Lenka Procházková exkluzívně pro Vaši věc: Jedná se o tunel

obrazek
6.5.2012 08:28
Spisovatelka Lenka Procházková s obrovským nasazením hájí velkou věc – žádá odmítnutí záměru vyrovnání s církvemi jako nepodložené, nezákonné a protiústavní. Utkává se s vedoucími osobnostmi, oslovuje členy parlamentu a papeže. Vysvětluje, že tento záměr je postaven na falešných argumentech a znamená další odnímání majetku občanům. Je to pokus vrátit historii zpět, dokonce až před vznik Československa. Je to tunel, kde církev je jen jedním z uchazečů o kořist. Spisovatelka Procházková vysvětlovala svůj postoj také ve vystoupení na alternativním 1. máji na Vítkově, kde jsme ji požádali o rozhovor. Nepochybně i její buditelské dílo přispělo k tomu, že v procesu protlačování příslušného zákona se objevilo první zaváhání.

Vaše věc: Volila jste cestu trestního oznámení na premiéra Nečase a kardinála Duku. Jaká byla reakce?

Lenka Procházková: Trestní oznámení na premiéra a všechny členy jeho kabinetu kvůli zneužití pravomoci úřední osoby a také kvůli porušení povinnosti při správě cizího majetku jsem podala u Nejvyššího státního zastupitelství. Postupně si je předávali, až skončilo u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. Odtud jsem dostala vyrozumění, že k trestným činům nedošlo a věc je odložena bez dalšího opatření. Stejně skončilo i mé trestní oznámení na kardinála Dominika Duku a další neznámé pachatele, o nichž se domnívám, že spáchali trestný čin krádeže ve stádiu pokusu. Pochopitelně jsem v obou případech podala podnět na Městské státní zastupitelství, aby vykonalo dohled a věc přešetřilo. Stejně jednají i další občané, jejichž obdobná trestní oznámení byla také odložena. Pak ještě zbývá Nejvyšší státní zastupitelství. Samozřejmě všechnu tuto korespondenci zveřejňujeme na internetu a písemnosti archivujeme.

Vaše věc: Katolická církev se zlomečkem věřících - k čemu je jí majetek v hodnotě stamiliard korun?

Lenka Procházková: Římskokatolická církev ztratila u české veřejnosti kredit už počátkem devadesátých let, když místo duchovní obrody, kterou sliboval kardinál František Tomášek, začala usilovat o majetky. Napsala jsem to i v otevřeném dopise papeži. Na tyto hodnostáře platí evangelické: Mají oči a nevidí, mají uši a neslyší. Pochopitelně i já znám pár ušlechtilých duchovních, skutečných pastýřů, ale ti to nemůžou zachránit. Mnozí věřící smýšlí podobně jako já, dostávám desítky dopisů, v kterých mě povzbuzují. Někteří se za mě prý i modlí.

Vaše věc: Co soudíte o dalším vládním návrhu, aby pak církev mohla tento majetek prodávat nejen bez kontroly, ale i bez daně?

Lenka Procházková: Česky řečeno jedná se o tunel. Ty gigantické majetky hodlá církev rozprodat. Potřebuje peníze, ne pole a lesy. Zájemci z okruhu politiků a jejich družiníků už jsou připraveni. Právě proto je tak obtížné jim to odhlasování zákona zmařit. Ale musíme to zkoušet, znovu a znovu. Za velký úspěch považuji to, že se nám podařilo prolomit mediální embargo a dokázat, že heslo co bylo komunisty ukradeno, musí být vráceno, je účelová lež. Dnes už to většina českých občanů ví.

Vaše věc: Nejvýznamnější historici a ústavní právníci, naposledy profesor Václav Pavlíček v Právu, vysvětlují, že církev majetek nevlastnila, jen spravovala majetek veřejné povahy. Nestačí to k tomu, aby byli případní kupci tohoto majetku varováni, že jej nenabyli v dobré víře? A že tedy může být vrácen k veřejnému užití?

Lenka Procházková: To je velice dobrá otázka. Naše aktivity krom jiného směřují i k tomu, abychom budoucí kupce znejistěli. Aby pochopili, že tento zákon se vymyká duchu ústavy, že nemůže v historii obstát a musí být zrušen. A že z tohoto experimentu, který je vlastně posledním záchvěvem privatizačního úsilí, budou v budoucnu vyvozeny důsledky. Tím, že veškeré své kroky medializujeme, že pořádáme tiskové konference, z kterých existují videozáznamy dosažitelné na internetu, bereme viníkům možnost, aby později tvrdili, že byli „pomýlení“, nebo že neměli dostatek informací.

