Jiří Paroubek: Lidé by se při volbě hlavy státu neměli nechat oblbnout celebritami

Pane předsedo, jak byste stručně okomentoval rok 2012?

Jiří Paroubek: Myslím si, že to byl především rok nekončících vládních krizí a špatných rozhodnutí koaličního kabinetu. Byl to tedy rok, kdy naprostá většina občanů přišla i o ty zbytky iluzí, které možná o politice a politicích měla. To ostatně dokazuje také trvale nízká důvěra Nečasova kabinetu mezi občany (kolem 15%). Zklamání však pocítili také voliči ČSSD, protože tato strana v krajských volbách přišla oproti roku 2008 o 422 tisíc voličů, respektive o třetinu své podpory. To je pro sociální demokracii určitě varující, ale nevšiml jsem si, že by její vedoucí činitelé s tím chtěli něco dělat. Nespokojenost naznačuje také volební úspěch komunistů. Úspěšné byly také některé podivné nezávislé osobnosti, za kterými - kromě mediálního nadržování - není vidět vůbec nic. Lidé se upnuli na myšlenku předčasných voleb. Toto řešení bych samozřejmě viděl také jako ideální, ale současná vláda se zuby nehty bude snažit mu zabránit.

A co rok 2013? Začátek roku je ve znamení prezidentské amnestie. Jak ji hodnotíte?

Jiří Paroubek: Rok 2013 jistě nic dobrého, alespoň co se týče politiky, nepřinese. Pravice za dva a půl roku svého vládnutí prokázala (a to odmýšlím ještě dva a půl roku Topolánkovy vlády), že není schopna kvalitně a rozumně vládnout. Budeme tedy zažívat další a další vládní krize. Občany čeká kvůli zvýšení daní další zdražování, růst inflace. Budeme svědky velkých převodů majetku do podivných rukou v souvislosti s církevními restitucemi. Soukromé penzijní fondy začnou ohlupovat občany již v mnoha jiných zemích odzkoušeným účinným marketingem, a na konci roku tak bude mezi klienty těchto fondů už několik set tisíc našich spoluobčanů. To bude působit negativně na důchodový účet státu. Věřím, že občané zažijí v tomto roce i mnoho dobrého, alespoň v tom osobním životě.

Co se týče amnestie prezidenta, to je smutné téma. Nejdříve jsem ji přivítal, protože jsem myslel, že Václav Klaus myslí svá slova o částečné amnestii skutečně. Je to prakticky Havlova amnestie číslo II. bez amnestie poskytnuté kriminálníkům s násilnými trestnými činy. Děsivá je beztrestnost poskytnutá tunelářům a korupčníkům, případně lidem, kteří zneužili svou pravomoc. Je to výsměch právu a morálce. V. Klaus a P. Nečas se prostě snaží uzavřít "éru loupeživých baronů" z devadesátých let. Svou nekončící senilitu prokázal také prezidentský kandidát K. Schwarzenberg, který navrhuje reparace ze strany státu těm občanům, kteří budou poškozeni ve svých majetkových právech poskytnutou amnestií velkotunelářům a korupčníkům. To je v pravdě lotrovská úvaha. Osobně mám pocit, že oněch sedm tisícovek propuštěných drobných zlodějíčků, podvodníčků, neplatičů alimentů a těch, kteří zavinili dopravní nehody, mělo jen zakrýt těch pár desítek vyvolených, kvůli kterým byla amnestie prezidentem uplatněna. Je zřejmé, že ODS se tímto způsobem snaží udělat tlustou čáru za zlodějnami 90. let. Vazby řady tunelářů na ODS z 90. let tady prostě byly a tihle lidé s ulitými stamiliony a miliardami budou ODS a V. Klausovi trvale vděčni.

ČSSD chce vyvolat kvůli amnestii hlasování o nedůvěře Nečasova kabinetu. Souhlasíte s tímto krokem?

