Fico měl pravdu, Macron láká vojáky zemí NATO na Ukrajinu
Podle zpráv listu Politico z Paříže, případná otevřená přímá účast vojenských jednotek některých členských zemí NATO ve válkou svírané Ukrajině je už téma, o kterém se mluví, byť nejde o vytvoření nějaké další armády, jejíž boty budou dupat směrem k frontové linii. Zpočátku by šlo jen o „botu mezi dveřmi“.
Jak Politico píše ve svém ranním souhrnu Brussels Playbook, Macron uvedl, že na schůzce nedošlo k „žádnému konsensu ohledně vyslání pozemních jednotek" na Ukrajinu – alespoň ne oficiálně. Trval však na tom, že „vše je možné, pokud nám to pomůže dosáhnout našeho cíle" a „nic není vyloučeno".
Takže tu máme nejprve „metaforické boty“: Macron potvrdil, že lídři se v pondělí společně dohodli na zahájení nových iniciativ, včetně "možnosti podpořit Ukrajinu na její hranici s Běloruskem nevojenskými silami" a také "odminovacích operací".
A na to by navázaly ty skutečně bojové: Taková dohoda o zabezpečení běloruské hranice a odminování si již může podle Macrona vyžádat vyslání některých vojáků na Ukrajinu. „Pokud by tyto body byly plně realizovány, nemůžeme vyloučit, že bude třeba je zabezpečit, což by pak ospravedlnilo některé prvky nasazení," řekl.
Pro ukrajinskou vládu je situace na východní frontě kritická, protože ustupující jednotky, které se uvedly do pohybu pádem Avdijivky, se nemají kde zachytit, aby se zakopaly, vystřídaly a doplnily zásoby. Ukrajinské armádě nechybí zbraně, ale chybí jí dělostřelecká munice, které má Rusko násobně více než protivník, a tak si moc nepomůže ani když doplní značně prořídlé řady unavených, otřesených a stále starších bojovníků. Z tohoto pohledu úvaha o vyslání záchranných jednotek států NATO, před kterou poprvé veřejně varoval slovenský premiér Róbert Fico, nedává smysl.
Podnět bychom mohli hledat spíše ve snaze francouzského prezidenta Emannuela Macrona vrátit se do centra dění na mezinárodní scéně a tím si upevnit slábnoucí politickou podporu doma. Americký zájem o Ukrajinu značně ochabl, slíbená podpora vázne v Kongresu už dlouhé týdny a cena, kterou za ni republikánská opozice požaduje od demokratického prezidenta Joe Bidena, je příliš vysoká. To hlavní je přísná ochrana jižní hranice, která znovu vyskočí na první stránky novin po chystané souběžné návštěvě texaské hranice s Mexikem. Ve čtvrtek setam mají vypravit jak prezident Biden, tak jeho vyzyvatel a bývalý prezident Donald Trump.
Biden zatím nemá nejen na Ukrajinu, ale ani na běžný provoz federální vlády, protože v pátek vyprší další termín, kdy se USA ocitnou na okraji „rozpočtového srázu“. Končí další dvouměsíční odskok ve formě provizorního financování, jehož řešení je opět podmíněno tvrdými požadavky republikánů – zabezpečit hranici, zavést drastická úsporná opatření a snižovat rozpočty o jedno procento ročně. To by však dorazilo Bidenovy chabé vyhlídky v podzimních prezidentských volbách.
Oslabení pozice Spojených států na mezinárodní scéně, kde už všichni vyhlížejí změny chystané Trumpem, dává příležitost pro nástup nových velikánů na straně spojenců. Němci jsou příliš nerozhodní, nebo tajnůstkářští, nevíme, co se odehrává v zákulisí, Británie se sama zbavila svého postavení v EU, a tak je tu jasná příležitost pro Francii, která si ráda hraje na pupek EU.
Vraťme se ke zpravodajství listu Politico. Věcně informuje, jak téma otevřené účasti NATO na Ukrajině poprvé veřejně nadnesl slovenský premiér Robert Fico, který uvedl, že z "omezeného dokumentu" před summitem vyplynulo, "že řada členských států NATO a EU zvažuje vyslání vojáků na Ukrajinu na bilaterální bázi". Toto zveřejnění záměru zřejmě pařížskou vrchonou schůzku ovlivnilo.
Nebyl tu jen fakt, že Fico jednoznačně odmítl vyslání slovenských vojáků, i kdyby, jak řekl, ho to mělo stát premiérský post. Přinutil však i další země k otevřené reakci, a je dobře, že premiér Petr Fiala veřejně popřel plány na vyslání českých vojáků, stejně jako odvodů a povinné vojenské služby. Česko se však hrne do něčeho jiného.
