Zbyněk Fiala: Japonsko a naše zářivé zítřky

29.3.2011 14:49
Japonská katastrofa, která vyvolala vlnu odmítání jaderné energetiky v Německu a dalších zemích, zaujala naše jaderné protagonisty jako příležitost. Kapacity pro výstavbu budou dostupnější a levnější, vzroste poptávka pro naši vyváženou elektřinu. Ovšem jen když odhlédneme od zvýšení nároků na bezpečnost, a tedy i nákladů. A také od klimatických změn – ve vysychajících řekách nemusí být dost vody na chlazení reaktorů. Měli bychom pak stejný problém jako v Japonsku, jen z jiného důvodu.

Čerstvé zprávy z Japonska, kde poškozené reaktory v jaderné elektrárně Fukušima představují stále větší nebezpečí, jsou našimi jadernými plánovači čteny poněkud jinak. Ještě v zimě překvapil ČEZ prohlášením, že dostavbu Temelína odkládá o pět let, protože není jasné, zda by byl pro elektřinu z tohoto dodatečného zdroje odbyt a nejsou ani volné kapacity výrobců jaderných technologií. Teď by to mohlo být jiné. Pokud se výstavba nových kapacit jinde ve světě zastaví a některé dosluhující jaderné elektrárny – nebo všechny – třeba v Německu začnou být odstavovány na trvalo.

O jaderné energetice se debatovalo v pondělí večer v pražském Evropském domě. V panelu se sešli skutečně reprezentativní mluvčí jak zastánců, tak odpůrců atomu. K odpůrcům patří nepochybně Hnutí Duha, která si přivedla těžkou váhu Martina Bursíka, nyní podnikajícího v Ecoconsult. Zastánce reprezentoval Petr Závodský, ředitel útvaru výstavby nových zdrojů ČEZ, a energetický zmocněnec vlády Václav Bartuška. Odborníky sezvali Duha a nadace Heinrich Böll Schtiftung, vítal je vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal. Z publika pak vystoupili další, zejména šéfka českého jaderného dozoru Dana Drábová. Zbývající účastník panelu, ekonom Miroslav Zámečník, člen NERV, patřil spíše k neutrálům, ale jemu patří poznámka, že v situaci, kdy o jádro ve světě opadá zájem, může být dostupnější.

Úvodní argumentace Petra Závodského byla z ohmataných partesů. Položil neprůstřelnou otázku, zda potřebujeme elektřinu, a hned si odpověděl starodávnou teorií, že každá dvě procenta přírůstku HDP potřebují jedno procento přírůstku elektřiny. Jádro z toho vyskočilo automaticky jako čertík z krabičky.

Všichni chceme svítit, sáhl do stejné sady argumentů Václav Bartuška. S jadernými riziky se musíme do jisté míry smířit - děláme faustovskou dohodu s technologiemi každý den, nic bezpečného neexistuje. Nejpozoruhodnější byla Bartuškova reakce na Bursíkovo připomenutí, že EU chce snížit emise skleníkových plynů za 40 let o 85 procent. Ani uhelné elektrárny nebudou mít budoucnost, až se začnou uhlíkové kredity draze kupovat, nikoliv jako dneska rozdávat. Podle Bartušky to však nebude tak horké, až prý EU přijde na to, že to s podobnými sliby přehnala…

Dana Drábová se odmítla nějak obhajovat, má za to, že vizitku jí dává stávající důvěra české veřejnosti v jadernou energetiku. Podnětnější byla informace z debaty s evropskými regulátory nad japonským neštěstím. Zaznamenala tam poznámku finského kolegy, že bychom měli využít příležitosti k důkladné debatě o nové třídě rizik pro jadernou energetiku, která mohou být spojena s extrémními situacemi v důsledku klimatických změn.

Položil jsem proto Závodskému dotaz, který vyšel z podstaty japonské jaderné krize – reaktorům v určitou dobu chyběla voda na chlazení. To se nám může stát také, přestože Temelínu jistě nehrozí tsunami ani katastrofální zemětřesení. Zato se začala objevovat extrémní sucha a hydrologové varují, že při pokračujícím oteplování mohou být i velké české řeky po část roku úplně bez vody. (Vltavě to chce urychlit největší ozdoba Chalupova ministerstva životního prostředí, Jan Stránský, nový ředitel šumavského národního parku, který vyhnal vědce a chystá se odlesnit hřebenové partie s prameništi této jihočeské řeky.)

Závodský nepopřel, že při posuzování environmentálních dopadů projektu dostavby Temelína zásobování vodou detailně studovali: „Je to určitě klíčová věc.“ Řekl, že zvažovali „konzervativní klimatický scénář“ a nejhorší situaci, kdy vedle dvou nových bloků dobíhají dva staré. I tak jim prý vyšel dostatek vody. Pokud by jí přesto bylo málo, může se elektrárna odstavit a dochladit, protože v areálu jsou minimálně dva bazény s 15 tisíci kubíků vody.

