Izraelský hlavolam

Americký Senát se chystá hlasovat o více než 14 miliardách dolarů na mimořádnou pomoc Izraeli a do centra pozornosti se dostává otázka, zda by Spojené státy měly svoji vojenskou pomoc nějak podmínit, píše izraelský levicový list El Haaretz. O balíčku Bílého domu, který spojuje izraelskou pomoc s financováním Ukrajiny, Tchaj-wanu a bezpečnosti hranic, by se mělo hlasovat již příští týden. V posledních týdnech však rostoucí počet demokratických senátorů vyjádřoval nespokojenost s chováním Izraele v Gaze, kde už bylo zabito 15 000 Palestinců.

Senátor Bernie Sanders (stát Vemont), který již dlouho vyzývá k tomu, aby pomoc Izraeli byla podmíněna, nyní upřesnil pět takových podmínek. Požaduje ukončení Izraelského "bezohledného bombardování" a "významnou pauzu ve vojenských operacích", dále právo vysídlených Palestinců vrátit se do svých domovů v pásmu Gazy, nepřípustnost dlouhodobé izraelské okupace nebo blokády Gazy, konec násilností osadníků na Západním břehu Jordánu spolu se zmrazením expanze osad, a nakonec závazek k širokým mírovým rozhovorům o řešení v podobě dvou států. Jak El Haaretz píše, tyto požadavky vermontského senátora, dříve považované za krajní, jsou teď v souladu s hlavním proudem strany.

https://www.haaretz.com/us-news/2023-11-28/ty-article/.premium/conditioning-u-s-military-aid-to-israel-triggers-fierce-debate-among-democrats/0000018c-1686-d5be-af9f-3e9f41580000

List dále připomíná, že začátkem listopadu většina senátního klubu Demokratů vyzvala písemně amerického prezidenta Joe Bidena, aby upřesnil americké priority v této izraelské válce. Senátor Chris Murphy, Demokrat za stát Connecticut z podvýboru zaměřeného na Blízký východ a jeden z hlavních autorů tohoto dopisu, veřejně podpořil požadavek, aby pomoc, kterou Spojené státy poskytují Ukrajině nebo Izraeli, byla používána v souladu se zákony o lidských právech.

Sanders a Murphy v tom nejsou sami. Další demokratický senátor Peter Welch za státu Vermont uvedl na X (dříve Tweet), že „Izrael má povinnost bojovat s Hamásem způsobem, ve kterém má nejvyšší prioritu ochrana civilistů. Pokud to Izrael nezvládá, Spojené státy musí zvážit, jaký typ pomoci může Kongres poskytnout.“

„Nadále podporujeme další pomoc Izraeli po brutálních útocích Hamasu, ale všichni souhlasíme s tím, že tato pomoc musí být v souladu s našimi zájmy a hodnotami a musí být používána způsobem, který dodržuje mezinárodní humanitární právo, pravidla ozbrojených konfliktů a americké právo," uvedli demokratičtí senátoři Chris Van Hollen, Brian Schatz a Jack Reed po setkání s poradcem prezidenta pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem, kde byli spolu s téměř tuctem dalších senátorů.

To nebude nic jednoduchého, jak píše Hasan Illaik pro The Cradle, nezávislý globální internetový portál pro Západní Asii, pod titulkem Izraelský hlavolam v pozemní válce. Poukazuje na to, že Tel Aviv sice může po uzavření příměří zintenzivnit bombardování Gazy, to však zakrývá skutečnost, že jeho pozemní invazi hrozí bezprecedentní nebezpečí.

https://new.thecradle.co/articles/israels-ground-war-conundrum

Autor nejprve popisuje proces předávání izraelských zajatců Mezinárodnímu červenému kříži. Bojovníci převáželi izraelské zajatce z různých úkrytů a dohodnutých míst a zároveň zajišťovali, aby tyto úkryty nebyly odhaleny. Někdo vydal rozkaz a jiní jej hladce provedli, přestože šlo o velice přehledné území o rozloze necelých 150 kilometrů čtverečních. Izrael a USA přitom vyčlenily obrovské zpravodajské zdroje na odhalení rozsáhlé sítě tunelů Hamásu a zjištění místa pobytu vězňů.

