Zahraniční politika EU se dostala do nebezpečných rukou!

Po něm ale převzala funkci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová, v politice relativně mladá bývalá premiérka Estonska (47). Řekněme si otevřeně, že estonští politici jsou prakticky bez výjimky rusožroutští a militarističtí. Tato dáma se hlásí k evropským liberálům a jako své náboženství uvádí agnosticismus (!). Její rusožroutství se dá do značné míry pochopit, neboť její matka byla jako šestiměsíční dítě deportována berijovskou NKVD v dobytčím vagónu na Sibiř.

Její otec sice byl z rodiny, která byla velmi angažována v samostatné Estonské republice po roce 1918, ale byl také za sovětského režimu aktivním členem komunistické strany. Propracoval se až do pozice ředitele republikové Sberbank.

Druhou takovou osobou, která jen zesiluje militantní charakter budoucí zahraniční politiky EU a může přibližovat otevřený vojenský střet s Ruskou federací, tedy 3. světovou válku, je komisař EU pro obranu a vesmír Andrius Kubilius z Litvy. Také tento výtečný muž rád haraší zbraněmi. Chce v průběhu sedmiletého období navýšit výdaje EU na obranu z dosavadních i tak vydatných deseti miliard eur (cca 250 miliard Kč) na 100 miliard eur (tj. cca 2,5 bilionů Kč). Ber kde ber. Když k tomu připočteme ještě platby na zbrojení ve státním rozpočtu každé ze zemí do 2% HDP (což ovšem nejméně polovina zemí NATO v Evropě neplní), jsou to ohromné sumy peněz, nad kterými jásá vojenskoprůmyslový komplex řady zemí, zejména pak Spojených států amerických. 

Tato suma (tedy 100 mld. eur) by představovala asi jednu třetinu celého rozpočtu EU. A pochopitelně by pak v rozpočtu EU chyběly peníze na kohezní politiku, především na nejrůznější rozvojové projekty v oblasti infrastruktury, ale také ve vědě a výzkumu a vlastně ve všem.

Zdá se, že Evropský parlament militarizaci rozpočtu EU s jásotem přijme.