Nahradí bazén prázdnou řeku? Počkáme, až se to stane? Konzervativní klimatický scénář, to je projekce jakýchsi průměrů, zatímco extrémy, které se začaly množit, jsou holt extrémy. Ani v Japonsku není takhle velké zemětřesení každý den. Když však přijde, je zle. Hodně zle.

Podstatná byla Bursíkova poznámka, když se pozastavil nad tím, že tak snadno padne rozhodnutí o investici polostátní firmy za 200 miliard korun, a právě do jaderné elektrárny. Jako kdyby nebyly jiné alternativy! Připomněl, že cenu jaderného bloku předem nikdo nezná, v Temelíně nakonec vzrostla desetkrát a termín dokončení výstavby byl pravidelně ohlašován „za dva roky“. Je tedy jedno, čím se kdo dušuje nebo k čemu se zaváže. A to nemluvíme o nových rizicích, která si vyžádají další vrstvu nákladů. A proč vůbec chceme zvyšovat centralizaci zdrojů, zejména takových, které jsou nejobtížněji regulovatelné (reaktor je něco jako auto bez převodovky)? To snižuje regulovatelnost celé sítě a zejména prostor pro alternativní zdroje.

ČEZ přitom vypadá docela zaskočen rozhodnutím konkurenční RWE postavit v Počeradech paroplynovou elektrárnu s výkonem srovnatelným s jedním temelínským blokem. Dalo se to vyčíst z reakce Závodského na dotaz z publika. Paroplynová elektrárna dokáže střídat provoz tak, aby běžela jen ve špičce, kdy je elektřina nejdražší.

Pokusme se nakonec vyrovnat s tvrzením, že se bez růstu elektrárenských kapacit neobejdeme. Je trochu v rozporu s tím, co se v mnoha posledních letech stalo běžnou věcí - nevelká Česká republika patří mezi největší evropské vývozce elektřiny. A ven jde zhruba stejné množství proudu, jaké se vyrobí v Temelíně. To je překvapivý konec pohádek o růstu potřeby elektřiny, které zaznívaly i nad kolébkou Temelína.

K čemu je dobré budování energetiky jako exportního odvětví? Co z toho kdo má, že jsme tak úspěšní ve výměně českého životního prostředí za jaderné odpady, smrad a popel? Z obyčejných lidí leda české děti astma.

Těch, co si libují, je o poznání méně, ale také jsou. Supercentralizovaná energetika, která může diktovat ceny, má tu výhodu, že když si někdo k těm stovkám miliard korun ročně stoupne, může si říci o nějaké to procento. Má na ně nárok jenom proto, že tam právě stojí. Přesněji, že tam stojí on, a nikdo jiný. Má nás v hrsti. A debata o dostavbě Temelína působí dojmem, že právě o to jde.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

