovoří o enormních přesčasech, nočních službách a jiných nenormalitách, které ale spíše ukazují na velmi špatnou organizaci práce.
zdobinsky
Pane Vašíček, proč ale škola kárá děti s nižším IQ. Dostávají horší a špatné známky, mají s učením problémy, radost z úspěchu si také nezažijí, rodiče jsou nešťastní a nadávají jim. Ty děti ale za to, že mají nižší IQ, nemohou.
Jak by se to mělo v dnešní době, zohledňující individuální odlišnosti, řešit?
k_vasicek
Ono to s těmi poruchami učení není jednoduché. Aby byl někdo považován za dyslektika, či dysgrafika, dyskalkulika, tak musí mít běžnou nebo dokonce nadprůměrnou inteligenci, jen není schopen běžnými pedagogickými metodami schopen zvládnout se naučit např. normálně číst, pravopis, atd.
je to velké utrpení pro toho studenta či žáka, když nezažije ve škole radost u úspěchu, tak trpí, trpí i rodiče, každý má v životě jedno či dvě děti, a nemá odborné znalosti, aby nějakou poruchu učení u svého dítětě poznal. já jsem se jako student učitelství na fakultě nic nedozvěděl, nevím, třeba v té době se to učili učitelé či učitelky na prvním stupni.
už 21 let neučím, přesto jsem si o tom chtěl něco přečíst.
je zjevné, že se se to ten, kdo se chce zabývat nápravou nedá naučit po přečtení tří knih.
Chtěl jsem si zaplatit kurzy, ale zvážil jsem, že 10 či 20 tis. Kč je velká suma, a sotva by se mi to vrátilo,
jsem invalidní důchodce, a pak bych musel ještě inzerovat a sotva by se to někdy vrátilo
zdá se, že nehrozí nebezpečí, že by na každé škole byl učitel, který by se tomu věnoval.
navíc, z toho, co jsem si přečetl, tak i zde se dějí zázraky.
zdá se,že školy dostávají nějaké zvýšené příspěvky na děti s poruchou učení, tak "počty dětí s poruchou učení zázračně rostou"
alex
Pane Šebku přece jen ještě jeden postřeh charakteristický pro Vaše názory. Neporozuměl jste zcela zjevně oné mé větě o NEMOCNIČNÍCH lékařích ve vztahu k podnikání. Nemocniční lékař je a bude vždy zaměstnancem. S podnokáním nemá nic společného. Nikde v té větě není ani náznakem jakkoli řečeno, co jste si sám dovodil. Nic ve zlém. Jen Vám ukazuji chyby ve vnímání mjejn toho druhého, ale i chápání problematiky zdravotnictví z ne zrovna aprávných úhlů pohledu.
antoninsebek
Takže nyní, když už mi tady nenadávají, tak bych rád napsal, jak bych si přál, aby to s těmi doktory dopadlo. 1/Předně by to mělo snížit počet nemocnic, ty malé jsou v dnešní době opravdu zbytečné. A to se můj potomek léčil v Opočně u MUDr. Muhlsteina a byli jsme spokojeni.) Je jiná doba a jiná technika. Platí to i pro pana Drymla s jeho "Otesánkem". 2/Tím se sníží i počet lékařů. 3/Dá se do lepšího pořádku to jejich kombinování soukromého se státním (páni doktoři vědí, o čem mluvím) a nastane redukce oněch nočních a víkendových služeb. 4/Ještě těžší úkol je s lékárníky. Nikdo si nevšimnul, že se kdysi snížily rapidně bankovní úroky, ale marže na léky ne... 5/Zkusíme si vzpomenout, že jsou také generická léčiva. 6/Každá nemocnice nebude nutně nakupovat laserový gamanůž a podobné super-drahoty. Takovéto komplexy mohou pracovat ve vícesměnném režimu a i mimo pracovní dny. Kdyby tyto zásady byly naplněny, tak se budu štípat do ruky, jestli nespím....... Hlavní metodická chyba se udělala hned na začátku s těmi "soutěžícími" pojišťovnami. Ty tady měly být, ale měly přesně kopírovat předchozí územní uspořádání. Hned by se mohlo porovnat, o kolik se KDE KONKRÉTNĚ zvýšily náklady. To ale nikdo nechtěl. Tak se to zamíchalo tak, aby se nedalo srovnávat. Nešlo o náhodu, ale o úmysl. Na konec jednu záležitost, kterou bych NEUDĚLAL: NEVYMĚŇOVAL BYCH SOUČASNÉHO MINISTRA ZDRAVOTNICTVÍ. Pan Heger má za sebou konkrétní výsledky. Zdravotnictví takovéto krizové manažery potřebuje. Oblíbeného odborníka, který všechno všem zaplatí, jako byl pan Fischer, zdravotnictví jako ministra mít už nesmí. Jenomže je v tom zase politika, politika a odbornost jde stranou. Nechci zde psát kam...
zdobinsky
Pane Špáta, to že v drtivé většině o jiných profesích, než o té své, víme velmi málo nebo jen velmi povrchního nebo jen obecně, a tedy i povíce nesprávně, tradovaného, tak v tom mi hovoříte z duše. Ano, je třeba hlubokých analýz každé profese, abychom se nedopouštěli nespravedlností a zjednodušení. A to nejen lékaře, učitele, vědce, ale i zedníka, řidiče, prodavače...
zdobinsky
Kdo z běžné veřejnosti, i rodičovské ví, nebo si přečetlo o
Dysleksii, dysgrafii, dysortografii, dysmusii, dyspinxíí, dyspraxii. Či jak se to jmenuje.
Udeřil jste hřebíček na hlavičku, pane Vašíček. Ano, je určitě jen otázkou času, kdy na každé odlišnosti v lidském chování a lidských schopnostech bude diagnóza. Ta dotyčného člověka vyviní - nebude lempl, lajdák, nepřizpůsobivý, zločinec, ale bude nemocen. Odsuzovat můžeme jen toho, na koho diagnóza výše popsaného typu není. Zdůrazňuji, zatím není. Tady se dostáváme k otázce, co je NORMÁL. Kdo je v NORMĚ, tedy, kdo je NORMÁLNÍ a kdo už ne, kdo je tedy NEMOCEN. Možná je nezpochybnitelným faktem, že nemocni jsme nějakým způsobem všichni, tedy hodni nějakých humanních ohledů.

