Spotřeba elektřiny klesá

Eurostat vydal zajímavou sadu základních ekonomických údajů, ve kterých porovnává tempo obnovy hospodářského života po pandemii. Potvrzuje bídné postavení České republiky, která se zatím nedokázala vyškrábat na předchozí úroveň. Můžeme to sledovat na jakési společné nástěnce (European dashboard), kde najdeme 33 ukazatelů v grafickém vyjádření. Koho to zajímá víc, může se pak ponořit do tabulek, které to podkládají (pod grafem je vždy přímý odkaz Acces to data).
https://ec.europa.eu/eurostat/cache/recovery-dashboard/
Mě nejvíc zaujal meziroční pokles spotřeby elektřiny o více než 11 procent, do kterého se samozřejmě promítá celková slabost ekonomiky, ale přidávají se i další důležité vlivy. Prvním jsou úspory, ke kterým nás dohnaly vysoké ceny, a druhým je rostoucí vliv prosumers, tedy těch, kdo jsou spotřebiteli i výrobci zároveň. Část spotřebované elektřiny tak neprochází trhem a není touto statistikou zachycena.
Jinými slovy, roste počet těch, kdo jsou drastických cen za energie ušetřeni. A pokud se těžiště růstu cen přenese do distribuce, jak to zatím vypadá, bude přibývat i zájemců o ostrovní řešení, aby byli od sítě úplně odstřiženi. Rozvine se velká soutěž spotřebitelské tvořivosti v oblasti akumulace a sdílení, nejen přes baterky, ale taky teplou vodu v podzemním bazénu, stlačený vzduch, gravitační metody, jako je zdvíhaný a spouštěný betonový blok a další způsoby. Největší šanci to má při vytváření virtuálních elektráren pro stále větší ostrovy.
Příklad soběstačné decentralizované regionální energetiky si můžeme vzít třeba u energetických rebelů v německém elektrárenském družstvu Schönau, kterému se podařilo dokonce vykoupit regionální distribuční síť. Počátky tohoto družstva jsou trochu odlišné od toho, co způsobilo náš úprk od trhu. Sahají totiž až do roku 1986 s jadernou katastrofou v Černobylu. Nešlo tedy o ceny, jen o odmítání elektřiny z jádra, čehož se dalo dosáhnout jen tím, že si začali vyrábět vlastní energii.
Doporučuji k přečtení jejich případovou studii, protože úspěch Schönau byl jedním z významných argumentů pro německou Energiewende. Odkaz jsem převzal od britské nadace, která pečuje o lokální rozvoj. Ten má větší šanci, pokud jej živí vlastní energetika.
https://www.centreforpublicimpact.org/case-study/community-energy-cooperative-schoenau-germany
https://www.centreforpublicimpact.org/case-study/naca-fail-forward
Česko v obnovitelných zdrojích těžce zaostalo, takže prudký pokles spotřeby elektřiny z trhu je signálem probuzení, dohánění. Ještě větší dynamiku bychom našli v Polsku. I u nás se lokální politiky začnou lišit od těch centrálních. Centrální zdroje vyděsily náklady uhlí zatíženého astronomickou cenou povolenek a hledají spásu v jádru (které však může být ještě dražší). Lokální politiky půjdou přes zvyšování nezávislosti prostřednictvím obnovitelných zdrojů.
Co to s námi udělá, to teprve uvidíme, protože od ledna začne konečně platit novela energetického zákona umožňující přípravu energetických sdružení a komunit. Ministerstvo životního prostředí vypsalo první výzvu na soutěž o podporu na zakládání energetických komunit, tedy na přípravu studií prokazujících ekonomickou schůdnost záměru, dále na projektové přípravy a na školení regionálních energetických manažerů, kteří by měli být duší této změny.
Moc peněz tam není, mají vystačit na prvních 40 komunit. Nevím, proč se tak skrbklí, ale záměr je nakonec docela užitečný. V soutěži budou zárodky komunit vybírány tak, aby to byla co nejpestřejší sada a mohly sloužit jako piloty pro ostatní. Uzávěrka přihlášek pro první kolo je posledního ledna. Zákon je tak okleštěný, že nejbližší dva roky se víc než plánovat ani nedá. Ale panely na střechy valit mohou. A za dva roky se snad uvolní i akumulace a flexibilita.
