Církevní restituce napravují Boží chybu?
Z jejího textu usuzuji, že si jsou věřící vědomi, že existuje něco jako stále přítomná Boží vůle, jinak by se k Bohu s touto modlitbou denně neobraceli. Nepochybně se s ní k němu pravidelně obraceli i v době, kdy se u nás v druhé polovině čtyřicátých let minulého století schylovalo ke změně politického režimu. Určitě se takto modlili i preláti ve Sdružení katolických duchovních Pacem in teriris a vůbec mne nezajímá, že se to jiným prelátům nelíbilo. Pokud je zradili vysvěcení, pak ať škodu požadují od nich.
Důležité je, že bratříčkování s bolševikem bylo nedílnou součástí života církve. Proto církevní restituce vnímám jako zištnou snahu současných profesionálních věřících, aby jim bezvěrci na úkor svých vlastních životů zaplatili za tehdejší, zřejmě pomýlenou Boží vůli, kterou dnes nabubřele, uvedeni v pokušení, nerespektují. Není přeci možné zároveň věřit v Boha, den co den ho před spaním prosit, aby život svých služebníků ovlivňoval svojí vůlí, a zároveň mu házet klacky pod nohy, když jim dá skrze mocné najevo, že to s ním mnozí z nich nemysleli upřímně.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 4646x přečteno
Komentáře
Pane Šebku, nevytrhávejte, prosím, věty z kontextu. Napsala jsem, že komunisté sice provedli soupis zabaveného církevního majetku, ale tento majetek , bohužel, v té době již více než sto let katolické církvi nepatřil. Katastrální úřady vydávají dnes tento majetek téměř ve 100% katolické církvi (ostatní církve svých "pět švestek" restituovaly už po roce 89), a to na základě zákona, který byl schválen většinou jednoho hlasu poslance, který poté odkráčel do vazby. Ale katolická církev se samozřejmě nikdy nestyděla za nic.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Po měsíci jsem otevřel tento článek a jen pro pořádek budu konstatovat, že jeho autor sem přetiskl rozsáhlý materiál, který zřejmě málokdo přečetl celý. Já ano a neshledal jsem tam nic, co by potvrzovalo bratříčkování církve s komunisty. Ano - bylo Pacem in terris a byli církevní tajemníci.
Jsem rád, že paní Libuše Zavoralová potvrdila, že komunisté zpracovali SOUPIS ZABAVENÉHO CÍRKEVNÍHO MAJETKU. O vracení majetku rozhodují Katastrální úřady. A nikdo jiný. To je dobře, že se o tom nerozhoduje na nějakém mejdanu nebo (nedej Bože) Majdanu. Bylo by dobře si znovu oživit fakt, že Ústavní soud tuto problematiku dlouze a podrobně zkoumal a vydal o tom dvě Rozhodnutí ÚS. To je dobře. Poslanci prověřovali tuto záležitost pomocí speciálních komisí také minimálně dvakrát. To je dobře. A nový pan premiér prohlásil, že pomocí Okamurovských referend nebudeme měnit Ústavu. To je dobře.