Dnes je éra norem zřejmě nenávratně pryč. Společnost již neurčuje, kdo je pro její potřeby v normě a kdo již ne, a je tedy na jejím okraji odsouzen žít z milosrdnosti.

Děkuji, pane Vašíček, vaše příspěvky jsou velmi podnětné.
alex
Víte pane Šebku, také jen stručně. Máte nepochybně na svůj názor i postoj plné právo a já Vám ho rozhodně brát nehodlám. Dle mého soudu je od Vás postoj poněkud neprozíravý. Už jen v té otázce toho počtu doktorů se mýlíte - a to dosti kruciálně. Ano v ČR je o něco málo vyšší počet lékařů na tisíc obyvatel. Ovšem trend v těch srovnatelných vyspělých zemích je směrem k našemu počtu. Víe je pod blogem pana Štvána.
antoninsebek
Pane Danieli Višňovský,
pokud se tak opravdu jmenujete. Píšu na tyhle stránky poprvé a nečekal jsem, že mě někdo - jako např. Vy, bude nálepkovat. A že mi bude někdo - jako např. Vy, za moje názory urážet.
Pokud vím, tak já jsem tady nikoho neurazil. Vy z nějakého důvodu urážíte pana Karla Vašíčka, hlavně útočíte na to, že byl učitelem. To je nějaká fobie? Ale k věci okolo doktorů:
Kolik je tady na tisíc obyvatel lékařů přece není tak těžké zjistit. Pokud jste statistik, tak ta čísla přineste! Nemáte pravdu. Tečka.
Moje povolání je dlouhodobě spojeno s tím, že mohu opakovaně prohlásit toto: Napsat (jako jeden z těch odborářských doktorů), že v nějaké evropské zemi jsou výdaje na zdravotnictví (v přepočtu na počet obyvatel) o 38 procent vyšší než v Česku, je pustý nesmysl. A nebudu Vám to ani zdůvodňovat, protože např. nevím zda tušíte co to je "spotřební koš".
A ještě k tomu, jak urážíte učitele coby stav. Kdopak asi učil tu super-elitu - všechny budoucí lékaře - od první třídy (nebo už od školky či jeslí)? Kantorky a kantoři.
Dělám psychicky hodně náročné a odpovědné povolání, ale učitele bych nikdy nešel dělat. Právě proto, že všeobecné povědomí o škole a učitelích je v Česku (zemi Komenského) blízké tomu jako když Jan Amos začínal. Cituji jeho slova: "Chceš-li míti z kluka vola, koukej, ať mu smrdí škola". Takže - NA VINĚ V OTÁZCE ÚROVNĚ ŠKOLSTVÍ NEJSOU UČITELÉ. Ale lidé podobní Vám, pane "Višňovský". Dejte si doma jednu višňovku a nenadávejte na kantory. U Vás to hraničí s duševní poruchou. Proto také nezveřejňuji svoje povolání.
Zklidněte hormony a všimněte si, že jsem Vás ani jednou neurazil.
k_vasicek
Co se týká řečí o tom, že máme dvojnásobný počet fízlů než Rakousko, tak František Bublan docela přesvědčivě ukázal, že to je jaksi docela tvůrčí statistika, ono je to spíše otázka toho, kdo se kam započítává nebo nezapočítává. Nejsem odborník na prácí policie, ale v Rakousku mají různé frakce, či jak se to jmenuje, prostě naši kritikové neberou v úvahu nějakou regionální či zemskou či jakou rakouskou složku, která se tam rovněž věnuje bezpečnosti, atd.
Podobně, když se za socialismu tvrdilo, že SSSR má nižší výdaje na zbrojení než v USA, protože ovšem v SSSR byly reálné zbrojní výdaje nastrkány v řadě jiných rezorzů.
podobně před několika měsíci se mihla světovými médii (i v České televizi) zpráva, že se prokázalo,že rodina A. Hitlera nepocházela řekněme z evropského prostředí, ale řekněme z prostředí Blízkého či Středního Východu (podívejte se, jak se liší naše a britská či anglická terminologie těchto refionu).
Navštivte knihovnu a podívejte se do Vesmíru, tam to nějaký asi genetik zřejmě správně objasňuje. Pokud se brzo nedozvíme pro změnu, že i tento genetik zas tak moc genetikem či zodpovědným autorem vlastně není
k_vasicek
Na druhé straně, rozhodně nemohu souhlasit s takovými primitivními přístupy, které jsme viděli v Nemocnici na kraji města. Neschopný Cvach se stal vlivným úžedníkem na
ministerstvu atd.
Pomiňme líčené detaily. To že je někdo „špatný chirurg“, neznamená, že nemůže být dobrým organizačním pracovníkem. To je zřejmé.
Ta špatná chirurgická práce může mít své okolnosti. Např. skrytá nemoc, která se objeví a zjistí, až bůh ví kdy.
Já sám jsem před půl rokem zjistil, že nemoc, se kterou se léčím cca 19 let, se projevuje i potížemi s jemnou motorikou. Cca ve 48 letech jsem se dozvěděl, proč jsem byl v dětství vždy ve sportu mezi posledními. Byl jsem jako většina dětí – chlapců, líbil se mi sport, stál bych o úspěch, a stále mezi posledními
Totéž se projevovalo u mého známého, má podobnou diagnozu a má podobné motorické potíže, v duchu jsem se mu posmíval, i někdy před známými.