Současný pokles spotřeby tržní elektřiny tedy určitě není u konce. Avšak nepochybuji o tom, že aktualizovaná Státní energetická koncepce, kterou měla vláda v těchto dnech předkládat, počítá s pravým opakem.
Tvorbě této koncepce předcházel Národní klimaticko-energetický plán, který se věnuje hlavně našemu podílu na unijních závazcích v ochraně klimatu. Reakce Evropské komise na český návrh je spíše kritická. Neunikly jí naše úspory energie, kde máme možná rychlejší tempo než průměr EU, ale vyčítá nám nízké ambice ve zvyšování podílu bezemisních energií. Lepší by bylo dosáhnout 33 % procent do roku 2030 než našich nabízených 30 procent. A to jsme se nedávno snažili držet dvacítky.
Pomoci nám může zázračná proměna toho, co někteří vnímají jako neúnosné náklady, a sice prodej povolenek. Jejich výnos je třeba využít pro investice do zmíněného energetického obratu, který drží krok s technologickým trendem, šetří klima, vydělává peníze, a vedle toho nabízí také zcela revoluční demokratizaci energetiky a občanskou a komunitní svobodu. Ale i kdyby šlo jen o ty prachy, „výstavba nových obnovitelných zdrojů může podle studie Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky (zveřejněné v polovině letošního roku) vylepšit příjmy domácností o 145 mld. Kč, navýšit výrobu v ČR o 721 mld. Kč a vytvořit 34 000 pracovních míst,“ čtu ve zmíněné zprávě.
Našel jsem si tu studii a hlavní závěry na mne udeřily hned na úvodní dvoustraně. Z dostupné finanční podpory lze vystavět fotovoltaické elektrárny o výkonu 15,3 GW do roku 2030 a dalších 12,7 GW do roku 2035.
Počítejte, že 10 GW má roční produkci jako jeden blok Temelína. Mohly by tu tedy být tři takové kapacity, dřív, než v Temelíně vyroste jeden nový blok – a bude mít starosti, jak svoji elektřinu příslušně draho prodat.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2279x přečteno
Komentáře
Motto "................byl povánoční krásný, slunečný, ale větrný zimní den...................."
...už nehodlám zaplevelovat diskusi redundantními poznámkami, takže jen něco málo na odlehčení vážného tématu v čase vánočním:
- včera (když slunce nesvítilo) jsem projížděl Protivanovem a většina větrnáčů běžela
- dnes odpoledne, když jsem projížděl zpět, slunce svítilo a všechny větrnáče stály nehybně
Vím že z takové všední situace nikdo nic neodvozuje................................. ale já ano. (myslím totiž, že není pravděpodobné odstavení pro údržbu najednou více větrnáčů ani proto, že by byl vítr příliš silný)
====> ergo, kladívko:
- spustit a pozastavit uhelnou elektrárnu asi nejde v řádu desítek minut, myslím.
- zastavit a spustit větrnáč na dálkové ovládání (nebo naopak FVE) během desítek sekund asi půjde, myslím.
- trvalejší sluncesvit (už jsem zmiňoval nejen já, že množství plochy fotovoltaických panelů je už větší než malé) vede nutně k aktuální - vysoce proměnlivé - vyšší dodávce elektřiny a pak je asi jednodušší vypnout větrnáče, než zastavovat uhelky. Protože ánžto, jestliže slunce za hodinu zapadne, spouštět znovu uhelku, pokud stále fouká vítr, je myslím, ehm, jaksi.......zdlouhavé
Takže toto vše uvádím jen na doklad mého přesvědčení,že:
FVE už významný podíl na spotřeba elektřiny má
- část je evidovaná - ovšem lepší přídomek je přiznaná, protože evidovaná je veškerá energie, ale je zájem na tom , něco nepříznat.