Jiří Paroubek: Naprosto. Jako národní socialisté jsme k tomuto kroku také ČSSD vyzvali. Pokud by jim po více než týdnu shánění padesáti nutných podpisů chyběly ještě dva podpisy, jsme oba dva s J. Šlégrem připraveni příslušnou listinu podepsat. Důvodem pro hlasování o nedůvěře vládě ale nemůže být jen amnestie. Dalšími důvody jsou také personální kroky na ministerstvu obrany v prosinci anebo neschopnost, s jakou Nečasova vláda Českou republiku řídí v oblasti hospodářství. Národní socialisté hlasování o nedůvěře vládě podpoří a budou samozřejmě hlasovat pro vyslovení nedůvěry Nečasovu kabinetu. Každý předchozí pokus o vyjádření nedůvěry vládě se Nečasovu kabinetu podařil přežít. Uvidíme, jak to bude v tomto případě. Alespoň budeme vědět, jaké jsou v koalici poměry sil. Dostat se za dva a půl roku vládnutí ze 118-členné pohodlné většiny koalice na počet kolísající kolem sta poslanců je podle mého názoru umění, za které by měl být Petr Nečas zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejneschopnější premiér.

V Ústavě se píše, že k amnestii je potřeba kontrasignace předsedy vlády. Co byste coby premiér udělal, kdyby Václav Klaus přišel s touto amnestií za Vámi?

Jiří Paroubek: Ústava je v tomto směru značně stručná. Osobně bych si nechal celou věc důkladně zanalyzovat, a pokud bych zjistil, že se jedná o návrh na omilostnění desítek korupčníků, svůj podpis pod ni bych nepřipojil. Jak se ukázalo, amnestie v tomto rozsahu je nejen nerozumná, ale ohrožuje i bezpečnost občanů. Pokud předseda vlády a ministr spravedlnosti tvrdí, že nemohli vědět, koho všeho se bude týkat, je to jen jejich alibismus a lež. Je to jejich problém.

V pátek a v sobotu proběhne první kolo prezidentské volby, která byla ohrožena Ústavní stížností jednoho z neúspěšných kandidátů. Řekl jste, že to je podobná situace, jako v roce 2009 před předčasnými volbami. Ústavní soud však tentokrát volby neodložil. Jak toto jeho rozhodnutí chápete?

Jiří Paroubek: Především to byla jiná situace, než v roce 2009. Tehdy Ústavní soud v rozporu s Ústavou zrušil ústavní zákon a tím způsobil odložení voleb. Bylo to na základě stížnosti zkorumpovaného poslance M. Melčáka, který podpořil počátkem roku 2007 vznik Topolánkovy vlády. A celou dobu ji s dalšími postupně nakupovanými přeběhlíky držel při životě. Pokud by volby tehdy proběhly v termínu, tedy v říjnu 2009, zvítězila by jasně levice. Ústavnímu soudu a zájmovým skupinám, které zákulisně ovlivnily jeho rozhodnutí, šlo o to zabránit vítězství levice za každou cenu. Je to osobní odpovědnost lidí, jako jsou předseda ÚS Rychetský a tehdejší místopředsedkyně ÚS Wagnerová. V případě prezidentské volby jsem to viděl, jak se říká, 50 na 50. Odložení volby by poškodilo zejména M. Zemana, který má nejlépe našlápnuto k vítězství.

Jak hodnotíte kampaň jednotlivých kandidátů? Sledujete předvolební debaty?

Jiří Paroubek: Myslím, že kampaň kandidátů nebylo možné přehlédnout. Někteří byli - i s podivnými téměř 100% slevami - doslova všude. Je asi zbytečné se vyjadřovat na adresu jednotlivých kandidátů - někteří si vedli marketingově dobře, jiní hůř. Také podle peněz, které měli k dispozici. Co se týče prezidentských debat, tak je sleduji, jen když mám čas. Určitě si neplánuji čas podle nich. Několik z nich jsem však viděl. Musím říci, že pro mnohé je jistě velkým zklamáním osoba "favorita české pravice", tedy Jana Fischera, u kterého se agentury pro výzkum veřejného mínění doslova předháněly nadsazenými procenty preferencí. Lidé však mohou v debatách vidět, že se jedná o člověka značně nekompetentního, který je navíc na debaty dost špatně připravován. Velmi nedůvěryhodně působí například jeho nucená gesta, kdy nepřirozeně rozhazuje rukama. Snad by bylo lepší, kdyby seděl jako dřevo. V debatách pak pochopitelně má navrch Miloš Zeman. Nic hvězdného sice Miloš nepředvádí, ale na žáčka J. Fischera to stačí. Prostě nastává situace, kterou jsem předvídal – v pelotonu neosobností je jedinou osobností M. Zeman.