Teď nedávno jsem si přečetl, i když již ca 21 let neučím, několik knih o poruchách učení, i kvůli několika svým známým, kteří mi řekli, že mají poruchu učení. Zdá se, že už nikdy nebudu učit. Přesto jsem si to přečtl.
A nedávno jsem se jinému mému kolegovi omluvil, útočil jsem na něj, že by se měl naučit pravopis.
Byl to projev poruchy učení.
Kdo z běžné veřejnosti, i rodičovské ví, nebo si přečetlo o
Dysleksii, dysgrafii, dysortografii, dysmusii, dyspinxíí, dyspraxii. Či jak se to jmenuje.
Když se vrátím k Cvachovi, byl tam líčen dost odpudivě a zjednodušeně.
Jako pitomec, který lže a dělá se ze génia a přitom je to neschopný blbec.
A když někdo něco chtěl dělat a investoval do toho práci, studium, dejme tomu četbu (nejen)
odborných časopisů, a zjistí, že se mu nedaří, tak to okamžitě přizná?
Sám nemusí znát příčinu, nebo se ji dozví někdy jindy.
Já nevím, jaké všeliké poruchy nebo nemoci existují.
Já nevím, jestli se tak může nebo nemůže projevovat roztroušená skleróza, nebo nějaká svalová dystrofie či jak se to jmenuje.
Některé nemoci léči třeba jen jeden lékař v republice, takže může být i pro běžného specialistu problém takovou nemoc diagnostikovat, když se s ní nikdy jako lékař ještě ani potom nesetká.
Trpí ji třeba 5 lidí z milionu. Nikdy se nebudou vyvíjet skutečné léky, protože když nemocí trpí já nevím 50 lidí v republice a kolik na světě, tak vzhledem k nákladům na vývoj a testování léků to nikdy nebude nikdo řešit. Pokud někdo třeba omylem nenajde nějakou zkratku.
Podobně s matematikou, většina učitelům není a nemůže být tvůrčím matematikem. Nejde to z principu a z definice. Kdyby byli všichni učitelé tvůrčími matematiky, tak by to žádná tvůrčí matematika nebyla.
Uvádí se, že řada matematiků se třeba věnuje historii matematiky, protože přes veškeré úsilí objeví vlastní hranice.
Podobně tedy, když lékař zjistí, že z něj není a nebude špičkový operatér či chirurg nebo neurochirg, tak se má veřejně hanobit, má jít automaticky dělat vrátného?
Proč by to nemohl být zdatný organizátor, který kolegům připravuje a zajišťuje podmínky?
Ono to je podobné, jako když někdo tvrdil, že ministr Dobeš je blbeček, protože řekl, že by sám neudělal státní maturitu.
Ke stejnému závěru musí logicky dospět každý sebekritický vzdělaný člověk.
V profesním životě se musí každý specializovat. Aby se něčemu novému naučil, tak musí něco, co stále nepoužívá a nepotřebuje, zapomenout. Nikdo nemůže celý profesní život sledovat a opakovat si vše, čemu se naučil nejen na střední, natož pak na vysoké škole.
Asi se třeba 2 či 3 za život začne věnovat i něčemu jinému a novému, a může obohatit tyto disciplíny, tím že propojí tyto dvě či tři disciplíny.
V 50 letech má jinou vštípivost paměti než v 18 letech, v mladí se učí snadno a lehce, než v 45 letech. Pokud se vůbec kdy učil, ať už v 18 natož v 46 letech.
Ono se vždy najde dost ubožáků, kteří otlučou matematikovi, že se spletl, když zpaměti násobil dvoumístná či jaká čísla a ještě to pro jistotu kombinoval s jinými operacemi.
Zvláště když mu to otlouká někdo, kdo to počítal na kalkulačce a pro jistotu špatně, protože nemá potuchy o nějaké prioritě operací.
I o některých číselných teoreticích se uvádí, že měli zdánlivé potíže se nějakým jednoduchým výpočtem, protože se současně v duchu věnovali něčemu jinému na zcela jiné úrovni, nebo v souvislosti s předloženým příkladem přišli v duchu na zajímavé souvislosti.
k_vasicek
Zapomněl jsem dodat, že i televizi radí pacientům, ať jdou raději i na pohotovost se svědky, aby byla naděje, že s pacientem nevyběhnou