- část je neevidovaná (nepřiznaná)
Nový poznatek z toho všeho pro mě je, že stabilizační funkci (zatím je to ovšem stále jen substituční zdroj) může zajistit víítr a slunce oproti sobě[sice v omezeném rozsahu], protože obojí se dá zapnout/vypnout v řádech desítek sekund či jednotek minut (kolik asi je to u plynovek a kolik u uhelek (temelinske jaderko svaru ponechme zatím bokem úvah)? ). Netřeba připomínat i to, že vyšší potenciál této stabilizace je též v tom, že vítr dlouhodobě ustáleně fouká třeba moravskou branou i v době, kdy v Čechách je bezvětří nebo že ve srážkovém stínu na Žatecku vyrábí FVE elektřinu, i když tam nefouká vítr a pod Lysou horou také slunce nesvítí.
Předchozí věta ovšem platí jen za předpokladu:
- rozsah této možnosti je silně omezený (ale není rozumný důvod, aby aby nemohl být přesně zjištěn a pak je otázka, proč tento podíl nikdo nezveřejnil jako samozřejmé východisko pro další výpočty, jaký je optimální mix zdrojů pro daný rok)
- kvalita řízení v tomto gardu musí být spolehlivá přinejmenším srovnatelně, jako je spolehlivá kvalita řízení rozvodu elektřiny Čezu, spadne-li na vedení strom. To v dnešní době umělé inteligence problém nebude.
- ačkoliv i v tomto zimním dnu(navíc je patrně ve vánočním období nižší úroveň spotřeby) je možnost využít ke stabilizaci dodávek vzájemné pružné substituce dvou doplňkových zdrojů, je to za běžné (třeba loňské) zimy z hlediska kvalitní stabilizace sítě zřetelný nesmysl a je nutno se spolehnout na stabilizaci jádrem, plynovkami a uhelkami - min. 2,5 měsíce se to bez toho neobejde). KOLIK TO PROCENTO ČINÍ? tO JE TAKÉ ASI TAJEMSTVÍ, AČ BY MĚLO BÝT NA ZAČÁTKU KAŽDÉ DISKUSE ZDŮRAZNĚNO JAKO OMEZUJÍCÍ PŘEDPOKLAD PRO ÚSPĚŠNÉ ŘEŠENÍ?
- a proto se asi obě strany, zastávající extrémní názory chtějí sežrat navzájem, protože nemohou vyřešit, jak zajistit toto tajuplné procento v roce 2025, 2030(bude jiné, pochopitelně) atd. a dvě protichůdné strany bojují za opačné extrémy. A navíc dotace toto bojiště zahalují milosrdnou mlhou. V Německu se začíná zvedat.
Na závěr bych řekl - jako člověk, který rok a půl věnoval ověřování a měření, spolu s dalšími kooperanty v aktuálních podmínkách vybraných možných řešení úspor energie [jak samostatných panelů s přímým ohřevem vzduchu na stejnosměrný proud k temperování místností s využitím akumulace do zdiva a hledání optimální izolace), tak typické kombinace FVE s TČ], že existuje asi nějaké INFORMAČNÍ EMBARGO PRO VEŘEJNOST o podílu na spotřebě v létě, v zimě, na podzim a na jaře:
- co do rozsahu ploch FVE,
- co do jejich skutečného výkonu
- co do podílu očištěných nákladů na 1 kwh (bez odpisů, dotací), čistě jen to, kolik zaplatí domácnost za 1kwh do cizích kapes z vlastní výŕoby (ideálně by to měla být NULA)
- CO DO PODÍLU, KTERÝ JE NUTNÝ PRO STABILIZACI NAŠÍ SOUSTAVY V
- lednu
- únoru
- březnu
- dubnu
- květnu
- červnu
- červenci
- srpnu
- září
- říjnu
- listopadu
- prosinci
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
S poslední větou samozřemě souhlasím, ale kdo se tím dnes zabývá.Nicměné bilance zůstává nevyřešena Měl jsem samozřemě na mysli uhlí v teplárnách a v domácnostech ( viz TČ).