Český premiér Petr Fiala v pondělí večer uvedl, že na jednáních v Paříži získal "velkou podporu" evropských partnerů pro svůj návrh, aby Kyjev získával náboje ze zemí mimo EU. Česká republika vede kampaň za získání 1,4 miliardy eur na munici pro Ukrajinu jako kompenzaci za zablokovaný balík pomoci ze strany USA a zpoždění dodávek z EU.
Francouzský prezident uvedl, že Paříž "se této iniciativy zúčastní", a dodal: "Jsme tomu zcela otevřeni, jediným cílem je účinně pomoci Ukrajincům." Podle listu Politico se tak vedoucí představitelé EU rovněž přiblížili k dohodě o rozšíření nákupů munice pro Ukrajinu od dodavatelů ze třetích zemí - což je v rozporu s programem strategické autonomie Francie a jejím přáním posílit evropský obranný průmysl.
https://www.politico.eu/article/emmanuel-macron-doesnt-rule-out-sending-troops-to-ukraine-ammo/
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před summitem ostře připomněl, že EU masivně nedodržela sliby ohledně dodávek munice. V projevu v Kyjevě Zelenskyj zdůraznil, že EU do března nedodala 1 milion kusů nábojů. "Z milionu nábojů, které nám Evropská unie slíbila, nedorazilo 50 procent, ale 30 procent. Bohužel," řekl Zelenskyj po boku bulharského premiéra Nikolaje Denkova na tiskové konferenci.
Macron rovněž oznámil, že se vedoucí představitelé dohodli na vytvoření deváté koalice schopností pro hloubkové údery, která se zaměří na rakety středního a dlouhého doletu. Další koalice zahrnují dělostřelectvo, protivzdušnou obranu a odminování. Zatímco Francie a Velká Británie již na Ukrajinu poslaly rakety s plochou dráhou letu, respektive SCALP a Storm Shadows, německý kancléř Olaf Scholz v pondělí zopakoval, že jeho vláda není pro to, aby Kyjevu poskytla své rakety dlouhého doletu Taurus.
Není to jediná zpráva o vývoji ukrajinského konfliktu, která si zaslouží pozornost. Atmosféru ve významné části Spojených států vystihuje příspěvek amerického ekonoma Davida Sachse na sociální síti X, který Elon Musk okomentoval slovem „Accurate" („přesně tak“):
„Válka na Ukrajině je založena na lžích – lžích o tom, jak začala, jak pokračuje a jak skončí.
Říká se nám, že Ukrajina vítězí, zatímco ve skutečnosti prohrává.
Říká se nám, že válka posiluje NATO, zatímco ve skutečnosti ho vyčerpává.
Říká se nám, že největším problémem Ukrajiny je nedostatek finančních prostředků od amerického Kongresu, zatímco ve skutečnosti Západ nedokáže vyrobit dostatek munice – problém, jehož řešení potrvá roky.
Říká se nám, že Rusko má velké ztráty, zatímco ve skutečnosti Ukrajině docházejí vojáci – další problém, který peníze nevyřeší.
Říká se nám, že svět je s námi, zatímco ve skutečnosti většina světa považuje politiku USA za vrchol hlouposti.
Říká se nám, že neexistuje způsob, jak dosáhnout míru, přitom ve skutečnosti jsme odmítli mnoho příležitostí k vyjednávání.
Říká se nám, že pokud bude Ukrajina pokračovat v boji, zlepší se její vyjednávací pozice, přitom ve skutečnosti se podmínky pouze mnohem zhorší oproti těm, které jsou již k dispozici a které byly odmítnuty.
Přesto se těmto lžím daří válku prodlužovat. Kongres přidělí další finanční prostředky. Ukrajina zmobilizuje další mladé muže a ženy, aby je poslala do mlýnku na maso. Nakonec v Kyjevě vypukne krize a Zelenského vláda bude svržena.
A pak, až bude válka konečně prohraná a celá země bude ležet v doutnajících troskách na pohřební hranici, kterou sami postavili, tito lháři, (…) kteří zabránili jakékoli alternativě a udělali z každého, kdo mluvil pravdu, loutku nepřítele, řeknou: "Dělali jsme, co jsme mohli.“ Přesunou vinu na někoho jiného, poplácají se po ramenou a nonšalantně přejdou k další válce, stejně jako po katastrofách v Afghánistánu a Iráku přešli k Ukrajině."
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2685x přečteno
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.