USA opět narážejí na nesouhlas nezápadu tak jako s Ruskem

S rozhněvanou Saudskou Arábií, poučována Egyptem: Americká diplomacie se setkává s realitou Blízkého východu.

Intenzivní americká diplomacie v době války zatím selhává v tom, aby zviklala arabské země na Blízkém východě – a očekávaná návštěva prezidenta Joea Bidena v regionu nemusí pomoci.

V posledních dnech byl ministr zahraničí Antony Blinken téměř vystrašen saúdskoarabským korunním princem a egyptským vládcem od kterého dostal bizarní lekci z historie. Američtí představitelé nebyli schopni přimět většinu arabských vůdců, aby odsoudili Hamás za brutální útok palestinské militantní skupiny na Izrael nebo učinili prohlášení podporující izraelskou vojenskou reakci.

Diplomatický boj naznačuje, že americký vliv v regionu ustupuje, protože zájmy vlád se často rozcházejí se zájmy Washingtonu a jak Rusko, tak Čína soupeří o vliv. A jednoznačná americká podpora Izraele – na rozdíl od diferencovanějších postojů, které často zaujímají při vzplanutí na Blízkém východě – může být jednou z největších překážek lepších vztahů.

Bidenova cesta do regionu by mohla tento úkol zkomplikovat.

Propalestinské militantní skupiny, včetně Hamásu, by to mohly považovat za provokaci. Pokud Biden arabské země nenavštíví, tamní lídři by se mohli cítit uraženi.

"Bidenova cesta tam vyšle jasný signál, že USA jsou v této věci na straně Izraele," řekl Jonathan Schanzer, analytik Nadace pro obranu demokracií ve Washingtonu. "Zlomí to část arabského světa, ale myslím si, že pro region bude důležité, aby administrativa nezakolísala." Americký prezident by mohl navštívit Izrael již tento týden.

Blinken byl tváří diplomatického tlaku, když v posledních několika dnech navštívil Izrael a šest většinově arabských zemí.

Trval na tom, že existuje významný konsenzus ohledně některých základních cílů, včetně touhy zabránit tomu, aby konflikt mezi Izraelem a Hamásem – který má základnu v pásmu Gazy – přerostl v širší regionální válku.

"To, co jsem slyšel prakticky od každého partnera, bylo odhodlání, sdílený názor, že musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom zajistili, že se to nerozšíří na další místa," řekl v neděli novinářům. Existoval také "společný názor na ochranu nevinných životů; společný názor na pomoc Palestincům v Gaze, kteří ji potřebují, a na tom velmi pracujeme."

Americké snahy přesvědčit Egypt, aby otevřel hraniční přechod a umožnil Palestincům s cizím občanstvím opustit Gazu, však zatím neuspěly. Egypt obviňuje Izrael a tvrdí, že jeho bombardování a další akce brání Káhiře posílat přes hraniční přechod humanitární pomoc potřebným Palestincům v Gaze.

Egypťané jsou také obezřetní vůči jakémukoli náznaku, že by přijali Palestince prchající z Gazy, protože se obávají, že Izrael jim nikdy nedovolí se vrátit, a to ani poté, co při honu na bojovníky Hamásu roztrhá úzký pruh na kusy. Taková krize by byla ozvěnou dřívějších palestinských vysídlení, která se fakticky stala trvalými.

Zdá se, že USA mají na Izrael určitý vliv.

Američtí a další zahraniční představitelé v zákulisí úspěšně pracovali na tom, aby přesvědčili Izrael, aby ustoupil od počátečního 24hodinového oznámení o evakuaci asi 1 milionu lidí žijících v severní Gaze.

"Slyšeli z celé americké vlády obavy z tohoto plánu," řekl představitel Bidenovy administrativy, kterému byla kvůli citlivosti této otázky poskytnuta anonymita.

administrativy – i když ne nutně k jejímu překvapení – jsou arabské země buď odměřené, nebo mlčí, pokud jde o jmenovité odsouzení Hamásu. Pokud otevřeně kritizovaly Hamás, jako to udělaly Spojené arabské emiráty, bylo to obvykle v kombinaci s prohlášeními vyzývajícími obě strany, aby zůstaly zdrženlivé.

Útok militantů byl neobvykle smrtící a Hamás také zajal desítky rukojmí. Izraelská odveta však zabila tisíce Palestinců a Izrael tvrdí, že má v úmyslu Hamás zlikvidovat.

To zesiluje obavy o 2,2 milionu palestinských civilistů uvízlých v Gaze. Izraelské obléhání vedlo k vážnému nedostatku vody, paliva a elektřiny.

Uprostřed četných izraelských náletů již byly v Gaze vysídleny statisíce Palestinců. To předchází jedné věci, o které jen málokdo věří, že se Washington může nebo je ochoten pokusit se ji zastavit: izraelskou pozemní invazi do Gazy.

Blinken řekl, že arabským představitelům řekl, že "s Hamásem to nesmí být jako obvykle".

Některé z těchto vlád však mají vazby na Hamás a jejich vůdci si dobře uvědomují, že mnoho obyčejných arabských občanů, jimž vládnou, silně podporuje palestinskou věc, za niž Hamás podle svých slov bojuje.

Katar je domovem některých vrcholných vůdců Hamásu a politické kanceláře Hamásu. Tento malý arabský stát nyní slouží jako prostředník pro hlavní diplomatickou prioritu Spojených států a dalších zemí: osvobození rukojmích, z nichž někteří mají jiné národnosti než izraelské.

Biden v posledních dnech posunul svůj jazyk od jednoznačné podpory Izraele po útoku k obavám o ochranu palestinských civilistů. Varoval také Izrael, že okupace Gazy nemusí stát za to.

Biden a Spojené státy jsou však již dlouho považováni za mnohem více proizraelské než propalestinské, což přispívá k rozhořčení v regionu.

Zatímco Blinken pendloval ze země do země, veřejné přijetí, kterého se mu dostalo od některých arabských vůdců, bylo otřesné.

Egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí ho poučoval o utrpení Palestinců pod izraelskou okupací, ale také lživě tvrdil, že Židé nebyli v Egyptě nikdy pronásledováni.

"Je pravda, že to, co se stalo v posledních devíti dnech, bylo velmi těžké a příliš mnoho, a my to jednoznačně odsuzujeme," řekl Sísí. "Ale musíme pochopit, že je to výsledek nahromaděného hněvu a nenávisti za čtyři desetiletí, kdy Palestinci neměli žádnou naději na nalezení řešení."

Korunní princ často nechává návštěvníky čekat, i když se jedná o špičkové osobnosti z klíčového partnera, jako je Amerika. Ale nechat čekat amerického ministra zahraničí během této krize bylo pozoruhodné.

Ve dnech po útocích Hamásu minulý víkend hovořila saúdská královská rodina také s íránským prezidentem.

Navzdory trvalé rivalitě, která se odehrála v krvavé zástupné válce v Jemenu, Saúdská Arábie a Írán nedávno obnovily diplomatické styky, které byly přerušeny před lety – což přispělo k matoucí spleti rivality a zájmů v regionu.

J.V. Světový konflikt se teprve rozehřívá, ale každému kdo se ve věcech vyzná je zřejmé, že mezinárodní odpovědnost coby světové velmoce spočívá na USA, které po desetiletí řešili palestinsko- izraelské vztahy, až dopadly tak, jak je vidíme dnes.