Zažil jsem to sám a opakovaně, jednou večer jsem se vydal na pohotovost, líčím lékaři svůj problém a vidím, že mě má za vola. Píchne mi injekci na zažívání, napíše recept, a zprávu, odcházím z ordinace a podívám se na zprávu a nevěřím svým očím. Pan doktor tam napíše, břicho měkké, ani mi na břicho nesáhl. H O V A D O.
A recept byl lék na zažívání, jak asi jednají s obyčejným člověkem, kálí na něj, když chce někdo dělat svoji práci poctivě, tak není zcela rozhodující, jestli bere 25 nebo 50 tis. nebo 150 tis. Kč, musí mít především smysl pro zodpovědnost.
Před lety se lékař snažil vyběhnout s mým otcem. Tatínek byl u lékaře, že má potíže, lékř mu řekl. že má zaražené prdy
Druhý den šel táta na operaci žlučníku. Ta hovada se nikdy neomluví.

Pro zvýšení kvality ve zdravotnictví není potřeba žádné peníze.
úplně by stačilo, aby se lékaři naučili představit, když přijde pacient na pohotovost, Já to považuji za samozřejmost, ne jestli má nebo nemá na plášti jmenovku nebo nemá. Nikdo nebude vstávat a luštit jeho jméno. Před 21 lety jsme se zmohli, že policisté musí mít číslo, je to ale k ničemu, jmenovku si zakryjí, nebo si půjčují uniformy i s jmenovkami. Pak vidíme záběry, jak policisté mydlí nebránicího se občana, koupou do něj. totožnost se nezjistí, velitel zásahu není ani vyhozen, ani postaven před soud.
Podobně, kolik lékařů bylo natvrdo posláno do kriminálu, pokud tak podmínka, a žádný zákaz činnosti.
Kolega mě upozornil, že jeden lékař byl odsouzen ve 3 různých případech poškození pacienta. Až na po třetí šel natvrdo. To už byl ale vyloženě kriminální čin.
Můj kolega byl v nemocnici po autohavárii, kterou nezavinil. lékaři s nim vyběhli, skončil o francouzských holích,
stále mu říkám, hoň ho po soudech, hoň ho po soudech,
Ať má alespoň zkušenost, jestli s někým příště vyběhne nebo ne.

Nemluvím o chybné diagnoze, ale o vyloženou hrubou nedbalost, a zkusím se ho zeptat, jestli se mu ten lékař alespoň omluvil.

Učitel nemůže jen tak s někým vyběhnout, zkouší před celou třídou.
Studenti to vidí, a pak by měl učitel proti sobě celou třídu.
Učitel se naučí, nebo nenaučí zdůvodnit hodnocení a klasifikaci.
Ano, znám řadu učitelů, kteří učí matematiku, které tedy rozumím.

A celá léta učí či opravují písemku tak, že zkontrolují jen výsledkek.
Z H O V A D I L O S T.
říkám těm studentům, které pak musím doučovat, stěžujte, stěžujte si. zoragnizujte, a pište jednu stížnost za druhou,

když na kraji či na ministerstvo přijde 40 stížností na jednoho učitele, tak se někdo rozhoupe a vyrazí s ním dveře.

Když jsem učil, tak jsem nemohl vědět, jak učí nebo neučí kolegové,

nemohl jsem celý den obcházet kolegy, ostatně přítomnost dalšího člověka na vyúce změní chování studenttů či žáků i učitele

Já znám i řadu zodpovědných lékařů, když jsem svému specialistovi řekl, že se paralen nemůže kombinovat s hypnotiky, tak se podivil, a podíval se do farmakoindexu, nebo jak se to jmenuje

a dal mě za pravdu

ostatní napsrosto programově lhali, říkal jsem to lékaři na neurochirorgii, bylo zjevné, že o tom nemá ponětí,

pak přišel a řekl mi, že mám opravdu zvýšené jaterní testy, a řkl bych, že mi stejně pro jistotu dal lék se stejnou účinnou látku.
Ano, někdy to je obtížné.

