Úryvek z "botiček": Proč jsou Bárta s Tvrdíkem tak hysteričtí?

Vít Bárta a Jaromír Soukup nemuseli mít radost z následující pasáže:

Volby dopadly, jak dopadly, a mně se ulevilo. Mirek Soukup už má novou šéfredaktorku (Kateřinu Klasnovou), nového chráněnce (Víta Bártu) a nové cíle. Dovedu si představit, jak jim vypráví stejné pohádky jako nám. Mně živě líčil soukromé peripetie vztahu Klasnová-Bárta, zacházel až do podrobností, kterých vyzrazení protagonistům milé nebude. Kdoví jestli to je pravda. Kdoví co vyprávěl a vypráví jim zase o mně a o nás. Rozhodně ale u nich uspěl s vytváření zbohatlické, milionářské image. Konečně se dočkal. Udělal z nich „zlatý pár české politiky“ a z Bárty člověka, který holduje luxusu. Úspěšný podnikatel, který prodal podíl ve firmě vlastnímu bratrovi. Svého svěřence nechal pronést větu: „Bez peněz bych trpěl. Představa, že usínám bez výhledu na Pražský hrad, se mi nelíbí.“ (X-Man.cz, 13.9.2010). Novináře o něm nechal psát ve stylu „do politiky přišel jako multimilionář“ (X-Man.cz, 13.9.2010). Co na tom, že v otázkách pro Hospodářské noviny tentýž Bárta uvádí, že na bankovních účtech má asi 2,1 milionu korun, ostatní jsou pohledávky za akcie, které prodal bratrovi. To znamená, že fakticky nemá nic, jen rodinný příslib. Také není nezajímavé, že jeho, pardon, jeho bývalá firma ABL loni třeba vykázala čistý zisk asi 2,1 milionu korun, přičemž z výroční zprávy ABL za rok 2009 vyplývá, že hrubý zisk z obratu 800 milionů byl 4,6 milionu korun. To je prostě česká představa o multimilionáři. A představa českého Bárty o bohatství. 

Jaroslavu Tvrdíkovi a Michalu Haškovi pak určitě nelahodil tento úryvek, který pojednává o dění uvnitř ČSSD po nešťastných událostech před krajskými volbami v roce 2008, kdy byl po křtu knihy Jiřího Paroubka zastřelen Václav Kočka ml.:

Jaroslav Tvrdík říkal, že se vším je konec, že Jirka to chce zabalit atd. Hned jsem se rozjela domů. Jirka mi zavolal zpátky. Byl rád, že se vracím. Cesta zpět mi trvala téměř pět hodin, byla jsem hrozně unavená. Vzhůru mě drželo jedině strašné vědomí toho, co se stalo. Jaroslav Tvrdík zněl nakonec docela konstruktivně. Prý je Jirku třeba podpořit a jet dál. Byla jsem ráda, že ho podrží. To jsem ale netušila, že Tvrdík sedí v restauraci s Michalem Haškem a plánuje, co bude dál bez Jiřího Paroubka. Jako správný voják měl záložní plán, který měl zachraňovat. Zachraňovat ale neměl stranu, ale jejího předsedu. Hlavní roli v jeho plánu hrál Michal Hašek. Ten večer uzavřeli pakt, který se dokonal po odchodu Jiřího Paroubka. Hašek se stal takovým Tvrdíkovým kačerem na provázku. Dělal vše podle něj. Dokonce okopíroval i to, co Tvrdík dělal s oblibou. Nebral telefony. Třeba i několik týdnů a pak se ozval jakoby nic. Nebo se už neozval. Podle toho, jak se to momentálně hodilo. Hašek dotáhl Tvrdíkovy pozdní příchody na domluvené schůzky k dokonalosti. On prostě většinou nedorazil vůbec. Hodně lidí se na něj kvůli tomu zlobí. Všechno vždy slíbí, je milý a vstřícný. Umí udělat dojem. Tím to končí. Myslím, že Tvrdíka svým způsobem obdivuje. Tvrdík je zase rád, že má někoho, s kým může snadno manipulovat.