Proč jste doporučil členům strany, které předsedáte, podporu Miloše Zemana?

Jiří Paroubek: Širší vedení národních socialistů doporučilo svým členům podpořit v prezidentské volbě Miloše Zemana. Nicméně, upozornil jsem jak členy strany, tak i veřejnost, na to, že M. Zeman má i řadu negativ. Mohu ve stručnosti připomenout například jeho podporu přeběhlíků, s jejichž pomocí sestavil pravicovou vládu Mirek Topolánek, konkrétně již v tomto rozhovoru zmíněného M. Melčáka a také M. Pohanky. Miloš Zeman také odebral sociální demokracii cenná procenta ve sněmovních volbách v roce 2010, což prakticky vedlo k vytvoření současného kabinetu, vůči kterému se dnes vymezuje. I přesto je však pro národní socialisty, a pro mne osobně, vhodnějším kandidátem, nežli jiní, zejména pak Jan Fischer, který je podporován podivnými podnikatelsko-lobbistickými kruhy, jako jsou pánové Chrenek nebo Novák, který stál u podpisů smluv se společností ProMoPro. I v případě, že by bylo financování Fischerovy kampaně křišťálově čisté, tak i samotné předvolební debaty ukázaly, že se na výkon úřadu prezidenta příliš nehodí. Já osobně budu tedy volit Miloše Zemana.

Pár slovy se ještě zastavím u druhého levicového kandidáta, kterým je J. Dienstbier. Je to člověk, který v životě zatím nic podstatného nedokázal. V souvislosti s ním se zatím nejvíce objevuje jako jeho zásluha účast při organizaci studentské demonstrace 17. listopadu 1989 v Praze. Ale u toho byly desítky dalších lidí - budou také kandidovat na prezidenta? Sociální demokracie v jeho případě šlápla vedle a po porážce Jiřího Dienstbiera (a kruhů pravdy a lásky, které jsou za ním, pro jeho nezřízenou ctižádost neodpovídající jeho schopnostem) v prvním kole čeká sociální demokracii nevyhnutelný pokles volebních preferencí do koridoru mezi 15 – 18%.

Na stránkách Vaší věci jsem si přečetl článek z pera pana Trávníčka, který glorifikuje J. Dienstbiera. Myslím, že by si lidé spolupracující se štábem tohoto kandidáta už ze slušnosti měli vybírat k prezentaci kandidáta, který má prošlé záruční lhůty, jiný server nežli je Vaše věc.

Co byste při historicky první volbě poradil ostatním voličům?

Jiří Paroubek: Především bych občanům - voličům doporučil, aby se nenechali oblbnout doporučeními tzv. celebrit. Nevím, kde třeba T. Hanák bere odvahu k tomu, aby odsuzoval J. Fischera jen proto, že byl členem komunistické strany. Možná si špatně vzpomínám, ale T. Hanák nebyl za starého režimu v komunistickém disentu. Vzpomínám na některé velmi dobré filmy, ve kterých se objevil. Každý volič by měl mít na paměti oblbovací akce, které provázely předvolební kampaň před volbami do poslanecké sněmovny v květnu 2010. Tehdy dvě tzv. celebrity přišly sakcí „oblbni bábu, dědka“. Celebrity mají jiné příjmy a tudíž i zájmy, než důchodci, matky samoživitelky, lidé se zdravotním postižením anebo zaměstnanci a rodiče s dětmi. Nevím, jak by takovým lidem mohl pomoci v jejich dennodenním životě např. J. Fischer nebo K. Schwarzenberg. Tihle dva lidé přeci problémy obyčejných lidí vůbec nechápou a vůbec se jimi nechtějí zabývat.