Vaše věc: Co dělat, pokud se ve sněmovně pro zákon zvedne dost rukou, Senát ho vrátí - a dál?

Lenka Procházková: Uvítala jsem, že druhé čtení ve sněmovně bylo na poslední chvíli odloženo a že návrh zákona jde znovu do výborů k připomínkám. Jednání výborů jsou veřejná, takže se jich zúčastníme a pokusíme se prezentovat své názory. Pokud i přesto sněmovna nakonec zákon nevrátí k přepracování, ale schválí jej (s drobnými pozměňovacími návrhy), dá se čekat, že Senát zasáhne s veškerou autoritou a své zamítnutí kvalifikovaně zdůvodní. V této fázi by někteří koaliční poslanci mohli konečně prozřít. Nebude-li jich dost, aby zákon byl vrácen k přepracování, zbývá Ústavní soud.

Vaše věc: Nejste ve svém boji osamělá?

Lenka Procházková: Nejsem osamělý běžec. Hned po prvních článcích a pak po pořadu v Hyde Parku na ČT24 jsem začala dostávat množství e-mailů, mnozí pisatelé se kromě slovně vyjádřené podpory zapojili i konkrétně. Šíří petice, píšou na facebook, jsou členy občanských iniciativ, kde toto téma rezonuje. Mnozí píšou i osobní dopisy poslancům a členům vlády. Nikdy jsem neměla tolik přátel jako v těchto týdnech. A taky mě těší, jak se lidé začínají zajímat o historii, o odkaz Tomáše G. Masaryka a že si vzájemně posílají informace o důležitých článcích a knihách. Po dvacetiletém mlžení je to krásný zvrat.

Vaše věc: Nejste proti církvi zaujatá?

Lenka Procházková: Zatímco víra je dar, církev je instituce. Pokud by její smysl byl skutečně opřen o šíření evangelia, tedy dobré zprávy o tom, že království Boží můžeme prožít už dnes, neboť Bůh není bohem mrtvých, ale nás živých, pak by se ale (římskokatolická) církev musela hodně změnit. V dějinách se o takovou změnu dost lidí pokoušelo, ale většinou dopadli špatně. Poselství Ješuy z Nazareta, mladého rabiho, reformátora a snílka, však navzdory tomu, jak byl jeho odkaz po dva tisíce let zneužíván, bude pořád rozněcovat duše lidí. Když jsem před lety psala historický román o Ješuovi (Beránek) a podrobně studovala evangelia, poznala jsem, k jakým posunům docházelo už v nich. Ale nikde jsem nenašla tvrzení, že církev má být bohatá…

 

Lenka Procházková se narodila v rodině „osmašedesátníka“ spisovatele Jana Procházky, který měl po okupaci zákaz publikovat. Lenka pak byla vyloučena z fakulty žurnalistiky, ale směla dostudovat teorii kultury na filozofické fakultě. Pak působila v Chartě 77, vydávala v samizdatu povídky i romány Růžová dáma a Oční kapky. Po revoluci vydala prózy Numero, Smyčka, Cizí žena, Exitus, Milostiplná, Beránek, a taky řadu filmových a televizních scénářů. S občanskými aktivitami neustala, je zakladatelkou Spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

pudlikmaxik

Nevím, co tady chcete stále rozebírat. Já s tím nesouhlasím, a to bez výjimek.

Pro další - je to mezinárodně politický úkol ve jménu Vatikánu - rozuměj internacionální zločin.... tečka, punkt. Více se o tom nemá smysl bavit. Teď ještě zavést trestní odpovědnost pro vládní činitele a poslance, co to odsouhlasí ! Jednoduché, ne?