V jiném příspěvku jsem mezitím uvedl dva příklady, jak se naši představitelé motivují známými filmy (uvedl jsem "Pretty Woman" a "Jáchyme, hoď ho do stroje"). V tomto případě byla inspirace zcela jasná - to jest "Vrtěti psem". Občanstvu byla hozena "restituční" kost, aby se na ni vrhlo a nevšimlo si něčeho jiného, podstatně důležitějšího. Povedlo se.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Pane Štváne, katolické restituce svým dopadem překračují hranice významu všech politických stran. Zpochybňují totiž smysl naší historie a to by mělo být věcí svědomí každého občana.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Prohrou skončí, ale hlavně díky nečinnosti politických stran, které nápravu slibovaly a v neposlední řadě i díky prezidentovi, který až moc rychle našel s církví(s Dukou) společnou notu. Hlavní vinnou občanů je, že jim opět!!! uvěřili.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Zdá se, že statečný boj Lenky Procházkové proti tzv. církevním restitucím skončil, díky nečinnosti 80% obačanů s ní souhlasících, prohrou.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
nic moc tom nevim, preposilam bez poznamek co jsem obdrzel.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Paní Zavoralová, vím, že to tehdy říkali rodiče, že bere 2500 Kč, takže to je možná neověřená informace... ale on klidně mohl být v nějakém kolaboračním hnutí, podle toho jak se choval. Na náboženství nás fyzicky trestal, kamarád měl jednou pod okem od jeho pěsti modřinu.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Pane Novotný, nešiřte tady prosím bludy. Farářský plat za komunistů byl cca 1 300.-Kč. Vyjímku zřejmě tvořili kněží aktivně zapojení do kolaboračního hnutí Křesťanská mírová konference u protestantů a Pacem in terris u katolíků. A těch bylo zanedbatelně.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Ano znal jsem za totality jednoho faráře, který se najednou objevil na seřadišti pro odjezd na 14ti denní dovolenou ROH na Zemplínskou Šíravu, kde většinu účastníků zájezdu tvořili nezadané zdravotní sestry. Vzpomínám si, že si s děvčaty pěkně užíval v restauracích, na pláži atd., pozoroval jsem to tehdy jako 10ti letý kluk (byl jsem tam s rodiči). Takže kněží byli i v ROH, měli solidní státní plat, tehdy 2500 Kč bylo nad průměr + peněžní dary od věřících do kasičky v kostele.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
1) Někteří preláti zkrátka kolaborovali méně, někteří více, důkazem je, že církev nevyhlásila nikdy interdikt a papež - dle dle tehdy platného církevního práva vlastník všeho církevního majetku - nikdy nepožádál o nějaké narovnání, ani proti tomu neprotestoval proti realizaci první, druhé i třetí pozemkové reformy. To mohl těžko, když samotný kardinál Beran se vyslovil pro socializaci v Únoru 1948.
2) Nelze zpochybnit, že církev byla vlastníkem dle soukromého práva (viz nálezy Nejvýššího soudu v letech 1924 a 1925), ale jen za podmínky, že tento majetek sloužíí k výživě cíírkevních prelátů, pouze se lze usmát nad tím, že sama církev a jejích zastánci občas prohlašovali, že církevní jmění je součástí veřejného fondu, když se jim to hodilo (kongrua, placení sociálního pojistného za zaměstnance, vztahování platnosit Benešových dekretů na církevní majetek)
3) Naopak lze zpochybnit právní kontinuitu církevních subjektů jako pravníckých osob. Kostel není totéž jako farnost. Tedy vrací se někomu jinému, než bylo vzato.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Pane Šebku, přikládám text z Wikipedie:
Katolická církev v komunistickém Československu
Katolická církev v komunistickém Československu zažívala po krátkém období obnovy po druhé světové válce tvrdý střet s komunistickou mocí. Během roku 1948 se církevní představitelé snažili některými vstřícnými kroky zmírnit komunistické represe vůči církvi, Komunistická strana Československa ovšem nikterak nemínila ustoupit ze svého plánu proti katolické církvi, jednomu ze svých největších ideových protivníků. Zlomem ve vztazích mezi katolickou církví a státem se stal červen 1949, kdy biskupové vystoupili v pastýřském listě proti státem organizované „Katolické akci“, jež měla omezit vliv episkopátu na laiky, a papež Pius XII. vydal exkomunikační dekret vztahující se na členy Katolické akce a KSČ. Bezpečnostní složky vzápětí internovala pražského arcibiskupa Berana a v následujících dvou letech rovněž téměř všechny ostatní československé římskokatolické i řeckokatolické biskupy.