schlimbach
Ještě doplnění: Píšete pane Dolejš o malých a drahých zdrojích. Evidentně střílíte od boku jak se říká,. Neškodilo by, kdybyste si udělal jednu dvě kalkulace, jak by vypadala situace pro zemědělskou farmu, která využije odpady v bioplynce pro získání energie, tepla i pohonné hmoty pro svoji techniku. Možná se vám ty "drahé" a "malé" zdroje budou jevit ve zcela jiném světle, zvláště pak, když budete majitelem takové farmy. Jak lze využít CO2 a další odpady v rámci některých provozů dosti rozšířených na našem území pro energetické účely raději už ani nebudu psát, protože by to bylo zbytečné, když se místo využití těchto odpadů raději čachruje s emisními povolenkami -(
schlimbach
Pane Dolejš, pokud zmínka o protijaderném aktivismu byla mířena na mě,když propaguji energetickou decentralizaci a samostatnost obcí, jen podotýkám, že já nejsem proti jádru a z mých příspěvků to je zřetelné. Jen dávám do souvislostí i ekonomické aspekty, pracovní místa a ekonomickou samostatnost obcí díky zabezpečení vlastních zdrojů energie například díky bioplynkám. V dnešní době toto vidím jako rozhodující krok k ekonomickému ozdravění naší společnosti a obrovskou úsporu peněz ve srovnání s investicí do dostavby Temelína, kdy by peníze odtekly z naší společnosti pryč. Takže, pokud budeme mít dostatečné decentralizované zdroje elektrické energie a tepla a budeme chtít vyrábět další energii i na vývoz a obchodovat s ní, jistě jádro je ideální řešení. Co se týká Fukušimy - denně jsou nám postupně odkrývány další a další neuvěřitelné informace, kdy se dozvídáme, co všechno je v zájmu zisku přehlédnout, ošidit, neudělat nebo dokonce udělat - viz například úložiště jaderného odpadu nad jadernými reaktory. Osobně v této věci věřím našim odborníkům, protože naše společnost měla vždy vyšší bezpečnostní standardy ve všech ohledech než okolní země a i když jsme byli pod "dekou" SSSR, stejně jsme ať tak či jinak svojí vlastní cestou.
jiri-dolejs
nemyslím, že protijaderný aktivismus je ukázkou komplexního přístupu - problém fukušimy s českými podmínkami prostě nesouvisí. My řešme náklady a bezpečnost a také cose dá stihnout v reálném čase. Malé a často i drahé zdroje (biomasa, větriníky) zůstávají pro ČR doplňkem - vývoz elektřiny do Německa mne neděsí, pokud z toho budou od bohatých Němců dividendy pro český stát a nezdraží to elektřinu u nás, proč ne ?
schlimbach
Pane Fiala, máte pravdu, že komplexní přístup nedostane šanci, pokud budeme jen stát jako ovce a nic nedělat. Základní problém je vždy v tom, pokud je na nějaký program stanovena dotace. Potom se na takové programy navěsí kde jaký "poradce" a "auditor" a já nevím kdo ještě. Pokud by dotace stanoveny nebyly, domnívám se, že výstavba bioplynek by byla podstatně levnější a stavěli by je skutečně jen lidé zainteresovaní v jejich smysluplném využití - například obce se zemědělskými podniky, které fungují v katastru obcí, které by také smysluplně využily vyrobenou energii v rámci obcí a peníze, které by zůstávaly v místě by dovedli využít pro rozvoj své obce a regionu. Bohužel, pokud se tento program nastaví jako "zelený byznys" - smysluplnost a efektivita jde stranou. Nejvíce si kapsu namastí ty subjekty v tomto programu, kteří se na něm podílejí jen zprostředkovaně nebo velmi krátkodobě - do předání díla uživateli.
schlimbach
pane Očenášek, já přece napsal, že věřím, že se to, co píšete mohlo stát i že se to stalo, ale v takových případech u toho nebyli odborníci. Že je to výsledkem idiotské honby za penězi je mi jasné, ale máme nějaké státní orgány, kteří to mají v gesci a měly a mohly zasáhnout a takový provoz okamžitě odstavit z provozu (samozřejmě okamžitě je relativní, protože je tam časový doběh). Jenže to, co popisujete není pravidlem a opovrhovat bioplynkami jenom díky několika bezcharakterním tupcům a tupcům, kteří nekonají svoji povinnost na úřadech není možné. Podstatná většina těchto provozů pracuje správně, nezapáchá, protože je nastavena technologicky správně a řídí je odpovědní lidé, kteří prostě tu energii, kterou provoz potřebuje pro splnění hygienických podmínek do provozu dodají. Navíc běžně se kapalná fáze po separaci fugátu vrací do procesu pro ředění suroviny a existují technologie, jak využít pevnou fázi jiným způsobem než jen rozvozem na pole. Vylisovaný fugát je bez zápachu. Pokud bioplynka smrdí a obtěžuje okolí, potom ji obsluhuje nedouk. Pokud se přidávají do bioplynky zbytky z kafilerie, musí být nejdříve pro proces v reaktoru řádným způsobem připraveny. Myslím, že by bylo škoda na základě neodpovědnosti několika jedinců "zabít" perspektivní projekt, který nám může ušetřit obrovské množství financí a může podpořit ekonomiku nejen celé společnosti, ale i jednotlivých regionů a obcí.