Stačí se podívat na světová vládnoucí centra - Washington, Londýn a jeho burza, Vatikán, Tel-Aviv. Co nás ještě čeká ? Za chvíli si dupnou Švédové, Rakušáci, Lichtenštejnsko, různí modrokrví...........Ne nadarmo bývalý režim si držel domácí zlato.

antoninsebek
antoninsebek
antoninsebek

Když se vydal majetek např. V. Havlovi a tisícům jiným, tak nikoho nezajímal Váš ukazatel, zda "ohlas ve společnosti" směrem k  restituentům klesá, stagnuje či stoupá. Je to normální právní kauza a proto se bude postupovat podle práva a nikoliv podle nějakých ohlasů. Opakuji na tomto webu po několikáté: já osobně  bych nikomu nic nevracel. Jenomže se mě nikdo na můj "ohlas" nezeptal :-)

2/Už tady prosím nikdo neopakujte námitky typu, že ten či onen vládní činitel,  soud (nebo jiná právni instituce) byl v této kauze podjatý. Máte-li nějaké indicie, dejte trestní oznámení, jako paní Procházková. Zabývejme se FAKTY a nikoliv domněnkami, prosím.

Úvodní část Nálezu Ústavního soudu jsem na tomto webu již několikrát přetisknul, hlavně proto, aby si podle internetové adresy to mohl kdokoliv přečíst. Zase ve zkratce:

Pl.ÚS 9/07 ze dne 01.07.2010

242/2010 Sb.

N 132/58 SbNU 3

K restitucím církevního majetku - "blokační" ustanovení § 29 zákona o půdě

 Má to však desítky stránek. A zase ve velké zkratce: Ústavní soud zamítl návrh některých poslanců, aby byl změněn příslušný zákon tak, aby obce mohly nakládat především s tzv. blokovanými pozemky. Současně Ústavní soud uznal právo církve vymáhat svoje nároky soudní cestou.

schlimbach

Myslím , že by tupouni měli vědět, že v momentě, kdy se podaří prosadit občanům této země změny, bude schválen "Zákon o období zločinného spolčení", který postihne všechny ty, kteří schvalovali zákony v neprospěch občanů této země, kteří rozkradli tuto zemi, kteří nasadili občanům této země zotročující okovy globálního kapitálu. Je jedno, jakou barvu má jejich stranické tričko, podstatné je, zda zvedli pracku pro výše uverdené zákony či nikoliv.

Žádná imunita jim nepomůže - ponesou konkrétní osobní trestní odpovědnost!!!

antoninsebek

Když už jsme u toho, paní Procházkovou vzpomínaného, projednávání v Parlamentu. Nabízím jí DOSLOVNÝ stenozáznam z poslední interpelace na premiéra. Paní Procházkové nabízím hlavně závěr. Ač to vůbec není v našich končinách zvykem, pan dotazující se poslanec NEPOLOŽIL DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKU. Proč asi, he?

Pro případné kritiky uvádím, že: 1/Bychom měli ctít rozhodnutí nejvyšších orgánů k příslušné věci pověřených a 2/Pana spisovatele Jana Procházky jsem si vždycky vážil. Hlavně proto, že psal a hovořil pravdu.

Ale k věci, k důsledné identifikaci toho, co jsem předeslal:

http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/038schuz/s038057.htm

38. schůze PSPČR – 3/5/2012 – 15,00 hodin

Poslanec Josef Tancoš: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, interpelace je směřována na vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání církví.

Obracím se na vás, pane premiére, s výhradami k vládnímu návrhu. Nesouhlasím s vyčíslením hodnoty nemovitostí, za kterou má být poskytnuta finanční kompenzace ve výši 59 miliard korun, zejména  s ohledem na zásadu rovnosti, spravedlnosti při vypořádání ostatních restitučních skupin po roce 1989.


Toto ocenění je nadhodnoceno. Finanční kompenzaci pokládám za nepřiměřenou vzhledem k aktuální rozpočtové situaci státu a potřebě snižovat deficit veřejných rozpočtů uprostřed vládní krize a v době, kdy země je ohrožena recesí a kdy by vláda měla upřednostnit výdaje, které posílí zaměstnanost a sociální soudržnost. Odmítám splátkový kalendář, který by zvýšil každoroční mandatorní výdaje státního rozpočtu o dvě až tři miliardy korun po dobu 30 let. Obávám se rizika nových restitučních sporů. Také vláda v tuto chvíli nemá výraznou podporu veřejnosti k této transakci.

Pane premiére, žádám vás o vysvětlení výhrad k návrhu zákona a doufám, že odložení návrhu zákona bude delší než jeden měsíc. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Na tuto interpelaci odpoví pan premiér Petr Nečas.