Vydáním „církevních zákonů“ roku 1949 a pozdějším založením Mírového hnutí katolického duchovenstva získali komunisté pod kontrolu činnost duchovenstva, zatímco členy mužských řádů a kongregací podobně jako biskupy internovali v rámci Akce K, jejíž obdoba Akce Ř postihla také řeholnice. Významná část řeholnic ovšem zůstala činná v sociálních ústavech po celé období komunismu. Řeckokatolickou církev komunisté donutili na soboru v Prešově začlenit se do pravoslavné církve a následně perzekvovali ty, kteří se tomuto opatření odmítli podřídit. Stejně tak perzekuce zejména v podobě internace, vězení či zařazení do pomocných technických praporů postihly kněze či laiky vystupující aktivně proti komunistickému režimu. Československou stranu lidovou, jež vystupovala jako politický zástupce katolíků, zcela ovládlo prokomunistické Petrovo a Plojharovo křídlo.
Do roku 1953 tak byla činnost církve značně ochromena a tento stav trval přinejmenším do počátku 60. let. Roku 1960 byli ovšem mnozí katoličtí vězni amnestováni a kolem některých z nich (Josef Zvěřina, Oto Mádr, Felix Maria Davídek, řeholníci) se začaly formovat ilegální skupinky „podzemní církve“. Roku 1963 se k nim mohli přidat také biskupové, kteří sice byli propuštěni z internace, nezískali však státní souhlas. Kardinál Beran dokonce roku 1965 opustil republiku bez možnosti návratu. Novým impulsem pro život československé katolické církve se stala vyjednávání mezi zástupci Vatikánu a Československa probíhající od roku 1963.
Během Pražského jara vystoupili mnozí tajní kněží a řeholníci z ilegality, došlo ke zrušení Mírového hnutí katolického duchovenstva, obměně vedení ČSL a povolení činnosti některým biskupům, avšak invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 znamenalo konec této obnovy činnosti církve. Dlouhodobější význam do budoucnosti mělo snad jen Dílo koncilové obnovy a obnova řeckokatolické církve; mírové hnutí bylo obnoveno pod názvem Sdružení katolických duchovních Pacem in terris (SKD PIT) a roku 1973 se komunistům po úmrtí většiny československých biskupů podařilo prosadit vysvěcení biskupů, kteří byli vůči režimu loajální, nebo s ním přímo spolupracovali (zejména Josef Vrana).
Roku 1978 ovšem do papežského úřadu nastoupil Jan Pavel II., jenž komunistický režim znal velmi dobře z vlastní zkušenosti, což znamenalo zásadní proměnu vatikánské politiky vůči komunistickým režimům. Roku 1982 římská kurie zakázala kněžím členství v SKD PIT a následujícího roku byl vydán nový Kodex kanonického práva, jenž omezil pravomoci kapitulních vikářů, kteří spravovali neobsazené diecéze a často úzce spolupracovali s režimem.
Kardinál František Tomášek podpořen těmito kroky Vatikánu pozval papeže na návštěvu. Komunisté návštěvu sice nepovolili, roku 1985 se ovšem konala mohutná pouť na Velehradě, kterou následovala zintenzivněná činnost skryté církve i laiků. Slabost režimů ukázaly i velké poutě roku 1988. Na podzim roku 1989 ÚV KSČ dokonce povolila vypravení poutě z Československa do Říma na svatořečení Anežky České, které se konalo jen několik dní před sametovou revoluci. Po pádu komunistického režimu církev mohla začít vyvíjet svou činnost v atmosféře náboženské svobody.
Z toho textu je patrné, že každý z nás má kus pravdy. Nehledě na to, že základním cílem mého textu bylo upozornit na určitý rozpor, který jako ateista nedokáži pochopit. A tím je víra v Boha a jeho údajné každodenní projevy vůle na jedné straně, a oni nám , ne skrze ně Bůh, bezdůvodně křivdili na straně druhé. Tvrdit, že zástupci církví nikdy nesešli z Boží cesty je stejný nesmysl, jako kdyby někdo tvrdil, že se Bolševik dostal k moci ač byl od počátku nenáviděn většinou národa. Ateisté mají tu nevýhodu, že se zpovědí a rozhřešením nemohou okamžitě očistit a tak je jim zákonem dnes zřejmě přikázáno, aby se, ač nerozhodovali, vyplatili. Věřící tuto výhodu mají, to však neznamená, že hříchy nepáchali, nepáchají a páchat nebudou. Pokud máte potřebu jen k vůli tomu, že máme rozdílný názor, nazývat mne štváčem, pak jste jeden z těch, kteří se Boha navenek zastávají, ale v duši ho rozhodně nemají.Já se nad vašimi slovy zamyslel a zamyslím, zášť k vám rozhodně necítím.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Pane Šebku, komunisté sice vypracovali seznam zabaveného církevního majetku, ale to nic nemění na skutečnosti, že tento majetek v té době už církvi více než sto let nepatřil. Měla ho pouze ve správě. A to je podstatný rozdíl. Možná, že by vás mohlo zajímat, že Francie počátkem dvacátého století znárodnila katolické církvi poslední zbytky majetku.