Osobně nemám nic proti jádru, ale z ekonomického hlediska dnes i do budoucna, je mezi dostavbou Temelína a napčíklad programem pro bioplynky podstatný rozdíl. Při investici do Temelína půjde cizí měna mimo naši ekonomiku. Při realizaci bioplynek obcemi se budou peníze (česká měna) točit neustále "doma" stále dokola, rok co rok + budeme mít na "dvorku" pěkně čisto.
schlimbach
Petr Očenášek - chápu vaše obavy a znám dost projektů, které by potvrzovaly vaše informace. Znám ale dost projektů, které tyto vaše informace zcela vyvracejí, protože je realizovali odborníci. K informacím o množství vody - záleží z čeho je surovina dávkovaná do bioplynky složena, takže tato paušalizace je zcela nepřesná. Za další, vývoj v tomto odvětví jde celkem rychle vpřed, takže, pokud bioplynku projektují a staví skuteční odborníci, vámi uvedené problémy nevznikají. Ono vždycky nakonec je všechno o lidech.
schlimbach
Ještě bych doplnil pane Dolejš jedno podstatné hledisko - bezpečnost - nejen z hlediska teroristického útoku, ale i z ekonomického hlediska. Výstavbou bioplynek z domácích materiálů (všechny komponenty máme v dostatečném množství) bychom nepotřebovali stavět další reaktory v Temelíně - obrovský výkon na jednom místě a posilovat přenosovou soustavu. Odpojením vesnic do ostrovních provozů by stávající přenosová soustava mohla výkonově stačit mnoho dalších let a z velkých zdrojů bychom mohli v pohodě vykrývat dodávky energie do zahraničí.
schlimbach
Udivuje mě pane Dolejš vaše argumentační zdatnost, kdy Vám stačí říci, bioplynka v každé vesnici je fikce :) Proč by to měla být fikce? proto, že by to ekonomicky osamostatnilo a posílilo obce, že by tupouni na nejvyšší úrovni přišli o svoji moc? Že by mohli lidé chtít více a více rozhodovat o svých věcech přímo? Kolik jen stavebních firem i malých by dostalo šanci na zakázky, kolik pracovních míst by to vytvořilo nejen při výstavbě, ale i při úklidu prostranství obcí, polí, lesů a luk - všude by mohlo být čisto a upraveno, obce by měly zdroje na to, aby mohly zaplatit "své nezaměstnané" a dát jim práci přímo v bydlišti. Kolik strojírenských firem by mělo zakázky na dodávku míchadel a potrubí pro tyto stanice, kolik firem by mělo zakázky na dodávku kogeneračních jednotek atd. Jistě, pro vás je to fikce -(
jiri-dolejs
Náklady na jaderný odpad jsou pochopitelně součástí jakékoliv rozvahy (stejně jako uzavření JE) - a pořád je jádro zajímavé (s argumentem 1000 let bychom ovšem nevyšli). Prostě platí, že výroba elektřiny znamená jádro nebo uhlí či plyn. Uhlí je nezdravé a nebod rahé (odlučovače), nemluvě o boji ekologů s těžebními limity. Zemní plyn, to je vazba na Rusko (jako ropa), bioplyn nemá tu kapacitu (stanice v každé vesnici je fikce).
Je dobré si uvědomit co je v reálném čase ekonomicky a technicky možné a pak vám vyjde, že cestou náhrady fosilních zdrojů je jaderná energetika v součinosti s obnovitelnými zdroji jako doplňkem.
schlimbach
Jaderné elektrárny budou potřeba, dokud nezačneme přemýšlet jinak. V naší zemi máme cca 6 000 obcí, pokud bychom předpokládali v průměru na 1 obec bioplynovou stanici s 1,5 MW elektrickým výkonem, je to celkem 9 000 MW hodinového výkonu. Cena takové bioplynové stanice v současných cenách (jsou stupidní díky dotacím) je cca 60 000 000 korun. Celkem to tedy obnáší investice v částce 360 000 000 000 korun. Kolik stále jeden Temelín? 120 000 000 000,- Kč? Jaké jsou náklady s ním spojené do budoucna? Ví to někdo?
Co by nám výše uvedené přineslo? Samostatnost obcí na energetických zdrojích, peníze občanů za elektrickou energii a teplo by zůstaly v obci a nekončily by na účtech někde na kajmanech nebo bůhví kde, ale sloužily by k rozvoji obcí stále dokola, rok co rok. Nezanedbatelným důsledkem by byla čistota okolí vesnic - veškeré biologické odpady včetně odpadů ze zemědělské činnosti by byly zlikvidovány na elektrickou energii, teplo a přírodní hnojivo, které by se vracelo zpět na pole. Je to sen? V dnešní době ano, protože za posledních 20 let zde nebyl nikdo, kdo by měl nějakou dlouhodobou vizi a myslel na společnost jako celek, ne jen na sebe a své kamarády. Dokud necháme o sobě rozhodovat všehoschopné diletanty a lobisty, nedivme se že jsme v prčicích a jen se zadlužujeme, stále platíme někomu úroky za něco, co bychom vůbec nepotřebovali, nedáme lidem práci, když jí je všude okolo více než dost - stačí se jen rozhlédnout a necháváme si neustále nalhávat, že na nic nejsou peníze atd. Peníze nerostou na stromech ani na poli vážení. Odstavme tupce od správy svých věcí a začněme se starat sami o svoji budoucnost i budoucnost svých dětí.
jiri-dolejs
oddělit lobbystické zájmy od racionální kalkulace je právě v energetice velmi obtížné - tady totiž jde o biliony a ne o drobné.
Navíc přes otázky energetické bezpečnosti a dovozy a vývozy energie, trasy produktovodů popř. dodávky technologií jsou ve hře zájmy korporací a mocností, tedy geopolitika.
Obecně je ale jasné že jádro perspektivní je, ale je třeba aktualně protřepat kriteria bezpečnosti a nákladovost projektů.