Zelenskému dnes mělo skončit funkční období. Jak dál?

Zelenskyj a jeho stoupenci se tomuto faktu brání, naopak jeho protivníci jako například bývalý prezident Porošenko a spol. hodlají s tímto faktem pracovat, ale pracuje s tím i například i Rusko a klade zamyšlené dotazy, zda je v případě nějaké dohody s Ukrajinou je schopen Zelenskyj Ukrajinu zavazovat.

Putin je v tomto smyslu na koni. Na rozdíl od Zelenského absolvoval prezidentské volby, a to velice úspěšně, jakkoliv část Západu jeho zvolení odmítá uznat, což ovšem asi Vladimíru Putinovi v zásadě nevadí, protože to chápe, jako odraz faktu, že podle představ Západu už měl dávno být poražen a on stále více posiluje, nejen na bojišti, ale i v nastartování válečné ekonomiky

Oficiálně se Zelenského administrativa drží dál od tématu. Její členové už měsíce neoficiálně varují spojence, že Rusko připravuje cílenou kampaň, která má podkopat Zelenského legitimitu v očích Ukrajinců a Západu.

Podkopávání Zelenského legitimity je součástí vícesložkového plánu Ruska na destabilizaci Ukrajiny, řekl v nedávném rozhovoru pro týdeník The Economist zástupce šéfa vojenské rozvědky Vadym Skibitsky.

O otázce, zda Zelenskyj může zůstat ve funkci i po květnu, se diskutuje i na Ukrajině, i když ne masivně. Zelenského kritici tvrdí, že ústava nepovoluje rozšíření Zelenského pravomocí za stanného práva. Ústavní právníci však tvrdí, že takové prodloužení je legální a v souladu s ústavou.

Ukrajina zavedla stanné právo poté, co Rusko 24. února 2022 zahájilo invazi v plném rozsahu. Zákon o stanném právu výslovně zakazuje prezidentské, parlamentní a místní volby.

Ukrajinská ústava stanoví, že pravomoc parlamentu země musí být prodloužena až do vypršení stanného práva. Ústava však podobná výslovná ustanovení o prezidentských volbách neobsahuje.

Jinými slovy je to ústavně sporné.

Daleko důležitější než zákonnost či ústavnost je však legitimita – přijetí vlády obyvatelstvem. A v zahraničí další  uznávání Zelenského coby ukrajinského prezidenta.

Pokud tedy několik západních států a také Ukrajina neuznala volbu Vladimíra Putina  ruským prezidentem, nemusí být jediný důvod, aby naopak Rusko odmítlo uznávat ukrajinským prezidentem Volodymyra Zelenského. 

Kdo si hraje s ohněm, může se spálit.

A pozice Zelenského a Ukrajiny se zhoršuje den za dnem.

A i možný nový majdan,tentokrát proti němu na Ukrajině nelze vyloučit.

Tím spíše není jisté, že by uspěl, v případě prezidentských voleb.

Jak v březnu informoval magazín Newsweek, v průzkumu agentury SOCIS provedeném na konci února nad ním vítězil bývalý velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj, který je momentálně velvyslancem Ukrajiny ve Velké Británii. Zalužného volilo 41 % ze 3 000 respondentů, Zelenského 23,7 %.

Ta čísla jsou jasná.