Jinak každý farář musel mít za komunistů souhlas k výkonu duchovenské služby, který vydávali okresní a krajští církevní tajemníci, takže faráři, o kterých bylo známo, jak "vřelý" vztah mají ke komunistům ho většinou nedostali, případně je odlifrovali do nějaké díry s pěti babičkami.
A co se týká péče katolické církve o těžce nemocného prezidenta Havla - nevím o tom, že by se jako disident ke katolické církvi osobně hlásil. Možná jeho druhá žena. Nicméně zůstává nechutnou pravdou, že se kardinál Duka neopomněl s nemocným prezidentem krátce před jeho smrtí náležitě mediálně prezentovat.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Pane Štváne, to snad ne.
Nebudu Vás otravovat komplexním rozborem Vašich "nepřesností". Zacituji s Vaším laskavým svolením jenom tuto větu: "Důležité je, že bratříčkování s bolševikem bylo nedílnou součástí života církve."
Podle fotografie vypadáte na člověka, který nezažil léta 1949 a následující. Jinak by Vám neuniklo, že například desetitisíce řádových sester (které pomáhaly, pomáhají a budou pomáhat těm nejvíc nemocným, včetně Václava Havla), byly ze dne na den internovány. TOMU ŘÍKÁTE BRATŘÍČKOVÁNÍ ?
Pro Boha Všemohoucího! Sancta simplicitas! Bože, odpusť mu, neboť neví co činí.
Pokud můžete, tak si tuto větu vyškrtněte ze svého příspěvku, ono to ještě půjde. Jinak bych si musel myslet, že nejste Štván, ale štváč. To ostatní seno tady nebudu rozebírat.
A tak dále a tak podobně. Téhož roku byl vypracován komunisty (kteří posnídali sociálně demokratickou stranu) Seznam zabaveného CÍRKEVNÍHO MAJETKU. Už na tom samotném názvu onoho Seznamu je jisté, že soudruzi věděli, čí majetek to byl.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Bohužel, je to tak.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Pane Štváne, tzv. církevní restituce jsou pouze další v celé řadě zlodějin. Nepochybně se "povedly" prosadit díky iniciativám katolické církvi oddaných pánů Schwarzeneberga a Kalouska, kteří nejspíš se svou stranou TOP 09+přihlouplí starostové také nepřijdou zkrátka. Naprostou většinu finančních náhrad a nemovitostí (přes 80%) dostane katolická církev, kvůli které se celá věc zosnovala. Je ostudou ostatních církví, že se jim pro to, co jim katolíci milostivě uštědří, nestydí dělat křoví. Já se sice jako člen jedné z protestatských církví uplatňujících "svůj restituční nárok" mohu stydět, ale ovlivnit to mohu asi jako vy výběrové řízení na stavbu dálnice. Vrácení nemovitostí katolické církvi vnímám jako potupu protestantské minulosti národa. Vždyť česká předbělohorská šlechta byla protestantská. To jejich majetek si poté přivlastnili různí bavorští Schwarzenbergové. A dnes to mají dostat s plnou parádou, černé na bílém. Masaryk, který celý život dorážení Vatikánu na vrácení nemovitého majetku ignoroval, by se dnes musel opravdu za národ, který měl rád, stydět.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.