Z toho je zřejmé, že masakry palestinských civilistů a rozsáhlá ničení civilní infrastruktury příliš nepoškodily vojenské struktury palestinského odporu, píše The Cradle. Dalším důkazem je neschopnost okupační armády proniknout bez překážek do celé severní části Gazy.

Pozemním přesunům izraelské armády předcházejí intenzivní letecké údery a následně dělostřelecké ostřelování. Když zničí vše, co stojí v cestě, začnou postupovat tanky. Těm je v tu chvíli téměř nemožné čelit, protože letecká palba vyčistí prostory 500 metrů před nimi, zatímco dělostřelecké granáty dláždí cestu 150 metrů před pozemními jednotkami.

Přesto bojovníci odboje odněkud pálí po tancích protipancéřové střely jako Cornet nebo Conkurs s dostřelem přes tisíc metrů. Když se pak tanky někde zastaví, vynoří se Palestinci jako duchové ze země nebo sutin a pálí podomácku vyrobené granáty Al-Yassin s dostřelem do 150 metrů. Nebo se bojovník přiblíží k izraelským tankům a přilepí na ně bombu s výbušnou silou ručního granátu.

Tím akce odporu nekončí. Pokud tanky neustoupí a okupační vojáci se usadí, míří na ně kulomety nebo je ohrožují různé exploze. Palestinští bojovníci přitom mnohé z těchto operací natáčejí a záběry pak dodávají do operační místnosti, která rozhoduje, co zveřejnit. Je zřejmé, že systém velení a řízení odboje Hamásu stále funguje.

Pro izraelskou pozemní operaci v severní části pásma Gazy bylo mobilizováno přes 100 000 vojáků z pravidelných sil a k těm bylo povoláno dalších 300 000 vojáků a důstojníků v záloze – více, než kolik záložníků povolalo Rusko do bojů na 1 500 km dlouhé frontě na Ukrajině. Vedle toho Izrael zmobilizoval polovinu svého dělostřeleckého parku, polovinu svého letectva a tisíc obrněných vozidel, včetně tanků a transportérů.

Odhady palestinského odporu naznačují, že celkový počet pravidelných a záložních sil nasazených na hranicích pásma Gazy i uvnitř převyšuje počet izraelských vojáků, kteří se účastnili akcí na syrské a egyptské frontě při Jomkipurské válce v říjnu 1973.

Intenzita izraelského leteckého a dělostřeleckého bombardování neumožňuje bojovníkům odporu odrazit okupační postup, a tak odboj čeká na útlum bombardování a vjezd tanků, po kterém se izraelská pěchota vynořuje ze svých obrněných vozidel. Teprve pak se na ně může zaměřit. K tomu již došlo při řadě operací v severní a západní ose pohybu okupačních vojsk.

Když tedy mapy ukazují postavení izraelské armády v nějaké oblasti v Gaze, nemusí to nutně znamenat stažení palestinských sil odporu. Bojovníci jednoduše zmizí v podzemí. Tyto mapy, které v současnosti šíří vlády, média a think tanky, tak nezobrazují pozemní kontrolu Izraele, ale jen hloubku jeho vpádů.

Zmíněný autor Hasan Illaik ve své analýze pro The Cradle očekával, že po skončení příměří Tel Aviv znovu zahájí pozemní operace, pro které připraví pole s ještě tvrdším leteckým bombardováním. Cílem bude vyhnat více než 700 000 civilistů, kteří zůstali v severním pásmu Gazy, a ovlivnit morálku bojovníků odporu. Izrael se bude snažit rozdrtit odpor na severu Gazy a připravit tak další fázi na jihu. Ta může být vedena jinak, a to jak strategicky, tak takticky. Odboj naopak chce nepřítele donutit, aby válku zastavil.

Když to shrneme, izraelští zajatci byli propuštěni podle podmínek, které si diktoval především odboj: vojenské operace musely být zmrazeny (a přísně monitorovány), palestinští vězni byli osvobozeni z izraelského vězení a do obleženého pásma Gazy se vrátila pomoc. Po padesáti dnech izraelské války proti Gaze je palestinský odboj stále schopen prosadit svou vůli, konstatoval The Cradle 27. listopadu. A má za to, že odpor si může vyžádat od Izraele ještě vyšší cenu, kterou už občané nebudou tolerovat.