 

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v otázce majetkového vyrovnání s církvemi existuje několik okruhů. Já bych se k některým z nich chtěl v rámci této interpelace samozřejmě vyjádřit.

Za prvé. Prvním okruhem je problematika seznamu církevního majetku. Existuje seznam, který obsahuje výměry původního církevního majetku v jednotlivých katastrálních územích s rozdělením na jednotlivé druhy pozemků, to znamená lesní půda, zahrady, rybníky atd. Tento seznam je zveřejněný na internetových stránkách Ministerstva kultury. V tuto chvíli nemůže existovat seznam majetku, který bude církvím vydán. To bude možné až po prověření všech podmínek u každé jednotlivé věci, o kterou si církve zažádají v rámci vydávacího řízení.

Ani při restituci majetku fyzických osob žádné seznamy majetku vytvářeny nebyly. Zákon předpokládá, že se církvím vydá zhruba 200 tisíc hektarů naturálně a 61 tisíc hektarů se finančně nahradí. Ve srovnání s vracením majetku podle zákonů z 90. let se však jedná o malé množství. Podle zákona o půdě se fyzickým osobám vydalo zhruba jeden milion 400 tisíc hektarů půdy, to znamená sedmkrát více. Pokud jde o obce, těm se vrátilo jenom lesní půdy zhruba za 400 tisíc hektarů, to znamená dvakrát více než v případě církví. Pozemkový fond pak v letech 1999 až 2010 prodal 525 tisíc hektarů státních pozemků, to znamená dvaapůlkrát více, než opět mluvíme tady o případě církví.

Další otázkou je samozřejmě rozsah původního církevního majetku. Církevní komise už v roce 2007 poskytla vládní komisi souhrnný seznam, který obsahuje výměry původního církevního majetku v jednotlivých katastrálních územích s rozdělením na jednotlivé druhy pozemků. To znamená lesní půda, zahrady, rybníky atd. Vládní komise, která byla tvořena ministrem zemědělství, ministrem kultury a ministrem financí, nechala předložené údaje prověřit. Údaje byly konfrontovány s údaji od dotčených státních orgánů a podniků, zejména Pozemkového fondu České republiky a Lesů České republiky, a hodnověrnost databáze jednotlivých položek původního církevního majetku byla prověřena nezávislou poradenskou firmou Ernst and Young. V roce 2011 Ministerstvo kultury provedlo ve spolupráci s Národním archivem rozsáhlé šetření archivních materiálů v rozsahu historického církevního majetku. Vycházelo se především z údajů z období první republiky, údaje z období 1945 až 1948 jsou neúplné a značně nespolehlivé. Výsledky šetření jsou uveřejněny na internetových stránkách Ministerstva kultury.

Co se týče otázky vlastnictví církví, už v roce 2007 bylo pro tento účel zadáno několik odborných posudků. Všechny tyto posudky včetně tzv. expertizy Univerzity Karlovy vlastnické právo církví nezpochybnily. Ovšem posudky, byť uznávaných právnických pracovišť, nejsou pro odpověď na tuto otázku klíčové. Klíčové je, že vlastnické právo církví jednoznačně uznal Ústavní soud a další soudy, které už rozhodly o vrácení některých majetků farnostem a řádům. Z tohoto hlediska nemají žádné další právní analýzy smysl, neboť tato otázka už byla autoritativně vyřešena. Ostatně i stávající právní předpisy České republiky, například zákon o půdě, počítají s existencí církevního vlastnictví. Samozřejmě, že kdo toto nechce slyšet, bude dál citovat různé právní názory, které však pro státní orgány nemohou být relevantní. Vlastnické právo církví uznávaly i úřady a soudy první republiky. V té době byl církevní majetek vyvlastňován za náhradu, která se vyplácela jednotlivým církevním subjektům, kterým byl majetek vyvlastňován. Pokud by se jednalo o státní majetek, je vyplácení náhrad absurdní. Církevními subjekty byly uzavírány kupní a další smlouvy. I v době komunistického režimu byla na církevní majetek vydávána rozhodnutí o vyvlastnění a s církevními subjekty byly uzavírány darovací a kupní smlouvy.

Co se týče vyčíslení hodnoty původního církevního majetku, tak určitě věřím, že se k této odpovědi ještě dostanu.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Přejete si položit doplňující otázku? Pan poslanec již nevystoupí a my přistoupíme k následující interpelaci, kterou podává pan poslanec Václav Klučka.