Když dva dělají totéž, je to to samé

čsro
5.9.2024 13:31
Včera jsem se byl podívat na nový, toužebně očekávaný film Jiřího Mádla „Vlny“. V kině Cinema City na Smíchově bylo v 15 hodin asi 15 diváků. Film z prostředí Československého rozhlasu je řemeslně dobrý, odhlédneme-li od toho, co z let 1967-68 ukazuje, co zamlčuje, co zdůrazňuje a přehání, a co potlačuje. Mně bylo v té době 16 let, pamatuji si z té doby víc, než tehdy dosud nenarozený autor.

Nakolik herečtí představitelé skutečných aktérů jednali jako ve filmu, a nakolik jsou akce a dialogy smyšlené, těžko říci. Současná vládní propaganda, ale nečouhá z filmu jako sláma z bot, jen trošinku vyčuhuje v celkovém vyznění.

Hlavním cílem filmových „rozhlasáků“ bylo zrušení cenzury, svoboda vyjadřování. Jde o opačné cíle, než nastavuje současná vláda se svými poskoky. Vedení KSČ si vynucovalo naprostou kontrolu médií, kterou tehdy nenazývalo „bojem proti dezinformacím“, jako dnešní vláda v čele s ODS, ale šlo jí o totéž, bránit šíření nepříjemných zpráv a komentářů. Autoři filmu děkují ministryni Janě Černochové z vládní ODS. To je tedy bizár.

Rozhlasáci ve filmu touží po možnosti zveřejňovat zprávy z více zdrojů a nezávisle je z více zdrojů ověřovat. To je to, co je dnes potíráno. Smějí se používat jen zdroje „západní“ a ukrajinské. Tehdejší zprávy se mohly odkazovat jen na sovětské zdroje a zdroje „socialistického tábora“, se „Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak“, ČSSR byla „pevnou hrází míru a socialismu“. Dnes „patříme na Západ“, jehož nerozbornou jednotu si rozvracet nedáme. Tehdejší Sovětský svaz začínal stagnovat. Dnešní Západ začíná stagnovat a podléhá v mnoha oblastech vnitřnímu rozkladu.

Na jaké správné straně chtěli stát tehdejší rozhlasáci? Ani na straně té, ani oné. Věděli, že lež udržuje u moci stagnaci směřující k úpadku, a jen pravda poskytuje potřebnou zpětnou vazbu. To víme i my dnes, když se vláda přecházející od stagnace propracovává k úpadku.

Subjektivní ideu autorů filmu nechme stranou, důležitá je objektivní idea filmu. Tu lze zobecnit i na dnešní dobu. Jestliže Evropská unie a její domácí přisluhovači prosadí cenzuru, půjde to s naší republikou a jejími občany rychle z kopce. To už se děje.

 

ivan david
Ivan David je lékařem s odborností psychiatr. Levicový politik a aktivista. V minulosti byl ředitelem psychiatrické léčebny v Bohnicích. V letech 1998 – 1999 ministr zdravotnictví. V roce 1999 ve vládě nepodpořil souhlas s agresí NATO proti Jugoslávii. Byl poslancem Parlamentu ČR za ČSSD. V současnosti poslanec Evropského parlamentu. Je autorem projektu Nová republika a provozovatelem stejnojmenných stránek (novarepublika.online).

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

prvnirytir

Pane Davide, rozdíl mezi tehdejšími novináři a těmi dnešními by se našel. Tehdy požadovali, aby mohli informace prověřovat z mnoha zdrojů a neumožnili jim to. Dnes by i mohli informace ověřovat z mnoha zdrojů, ale nedovolí jim to nejen vydavatelé, ale ani oni sami! Mají totiž hypotéky a podobně a snadno by o práci (kvůli rozdílným názorům - šéf sekretariátu televizního generálního ředitele by mohl vyprávět) přišli. Tak kam jsme se to, kromě znaménka Východ - Západ, posunuli?