Když dva dělají totéž, je to to samé

Nakolik herečtí představitelé skutečných aktérů jednali jako ve filmu, a nakolik jsou akce a dialogy smyšlené, těžko říci. Současná vládní propaganda, ale nečouhá z filmu jako sláma z bot, jen trošinku vyčuhuje v celkovém vyznění.

Hlavním cílem filmových „rozhlasáků“ bylo zrušení cenzury, svoboda vyjadřování. Jde o opačné cíle, než nastavuje současná vláda se svými poskoky. Vedení KSČ si vynucovalo naprostou kontrolu médií, kterou tehdy nenazývalo „bojem proti dezinformacím“, jako dnešní vláda v čele s ODS, ale šlo jí o totéž, bránit šíření nepříjemných zpráv a komentářů. Autoři filmu děkují ministryni Janě Černochové z vládní ODS. To je tedy bizár.

Rozhlasáci ve filmu touží po možnosti zveřejňovat zprávy z více zdrojů a nezávisle je z více zdrojů ověřovat. To je to, co je dnes potíráno. Smějí se používat jen zdroje „západní“ a ukrajinské. Tehdejší zprávy se mohly odkazovat jen na sovětské zdroje a zdroje „socialistického tábora“, se „Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak“, ČSSR byla „pevnou hrází míru a socialismu“. Dnes „patříme na Západ“, jehož nerozbornou jednotu si rozvracet nedáme. Tehdejší Sovětský svaz začínal stagnovat. Dnešní Západ začíná stagnovat a podléhá v mnoha oblastech vnitřnímu rozkladu.

Na jaké správné straně chtěli stát tehdejší rozhlasáci? Ani na straně té, ani oné. Věděli, že lež udržuje u moci stagnaci směřující k úpadku, a jen pravda poskytuje potřebnou zpětnou vazbu. To víme i my dnes, když se vláda přecházející od stagnace propracovává k úpadku.

Subjektivní ideu autorů filmu nechme stranou, důležitá je objektivní idea filmu. Tu lze zobecnit i na dnešní dobu. Jestliže Evropská unie a její domácí přisluhovači prosadí cenzuru, půjde to s naší republikou a jejími občany rychle z kopce. To už se děje.