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Jsem realista ve využívání tzv. nízlkoemisních zdrojů energie ( FVE na střeše mám).FVE není bezemisní a už vůbec ne větrná energie ( vliv na mikroklima, ve velkých instalacích i na klima),bioplynky a využití štěpky jsou zločinem proti přírodě.Nyní budujeme z " obnovitelných zdrojů" druhou kapacitu na výrobu EE, ale bez té základní to fungovat stejně nebude.
Ale začněme u bilance enrgie v ČR : v EE vyrábíme cca 80 TWH, v PHM spotřebováváme také cca 80 TWh, totéž cca v plynu, nevím kolik v uhlí a dřevu.Co všechno chceme převést do EE, když spotřeba ostatních nosičů je násobně vyšší než současná i budoucí výroba v EE ? Tím se nikdo nezabývá.Hlavně vše převést na elektromobily a tepelná čerpadla a pak co ... ? Občasná energie nás nespasí, sice něco vyrobí ale za jakou cenu instalací a následně sítí.Víte co vše je třeba investovat pro jednu nabíjecí stanici 300kW ?
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
jen malá noticka na závěr ad "...Počítejte, že 10 GW má roční produkci jako jeden blok Temelína...."
Přesnější by bylo(kWh sem, kWh tam): "...Počítejte, že 10 GW má třičtvrtěroční produkci jako roční produkce jednoho bloku Temelína....po zbytek roku má produkci srovnatelnou s dieselagregátem, který má vrátný v Temelině k dipozici pro všechny případy, aby mu fungovala automatická závora..."
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
ad "...celková slabost ekonomiky, ale přidávají se i další důležité vlivy. Prvním jsou úspory, ke kterým nás dohnaly vysoké ceny, a druhým je rostoucí vliv prosumers, tedy těch, kdo jsou spotřebiteli i výrobci zároveň. Část spotřebované elektřiny tak neprochází trhem a není touto statistikou zachycena...."
Jsem toho názoru, že pravdu (vco do výše citovaného tvrzení) mají oba - autor i diskutující.
Jednoznačně však autor silně podcenil vliv poklesu ekonomiky. Ta se udála nejen:
- absolutně: krach, zrušení činnosti...tj. samé mínusy;
- ale i relativně: skrytá restrukturalizace uvnitř podniků, vznik nových firem, které nemohou svůj záměr založit na spotřebě energie, ale v oborech, kde netvoří významnou část nákladů (popř. se přiživují na úsporách, na zprostředkování či na výrobě energie). tam najdeme plusy i mínusy
Stejně jednoznačně však diskutující podcenil silně část spotřebované elektřiny, která neprochází trhem. Já sám patřím mezi ty individua , jak je pokřtil autor, a sice "prosumers" a celoroční úspora elektřiny se blíží dvěma třetinám. Jiná věc je, že to je při nevyužití takových akumulačních forem jako je třeba "virtuální baterie" apod. a v zimním období je nevyhnutelné množství spotřeby (pro TČ) ve vyšší ceně.
Celkově však
a) šetříme jen na tom, co sami spotřebujeme
b) bez krbové vložky, která je schopna vytopit hravě celý dům, (tzn. že ani nelze říci jestli doplňkovým topidlem je TČ nebo krbová vložka) by bilance byla neradostná.
K možnému rozsahu: Kdysi jsem tu kalkuloval zhruba z počtu montáží FVE a počtu firem, jaký lze asi očekávat rozsah výroby elektřiny z těchto (pro mě jsou to stále jen doplňkové, při dobré integraci s jinými zdroji energie a při dobré adaptaci na dané podmínky je považuji za substituční) zdrojů. Myslím tedy, že rozsah samospotřeby je už značný a ČEZ se s tím chlubit ve statistikách nebude. Ode mne ČEZ (zatím) ničehož nic velebnosti mimořádného nečerpá, takže se musí hojit jinde - pokud mu rostou zisky (úsilí o zvýšení fixních plateb ovšem enormně roste-kamrádíčci ve vládě i ERÚ umí perfektně odezírat ze rtů ). Stále ještě většina spotřebitelů ovšem (bez kombinace s TČ, bez jistoty záložních zdrojů...) má úspory menší a v krajním případě, co ušetří v létě násobně přeplatí v zimě. Rovněž nutno uvážit, že je v jiné strategické pozici (pozice příjmy vs. výdaje za energie) zaměstnaná rodina s dětmi, v jiné dúchodci s domkem, v jiné důchodci v bytě a úplně v jiné živnostníci atd.