To je ale v každé profesi.
Doručování listovních zásilek funguje vyloženě na zodpovědnosti a čestnosti listonošů.
A na zmínce v zákonu. Ale kdyby každý listonoš občas otevřel nějakou zásilku

Tak by to nikdo zřejmě nepoznal. Teď jsem slyšel, že si jedna poštovní služba objednala výzkum sledování zásilek. Česká pošta ani žádná jiná firma zabývající se doručováním zásilek,

Nemůže vědět, jak jsou doručovány obyčejné zásilky, jsou anonymně podávány, tedy házeny do schránky, anonymně zpracovány a anonymně doručovány.
Jediná šance, je ten výzkum sledování zásilek, atd.
Když se vrátím třeba k těm učitelům, tak řada lidí se nenaučí nic jiného, než co jim někdo
Za 9 nebo 17 let natluče ve škole do hlavy.
Když nám na vysoké škole říkal učitel, abychom nepřiznávali žákům či studentům chybu, tak jsem protestoval, že to je nesmysl.
Z 3, 5 roku jsem se přesvědčil, že měl pravdu. Většina studentů, a to nejen na učilišti, ale již i na Univerzitě nikdy nepochopí a neocení, když jim učitel přizná chybu.
A zdá se, a znovu a znovu se přesvědčuji, že ani studenti na univerzitě nemají ponětí, že se učitel na vyučování prostě připravuje, i když učí 10 či 15 let.
Před nějakou dobou jsem telefonoval se svým učitelem matematické analýzy, žádal jsem ho tehdy, aby napsal do časopisu pro učitele matematiky článek o knize, kterou jsem vydal.
I on říkal, že když jde učit, tak se podívá na vzorce.
Já jsem se nikdy žádné vzorce neučil, můj učitel na gymnáziu RNDr. Josef Kubát nás vedl k tomu, že si máme vzorce najít v tabulkách, vzorce nám odvozoval , podstatná část vzorců na střední škole se dá odvodit na 2 či 5 řádccích.
Stačí si zapamatovat myšlenku.
Vysvětlujte studentovi, že není cílem studia matematiky naučit se stovky vzorců
Dobrý matematik není takový, který umí na paměť stovky vzorců.
Znovu a znovu slyším od vrstevníků a studentů, „ale vzorečky jsme museli umět zpaměti
Ano, protože Vás učil …
Já si většinu vzorců středoškolské matematiky pamatuji více méně nazpamě´t.

I když cca 21 let již neučím. Ale ne proto, že bych se je dřel, ale protože, když dvakrát odučíte nějaký tématický celek, tak si většinu vzorců či lépe řečeno vztahů prostě zapamatujete
Ale proč bych k tomu měl nutit studenty či žáky. To je nesmysl.
Pak řeším s nějakým studentem příklad, přes ruku mu nevidím na průběh výpočtu.
Dopracujeme se k nějakému výsledku, na první pohled je učiteli jasné, že se někde stala chyba. Když Vám vyjde výsledek 2678/2987, tak je jasné, tedy (pokud se toto číslo evidentně nedá zkrátit, te´d to zkoušet nebudu, sorry). Školní příklady jsou jasné , výsledek bývá 3/8 nebo 4/5 atd.
Říkám studentovi či žákovi, buď teď budeme hledat nějaký chybný krok, kde jste něco špatně sečetl nebo vydělil a budeme tím ztrácet čas, nebo si to najdete doma sám(a).
Musíte zvládnout postup, o to teď jde. A jsem za vola. Příště přijdu, zvoním, nikdo mě nečeká, student nepovažuje oznámit předem, že nebudeme pokračovat, má mě za vola.
Z logiky věci vyplývá, že učím bez přípravy, protože studenti mi poskytnou informaci, že „se budeme učit planimetrii“, nebo maminka mi říká, že „budu dítko učit matematiku“
To jen k tomu, že nejen na učilišti, ale ani na univerzitě neocení studenti, když učitel přizná pravdu.
A moje spolužačky se dívali na učitele na univerzitě, který měl přípravu a pečlivě podle ní jel, protože byl evidentně svědomitý, jako na vola, který opisuje z papíru.
Pro změnu byl opět za vola učitel, který počítal a odvozoval a dokazoval úlohy a věty spatra, když někde udělal renonc a otázal se: „kde jsem se spletl“
Ty studentky tehdy před 25 lety, natož teď, když byla jedna na praxi na střední škole,

