Německá krajní pravice miluje jednu skupinu migrantů: ruské Němce

Čtvrť Marzahn-Hellersdorf na východním okraji Berlína je známá vysokou koncentrací přistěhovalců z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu.

Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) už dlouho rozdmýchává protiimigrační nálady, ale pro mnoho rusky mluvících migrantů z bývalého Sovětského svazu dělá výjimku.

To bylo zřejmé nedávné úterý, kdy politici AfD uspořádali setkání v německém parlamentu, aby osvětlili podmínky, kterým čelí takzvaní Russlanddeutschen neboli ruští Němci – etničtí Němci z postsovětského prostoru, kteří se usadili v Německu po pádu Berlínské zdi.

"Osud ruských Němců a jejich budoucnost v Německu i jinde je nám blízký," řekl během akce Jürgen Braun, poslanec AfD.

Tato událost ilustrovala stále více zaměřené úsilí AfD oslovit odhadem 5 milionů imigrantů v Německu, kteří pocházejí z bývalého Sovětského svazu, z nichž asi polovina jsou ruští Němci. Ačkoliv rusky mluvící obyvatelé Německa nejsou v žádném případě ojedinělým blokem. Jejich politická moc v Německu bude obecně růst uprostřed pokračující migrace z bývalých sovětských republik a uvolňování pravidel pro německé občanství.

To pomáhá vysvětlit, proč rok před federálními volbami a s aktuálními průzkumy, které dávají AfD na druhé místo, politici ve straně vyvíjejí soustředěné úsilí, aby oslovili rusky mluvící – zejména ruské Němce, kteří jsou v Německu také označováni jako "pozdní přesídlenci". Během zasedání parlamentní skupiny politici AfD volali po zvýšení penzijních plateb pro ruské Němce a po odstranění překážek pro další imigraci z Ruska.

Je to pozoruhodná politická agenda pro stranu, která jinak imigranty nemusí,  ale vidí segmenty postsovětské diaspory jako potenciální volební požehnání.

"Snaží se stát výhradní stranou pro rusky mluvící lidi, údajně tím, že hájí své zájmy," řekl Dmitrij Stratijevskij, ředitel Východoevropského centra v Berlíně. Stratievski řekl, že je obtížné určit, jak dobře tyto snahy fungují, protože samotná diaspora je těžko definovatelná. Průzkumy na toto téma jsou chybné, dodal, ale zdá se, že naznačují, že rusky mluvící lidé začali během pandemie tíhnout k AfD ve větším počtu než širší voliči.

Beatrix von Storch, poslankyně AfD, naznačila, že Russlanddeutschen – kteří jsou potomky německých emigrantů do Ruského impéria – skutečně opětují pozornost strany.

"Předkládáme zprávu, že AfD je zástupcem ruských Němců," řekla během akce na shromáždění. "Už nás podpořili a našli si nás," pokračovala. "Nebo jsme se našli."

Strana, která se "nebojí s námi mluvit"

Čtvrť Marzahn-Hellersdorf na východním okraji Berlína je známá vysokou koncentrací přistěhovalců z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Je posetá obytnými domy z východoněmecké éry a podle volebních vzorců patří také mezi nejkrajněji pravicové čtvrti ve městě.

V červnových volbách do Evropského parlamentu skončila AfD na prvním místě v Marzahn-Hellersdorfu, kde získala 25,3 procenta hlasů, více než v kterémkoli jiném berlínském obvodu. V jiných oblastech země si AfD také vedla neúměrně dobře v některých oblastech s velkým počtem ruských Němců.

Sergej Henke, 84letý místní politik AfD, který žije v Marzahn-Hellersdorfu a je sám ruským Němcem, byl výsledkem evropských voleb nadšen – a udělal vše, co bylo v jeho silách, aby toho dosáhl. Henke vydává místní ruskojazyčné noviny financované stranou – a ozdobené logem AfD – s názvem "Pojďme do práce, krajané!"

V červnových volbách do Evropského parlamentu skončila AfD na prvním místě v Marzahn-Hellersdorfu, kde získala 25,3 procenta hlasů, více než v kterémkoli jiném berlínském obvodu.

Henke, který je autorem většiny esejů, píše o tom, co považuje za nebezpečí migrace z muslimských zemí, a brojí proti tomu, že německá vláda přerušila úzké vztahy s Kremlem po totální ruské invazi na Ukrajinu. Také rozdmýchává kulturní války v zemi, odsuzuje údajné přijetí "70 různých pohlaví" německou vládou a vykresluje zemi v prudkém úpadku kvůli progresivní politice.

"Věci v Německu se vyvíjejí opravdu velmi špatně," napsal Henke v jedné nedávné eseji.

Henke vidí svou povinnost v tom, že "pomáhá svému lidu, ruským Němcům, trochu lépe porozumět zemi, ve které žijí," řekl nedávno z obývacího pokoje svého uklizeného domova.