Trochu mimo - k hypotetické návratnosti FVE:
Vzhledem k účinnosti FV panelů, k deformaci cen dotacemí, k různorodosti kombinací (FVE nebo FVE+TČ atd.), k různorodosti komponentů (panely, bojlery s životností desítky let, zbytek s omezenou fyzickou i morální životností v řádu let) aj. nemá smysl uvádět povrchní výpočet, založený na analytické metodě, který by byl obecněji platný. Vhodnější je důkladnější studie s uplatněním diskriminační faktorové analýzy nebo třeba selským rozumem uchopitelná tzv. organická analýza (zmíněná třeba by Ing. František Čvančara, 1942). Uvedu jen příklad, který znehodnotí každý závěr anylytické kalkulace: Naše náklady na FVE+TČ + nicotné náklady na záložní zdroje aj. učiněné v době před prvním vzepětím inflace, (která byla vidět zřetelně 2 roky předem) by v dnešních reálných cenách nepostačily ani na 2/3 stejně rozsáhlé investice. Tedy počkat o 2 - 3 roky, měl bych dnes o jeden pádný argument, proč nejít do FVE, více (fialová inflace utěšeně bují, zatímco nárůst příjmů skomírá).
Zkrátka a dobře: chtěl jsem jen doplnit Váš celostátní nadhled o lokální vhled jednoho jednotlivce.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Myslím, že přeceńujete výrobní potenciál a podceňujete produkční křivky. Jednak všechny ty akumulační hejblátka jsou dobrá na výzkumné granty, ale z hlediska celkové kapacity nic zásadního nemohou ovlivnit. FVE, což je dominantní zdroj EE z OZE, produkuje v zimě cca 1/10 toho co v létě. Z vámi zmiňovaných zdrojů jsou zajímavé pouze bioplynky, které však mají omezený produkční potenciál, pokud chceme produkovat také nějaké potraviny.
Osobně jsem přesvědčen o tom, že jediné, co by mohlo reálně fungovat je kombinace FVE a lokálních plynových kogeneračních jednotek. Tj. kdy pokles výroby FVE v zimních měsících kompenzujete produkcí výroby EE z plynu za současného využití odpadního tepla k vytápění budov. Nic jiného nemá produkční potenciál. Přičemž i ten plyn je nutné mít k dispozici od dodavatelů, kteří k nám mají natažené roury a my musíme mít s nimi korektní obchodní vstahy. Nic jiného nemá šanci na funkčnost. I při tom sdílení musíte mít zdroj, který produkuje EE v době, kdy ji potřebujete.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Nechci Vám kazit radost, pane Fialo,
ale při rychlém výpočtu přes palec mi to moc nesedí.
Pokud vezmu, že ročně se u nás vyrábělo cca 81 TWh EE (údaj za r. 2020), tak 11% pokles odpovídá 9 TWh. Aby tento pokles odpovídal výrobě EE z FVE, pak by musel být nainstalovaný výkon cca 8 GWp. Kdybychom počítali, 50/50% úspory/FVE, pak to činí 4 GWp, což zcela jistě nebude pravda.
Jinými slovy, drtivá většina poklesu výroby EE jde na vrub propadu ekonomiky. Příkladně v našem městě jedna fabrika zavřela na 3měs provoz a doufá, že poté bude mít zakázky na její rojezd. V další firmě na většině pracovišť jsou v pátky lidé doma. A to ještě nedávno se naopak na mnohých pracovištích jel nepřetržitý provoz, tj. včetně nočních směn a víkendů!
Přičemž i to málo FVE v kombinaci s tepelnými čerpadly (to jsou ty úspory) stojí za navýšením nákladů za systémové služby, které se promítají do 71% zdražení regulované složky plateb za elektřinu...
A bude hůř. S větším podílem tepelných čerpadel budou ty náklady na systémové služby raketově růst!
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.