Napsala si doma přípravu, jela do jiného města učit na střední školu, dojela zjistila, že si zapomněla doma přípravu, tak místo, aby sedla a za 15 minut nebo spíše za 10 minut, když už jednou tu přípravu zplodila doma, tak se otočila a jela domů. Nepochybuji, že te´d někde dohlíží na organizaci matematické olympiády
Co teprve teď, kdy se na univerzitu dostanou úplní blbové.
Kolega docent mi řekl, že se jim na techniku dostanou studenti, kteří nevyřeší kvadratickou rovnici, i těm svým učňům jsem odvozoval Vistovou větu pro kvadratickou rovnici a odtud výpočet diskriminantu, atd.
Nejen naše školství je nemocné. Díky nebo kvůli tomu, kam jej zavedli Liškové, Pilipové, Kuchtová, a další, kteří měli ambice řídit cokoliv a rozdávat rozkazy a rozumy.
Učitelé se museli přizpůsobit, ředitelé také, nebo byli vyhozeni, jako se to stalo jednomu řediteli, či spíše vedoucímu školskému úřadu, protože kritizoval veřejně, myslím právě Pilipa,
Ale to už si nepamatuji. Ostatně pro změnu Pilip se jako jediný za celá léta zastal učitelky, tehdy to byla ředitelka, která naplácala žákovi pravítkem na zadek, když se pral.
Jiní tehdy a později licoměrně mlčeli nebo spíše žvanili, že děti se nemají týrat, o žádné týrání nešlo.
Ovšem úplně něco jiného bylo, když učitelé či vychovatelé nutili dobrovolně povinně žáky, chroustkovické školy či učiliště, aby se někde váleli ve sněhu, či se polévali vodou na mrazu.
To tedy rozhodně není „zážitková pedagogika“. To je zhovadilost online. A argumentovat tím, že si to žáci odhlasovali či s tím souhlasili. To nebylo ze strany učitele rozhodně v afektu a zkratkové chování.
Ano, učitel se může polévat před žáky vodou, může se sám dobrovolně povinně polévat vodou.
Ale rozhodně nemůže ani dobrovolně, ani povinně nutit děti či studenty, aby se váleli ve sněhu a polévali vodou.
To je naprostá nehoráznost, A našlo se dost funkcionářů, kteří se učitele či vychovatele, který to organizoval či řídil, kteří se ho zastávali, že je to výborný pedagog a že si ho žáci a studenti váží, že je jim vzorem a příkladem.
Je pravda, že neznám detaily jiné, než médii.
k_vasicek
Zapomněl jsem dodat, že i televizi radí pacientům, ať jdou raději i na pohotovost se svědky, aby byla naděje, že s pacientem nevyběhnou

Zažil jsem to sám a opakovaně, jednou večer jsem se vydal na pohotovost, líčím lékaři svůj problém a vidím, že mě má za vola. Píchne mi injekci na zažívání, napíše recept, a zprávu, odcházím z ordinace a podívám se na zprávu a nevěřím svým očím. Pan doktor tam napíše, břicho měkké, ani mi na břicho nesáhl. H O V A D O.
A recept byl lék na zažívání, jak asi jednají s obyčejným člověkem, kálí na něj, když chce někdo dělat svoji práci poctivě, tak není zcela rozhodující, jestli bere 25 nebo 50 tis. nebo 150 tis. Kč, musí mít především smysl pro zodpovědnost.
Před lety se lékař snažil vyběhnout s mým otcem. Tatínek byl u lékaře, že má potíže, lékř mu řekl. že má zaražené prdy
Druhý den šel táta na operaci žlučníku. Ta hovada se nikdy neomluví.

Pro zvýšení kvality ve zdravotnictví není potřeba žádné peníze.
úplně by stačilo, aby se lékaři naučili představit, když přijde pacient na pohotovost, Já to považuji za samozřejmost, ne jestli má nebo nemá na plášti jmenovku nebo nemá. Nikdo nebude vstávat a luštit jeho jméno. Před 21 lety jsme se zmohli, že policisté musí mít číslo, je to ale k ničemu, jmenovku si zakryjí, nebo si půjčují uniformy i s jmenovkami. Pak vidíme záběry, jak policisté mydlí nebránicího se občana, koupou do něj. totožnost se nezjistí, velitel zásahu není ani vyhozen, ani postaven před soud.
Podobně, kolik lékařů bylo natvrdo posláno do kriminálu, pokud tak podmínka, a žádný zákaz činnosti.
Kolega mě upozornil, že jeden lékař byl odsouzen ve 3 různých případech poškození pacienta. Až na po třetí šel natvrdo. To už byl ale vyloženě kriminální čin.
Můj kolega byl v nemocnici po autohavárii, kterou nezavinil. lékaři s nim vyběhli, skončil o francouzských holích,
stále mu říkám, hoň ho po soudech, hoň ho po soudech,
Ať má alespoň zkušenost, jestli s někým příště vyběhne nebo ne.

Nemluvím o chybné diagnoze, ale o vyloženou hrubou nedbalost, a zkusím se ho zeptat, jestli se mu ten lékař alespoň omluvil.

Učitel nemůže jen tak s někým vyběhnout, zkouší před celou třídou.
Studenti to vidí, a pak by měl učitel proti sobě celou třídu.
Učitel se naučí, nebo nenaučí zdůvodnit hodnocení a klasifikaci.
Ano, znám řadu učitelů, kteří učí matematiku, které tedy rozumím.

A celá léta učí či opravují písemku tak, že zkontrolují jen výsledkek.
Z H O V A D I L O S T.
říkám těm studentům, které pak musím doučovat, stěžujte, stěžujte si. zoragnizujte, a pište jednu stížnost za druhou,

když na kraji či na ministerstvo přijde 40 stížností na jednoho učitele, tak se někdo rozhoupe a vyrazí s ním dveře.