A nyní k straně LEV 21, jejímž jste předsedou. Jste spokojen s její současnou pozicí?

Jiří Paroubek: Řeknu bez mučení - počítal jsem s tím, že půjdeme dál. Přiznám se, že jsem očekával, že se budeme v průzkumech veřejného mínění pohybovat někde kolem šesti procent. To se nestalo. Podle SANEPu, jehož průzkumy bývají v posledních letech nejpřesnější, jsme se v posledním půlroce pohybovali s preferencemi mezi třemi až čtyřmi procenty (nejlépe pak 4,1%).

Proč to nejde tak rychle, jak jste předpokládal?

Jiří Paroubek: Nechci se zabývat financemi, to je pochopitelně velký limit naší činnosti. Tuhle poznámku tedy jen na okraj. Jak například hodnotit postup našeho (jak jsme s ním počítali) hlavního sponzora, který nám sedm týdnů před volbami sdělil, že nám na podzimní volební kampaň prostě nedá peníze, protože ho krajské volby vůbec nezajímají. Naše kampaň tak byla hodně omezená a zcela improvizovaná… Samo o sobě tohle rozhodnutí našeho „sponzora“ jistě nebylo.

S veřejným míněním u nás probíhá jedna velká manipulace. Za posledního půl roku jsem vlastně – s výjimkou záznamů diskuse ze sněmovny vesměs pozdě v noci – vůbec nebyl na televizní obrazovce. Žádné diskusní pořady, prostě ve veřejnoprávní televizi nebylo vůbec nic. Srovnejme to s rokem 2009, kdy vznikla TOP 09 a pánové Schwarzenberg a Kalousek byli všude, zejména ve veřejnoprávní televizi. Je to typický dvojí metr ČT. Je trapné vidět, jak se v ČT například k ekonomice vyjadřují různí diletanti a ČT prostě ze zásady nedá žádný prostor k vyjádření mně jako ekonomovi, za jehož vlády rostlo české hospodářství i životní úroveň lidí nejrychleji v době samostatné České republiky a bylo také dosahováno velmi slušných faktických schodků státního rozpočtu. Druhá manipulace, vedle té mediální, probíhá ze strany části agentur pro výzkum veřejného mínění. Zmanipulované odhady preferencí stran, většiny z nich, se stávají součástí marketingu politických stran. Agentury STEM a CVVM naši stranu LEV 21 vůbec neuvádějí mezi stranami, na něž se tazatelé těchto agentur respondentů ptají. Tak naši příznivci mizí v kolonce „ostatní“. To následně oběma agenturám umožňuje předstírat, že vlastně nejsme, že neexistujeme. Doktor Hartl ze STEM má dlouhodobě velmi lukrativní zakázku od ČSSD… Ještě k tomu úzce spolupracuje s okolím M. Kalouska. Doktor Hartl dokonce v prezidentské kampani veřejně podpořil volbu Karla Schwarzenberga (!) - to je něco, co by jej v nezkorumpované zemi zcela diskvalifikovalo v jeho činnosti.

Jak chcete této Skylle a Charybdě uniknout? Je to vůbec možné?

Jiří Paroubek: Do sněmovních voleb zbývá rok a půl a já mám pochopitelně plán. Bez peněz ale realizovat nelze. Nejsem iluzioniosta. Z toho plánu pochopitelně nic neprozradím.

Mámě už dnes výborně zorganizované odborné zázemí – díky našim vynikajícím právníkům a dalším expertům – pro naši parlamentní práci. Ve sněmovně jsme a budeme dobře vidět…

Co mají dělat územní organizace strany LEV21?

Jiří Paroubek: Hledat odborníky, vytvářet okresní organizace, doplňovat členskou základnu, hledat sponzory pro svou činnost.