Henke dále tvrdil, že AfD získala podporu většiny rusky mluvících lidí v jeho oblasti, z velké části, řekl, protože nerozumí německy dost dobře, aby četli lži propagované mainstreamovými zpravodajskými kanály a německými veřejnoprávními stanicemi.

"Nestávají se oběťmi oficiální propagandy v takové míře jako místní obyvatelstvo," řekl Henke.

Rusky mluvící lidé v Německu mají samozřejmě mnohem více možností v ruském jazyce, včetně platforem sociálních médií. Například na Telegramu přilákaly v Německu velké množství odběratelů ruskojazyčné kanály, které šíří kremelskou propagandu o válce na Ukrajině.

AfD se poprvé začala zaměřovat na rusky mluvící lidi kolem roku 2016, kdy ruská státní média působící v Německu šířila vymyšlený příběh o rusko-německé dívce, která byla údajně znásilněna arabskými migranty v Marzahn-Hellersdorfu. Tato falešná zpráva byla považována za ruskou dezinformační kampaň, která má v Německu zasít rozkol a sváry – a ruské státní sdělovací prostředky, které tuto verzi prosazovaly, byly od té doby zakázány.

AfD vycítila politickou příležitost v rusky mluvící komunitě a začala překládat svůj volební program do ruštiny, začala vyvěšovat plakáty v ruštině a navrhovat kandidáty s ruským pozadím, řekla Liliia Sablina, doktorandka na Středoevropské univerzitě, která studuje politickou mobilizaci rusky mluvících lidí v Německu.

"To vše dalo rusky mluvícím lidem v Německu pocit sounáležitosti – jako: 'Ano, konečně je tu strana, která se s námi nebojí mluvit,'" řekla Sablina. "Žádná z ostatních německých stran jim nevěnovala zvláštní pozornost."

Válka na Ukrajině a "rusofobie"

Zdaleka ne všichni v rusky mluvící diaspoře jsou lákáni. Marina Kutzová, 67letá obyvatelka Drážďan, která opustila Sovětský svaz v roce 1982, řekla, že je zděšena pokrokem, kterého AfD dosáhla v její komunitě, a popsala stranu jako "fašisty v oblecích" a dodala: "Za žádných okolností, nikdy, jim nemůže být dovoleno dostat se k moci, ani trochu."

Kutzová si zachovala loajalitu ke konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU), straně, která v 80. letech zvala etnické Němce ze sovětského prostoru, aby přišli do Německa, a která byla dlouho preferovanou stranou v komunitě.

Tato loajalita se však vytratila – z nemalé části kvůli válce na Ukrajině. AfD zaujala proruský postoj, který se zalíbil mnoha ruským Němcům, zatímco centristické strany podpořily vojenskou pomoc Ukrajině a přerušení ekonomických vazeb s Ruskem.

AfD často očerňovala imigranty, ale vidí segmenty postsovětské diaspory jako potenciální volební požehnání.

U mnoha lidí v ruské diaspoře posloužil pocit, že rostoucí "rusofobie" se časově shoduje s válkou na Ukrajině, také k vytvoření většího pocitu skupinové identity – a zášti.

"V reakci na vnímaný vzestup 'rusofobie' v západních zemích využilo mnoho rusky mluvících lidí v Německu Telegram k vytvoření kanálů, které byly v souladu s oficiální ruskou rétorikou," uvádí se v nedávné zprávě zveřejněné berlínským Centrem pro východoevropská a mezinárodní studia.

AfD také skočila po šanci prosadit svou přitažlivost pro rusky mluvící v Německu po totální invazi na Ukrajinu. Členové strany založili sdružení s názvem VADAR, které si klade za cíl poskytovat právní pomoc ruským Němcům a rusky mluvícím lidem, "kteří se stali oběťmi diskriminace nebo vyloučení v důsledku ukrajinsko-ruského konfliktu".

Každý, kdo je spojen s Ruskem, kdo mluví rusky nebo má ruské kořeny, byl "rychle zařazen do páté kolony" v Německu, když válka začala, řekl politik AfD Denis Pauli během akce.

"To je důvod, proč mnoho ruských Němců podporuje rozhodnutí AfD zaujmout neutrální roli v tomto konfliktu, aby poskytla platformu pro budoucí mírové rozhovory a iniciativy a stejně tak požadují ukončení konfliktu," řekl.

"S AfD," dodal, "se historie ruských Němců stále více stává příběhem absolutního úspěchu."

J.V. Vývoj v Německu bude klíčový pro poměr k Ukrajině a k Rusku v celé EU. Zdá  se, že v Německu, na rozdíl od rusofóbie Petra Fialy a Petra Pavla se postupně začíná navracet realismus.

No bylo na čase. S těma našima xenofóby se už nějak vypořádáme v příštích volbách.