Když jsem učil, tak jsem nemohl vědět, jak učí nebo neučí kolegové,

nemohl jsem celý den obcházet kolegy, ostatně přítomnost dalšího člověka na vyúce změní chování studenttů či žáků i učitele

Já znám i řadu zodpovědných lékařů, když jsem svému specialistovi řekl, že se paralen nemůže kombinovat s hypnotiky, tak se podivil, a podíval se do farmakoindexu, nebo jak se to jmenuje

a dal mě za pravdu

ostatní napsrosto programově lhali, říkal jsem to lékaři na neurochirorgii, bylo zjevné, že o tom nemá ponětí,

pak přišel a řekl mi, že mám opravdu zvýšené jaterní testy, a řkl bych, že mi stejně pro jistotu dal lék se stejnou účinnou látku.
Ano, někdy to je obtížné.

To je ale v každé profesi.
Doručování listovních zásilek funguje vyloženě na zodpovědnosti a čestnosti listonošů.
A na zmínce v zákonu. Ale kdyby každý listonoš občas otevřel nějakou zásilku

Tak by to nikdo zřejmě nepoznal. Teď jsem slyšel, že si jedna poštovní služba objednala výzkum sledování zásilek. Česká pošta ani žádná jiná firma zabývající se doručováním zásilek,

Nemůže vědět, jak jsou doručovány obyčejné zásilky, jsou anonymně podávány, tedy házeny do schránky, anonymně zpracovány a anonymně doručovány.
Jediná šance, je ten výzkum sledování zásilek, atd.
Když se vrátím třeba k těm učitelům, tak řada lidí se nenaučí nic jiného, než co jim někdo
Za 9 nebo 17 let natluče ve škole do hlavy.
Když nám na vysoké škole říkal učitel, abychom nepřiznávali žákům či studentům chybu, tak jsem protestoval, že to je nesmysl.
Z 3, 5 roku jsem se přesvědčil, že měl pravdu. Většina studentů, a to nejen na učilišti, ale již i na Univerzitě nikdy nepochopí a neocení, když jim učitel přizná chybu.
A zdá se, a znovu a znovu se přesvědčuji, že ani studenti na univerzitě nemají ponětí, že se učitel na vyučování prostě připravuje, i když učí 10 či 15 let.
Před nějakou dobou jsem telefonoval se svým učitelem matematické analýzy, žádal jsem ho tehdy, aby napsal do časopisu pro učitele matematiky článek o knize, kterou jsem vydal.
I on říkal, že když jde učit, tak se podívá na vzorce.
Já jsem se nikdy žádné vzorce neučil, můj učitel na gymnáziu RNDr. Josef Kubát nás vedl k tomu, že si máme vzorce najít v tabulkách, vzorce nám odvozoval , podstatná část vzorců na střední škole se dá odvodit na 2 či 5 řádccích.
Stačí si zapamatovat myšlenku.
Vysvětlujte studentovi, že není cílem studia matematiky naučit se stovky vzorců
Dobrý matematik není takový, který umí na paměť stovky vzorců.
Znovu a znovu slyším od vrstevníků a studentů, „ale vzorečky jsme museli umět zpaměti
Ano, protože Vás učil …
Já si většinu vzorců středoškolské matematiky pamatuji více méně nazpamě´t.

I když cca 21 let již neučím. Ale ne proto, že bych se je dřel, ale protože, když dvakrát odučíte nějaký tématický celek, tak si většinu vzorců či lépe řečeno vztahů prostě zapamatujete
Ale proč bych k tomu měl nutit studenty či žáky. To je nesmysl.
Pak řeším s nějakým studentem příklad, přes ruku mu nevidím na průběh výpočtu.
Dopracujeme se k nějakému výsledku, na první pohled je učiteli jasné, že se někde stala chyba. Když Vám vyjde výsledek 2678/2987, tak je jasné, tedy (pokud se toto číslo evidentně nedá zkrátit, te´d to zkoušet nebudu, sorry). Školní příklady jsou jasné , výsledek bývá 3/8 nebo 4/5 atd.
Říkám studentovi či žákovi, buď teď budeme hledat nějaký chybný krok, kde jste něco špatně sečetl nebo vydělil a budeme tím ztrácet čas, nebo si to najdete doma sám(a).
Musíte zvládnout postup, o to teď jde. A jsem za vola. Příště přijdu, zvoním, nikdo mě nečeká, student nepovažuje oznámit předem, že nebudeme pokračovat, má mě za vola.
Z logiky věci vyplývá, že učím bez přípravy, protože studenti mi poskytnou informaci, že „se budeme učit planimetrii“, nebo maminka mi říká, že „budu dítko učit matematiku“
To jen k tomu, že nejen na učilišti, ale ani na univerzitě neocení studenti, když učitel přizná pravdu.
A moje spolužačky se dívali na učitele na univerzitě, který měl přípravu a pečlivě podle ní jel, protože byl evidentně svědomitý, jako na vola, který opisuje z papíru.
Pro změnu byl opět za vola učitel, který počítal a odvozoval a dokazoval úlohy a věty spatra, když někde udělal renonc a otázal se: „kde jsem se spletl“
Ty studentky tehdy před 25 lety, natož teď, když byla jedna na praxi na střední škole,

Napsala si doma přípravu, jela do jiného města učit na střední školu, dojela zjistila, že si zapomněla doma přípravu, tak místo, aby sedla a za 15 minut nebo spíše za 10 minut, když už jednou tu přípravu zplodila doma, tak se otočila a jela domů. Nepochybuji, že te´d někde dohlíží na organizaci matematické olympiády
Co teprve teď, kdy se na univerzitu dostanou úplní blbové.
Kolega docent mi řekl, že se jim na techniku dostanou studenti, kteří nevyřeší kvadratickou rovnici, i těm svým učňům jsem odvozoval Vistovou větu pro kvadratickou rovnici a odtud výpočet diskriminantu, atd.
Nejen naše školství je nemocné. Díky nebo kvůli tomu, kam jej zavedli Liškové, Pilipové, Kuchtová, a další, kteří měli ambice řídit cokoliv a rozdávat rozkazy a rozumy.
Učitelé se museli přizpůsobit, ředitelé také, nebo byli vyhozeni, jako se to stalo jednomu řediteli, či spíše vedoucímu školskému úřadu, protože kritizoval veřejně, myslím právě Pilipa,
Ale to už si nepamatuji. Ostatně pro změnu Pilip se jako jediný za celá léta zastal učitelky, tehdy to byla ředitelka, která naplácala žákovi pravítkem na zadek, když se pral.
Jiní tehdy a později licoměrně mlčeli nebo spíše žvanili, že děti se nemají týrat, o žádné týrání nešlo.
Ovšem úplně něco jiného bylo, když učitelé či vychovatelé nutili dobrovolně povinně žáky, chroustkovické školy či učiliště, aby se někde váleli ve sněhu, či se polévali vodou na mrazu.
To tedy rozhodně není „zážitková pedagogika“. To je zhovadilost online. A argumentovat tím, že si to žáci odhlasovali či s tím souhlasili. To nebylo ze strany učitele rozhodně v afektu a zkratkové chování.
Ano, učitel se může polévat před žáky vodou, může se sám dobrovolně povinně polévat vodou.
Ale rozhodně nemůže ani dobrovolně, ani povinně nutit děti či studenty, aby se váleli ve sněhu a polévali vodou.
To je naprostá nehoráznost, A našlo se dost funkcionářů, kteří se učitele či vychovatele, který to organizoval či řídil, kteří se ho zastávali, že je to výborný pedagog a že si ho žáci a studenti váží, že je jim vzorem a příkladem.
Je pravda, že neznám detaily jiné, než médii.
antoninsebek
Pane Alexandře Špáto, já se postavím zcela na stranu pana Vašíčka, s Vaším dovolením.
Cituji Vás: " Lékař, zejména ten nemocniční chce léčit ne podnikat". To je omyl. Například mezi prvními mými společníky ve firmě po r. 1989 (celkem 5 osob) byli tři doktoři. A v podnikání a politice jich bylo a je plno. Nejvíc po právnících Zezplně. Běžný doktor kromě praxe nemocniční provozuje praxi soukromou. A vědí, proč to dělají. Ty víkendové a noční služby popsal pan Vašíček zcela realisticky. Faktem je, že u nás je na tisíc obyvatel daleko více lékařů než v průmyslově vyspělých zemích. Každá bouře vyčistí vzduch a nouze nás naučí housti. Byly doby, kdy bylo prestižní mít svoji nemocnici i v malém městě. Ty doby už dávno skončili, přesto setrvačnost pracuje a je to rovněž věc politická.
Doktoři mají pravdu, že v lékové politice je borčus. Prosím Vá, kdopak ty léky předepisuje? Lékárníci? Nikoliv.
Přidám ještě jen ve stručnosti, že srovnávat, kolik se dává na zdravotnictví ve Francii a tady, je nesrovnatelné. Neslyšel jsem, že by byl v západních zemích nedostatek lékařů a že by naši doktoři ovládali např. francouzštinu, italštinu, španělštinu a portugalštinu. Děkujeme, odejděte.
alex
Jenom tolik pane Vašíčku. Je údělem toho, jenž se o problematiku jiné profese nezajímá, moc o ní neví ani o poměrech, jejichž vnější projevy pak používá a iterpretuje proti těm lékařům. Typicky příklad Vámi popsaný už v úvodu - to je přece důsledek Julínkova pojetí poplatků. Dál se Vaším textem opravdu zabývat nechci - nejde vůbec jen o platy, a kupodivu hájí i Vaše zájmy, třebaže tomu asi neporozumíte. Stručně jsem to napsal pod blogem pana Hrebenára. Vysvětlovat už nemám sílu. Na MFD mi to stačilo. Společně s dalšími jsme se o to pokusili, ale hluchýholt zůstane hluchým. Nejsem lékař, aby bylo jasno - přesto se v této problematice trochu orientuji - mj i z odborné literatury zdravotnické. Jak tam v diskusi napsal jeden lékař - až se probudíte, zjistíte, že jste se probudili doskutečnosti, kterou jste nechtěli. Lékař, zejména ten nemocničníchce léčit ne podnikat a ne být ve vazalském vztahu k majiteli z hlediska ekonomiky léčby,ač ví, že ji musí respektovat. Tenhle pseudohumanitní přístup nechť každá profese uplatňuje u sebe, nechce-li hájit nejen svoje zájmy, ale i svých klientů.