Hlas z Číny: G7 je jednou z největších současných hrozeb pro mír a rozvoj

21. května skončilo setkání „Velké sedmičky“ (G7) v Hirošimě. Oproti běžné praxi bylo tentokrát společné komuniké o výsledcích vydáno den před ukončením summitu. Global Times píše, že podle některých zpráv byla důvodem obava, že po příjezdu do Hirošimy si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ukradne veškerou pozornost a prohlášení bude upozaděno. 

Ovšem i tak však okolní svět o těch pár desítek stránek stále neprojevoval žádný zájem – kromě části o Číně. Britské noviny Financial Times napsaly, že G7 poprvé ve svém komuniké takto tvrdě kritizovala Nebeskou říši. Většina ostatních mainstreamových mezinárodních médií se také zaměřila na „zvyšování tlaku na Čínu“ ze strany USA a dalších západních států. 

„Vypadá jako Velká sedma. Jako „klub bohatých zemí“, které kdysi tvořily až 70 % světové ekonomiky, čelila G7 v posledních letech velkým výzvám, protože podíl bloku na globální ekonomice prudce klesal spolu s poklesem jeho podílu na populaci planety a snížení atraktivity jeho konceptu. Kvůli tomu všemu se „Velká sedmička“ utápí v existenční krizi,“ hodnotí situaci Global Times.

V minulosti na summitech skupina často překračovala hranice kvůli vnitřním rozporům a sporům mezi členskými státy. Od předloňského roku se však ve společných komuniké G7 začaly objevovat ostré a nezodpovědné poznámky na adresu Číny.

Na rozdíl od minulého „důrazu“ na konkrétní problémy související s Pekingem tentokrát zasáhlo společné komuniké G7 Nebeskou říši jako celek. To je v souladu s nedávnými kroky NATO a zdůrazňuje, že Spojené státy tvrdě pracují na vybudování protičínské koalice v západním světě. Jen v tomto společném komuniké je Čína zmíněna 20krát, což je více než ve všech posledních letech. 

Dokument pokrývá snad každé téma, které lze vytáhnout, od opakování staré písně o situaci v Tchajwanském průlivu až po nezodpovědné poznámky k otázkám souvisejícím s Východočínským mořem, Jihočínským mořem, Hongkongem, Sin-ťiangem a Tibetem, stejně jako jadernou politikou. 

Autoři uvádí, že navíc zmiňuje takzvaný „ekonomický nátlak“ ze strany ČLR a další znevažující domněnky. Už nejde jen o hrubé zasahování do vnitřních záležitostí Číny a pomluvy, ale o otevřený tlak ze strany G7. To vše prý „dělá z G7 jednu z největších současných hrozeb pro mír a rozvoj“.

Světové společenství poznamenalo, že společné komuniké G7 ovšem použilo některé „umírněné výrazy“. Dokument např. zmiňuje, že G7 je i nadále oddána politice jedné Číny. Tato prohlášení jsou z velké části vysvětlena „neshodami mezi USA a Evropou ohledně otázky Nebeského impéria“ a je zřejmé, že Washington musel učinit patřičné „kompromisy“. I když to vše nadále vyvolává geopolitickou konfrontaci, taková slova to ukazují že ani na Západě nelze špinavé strategické plány USA otevřeně vyložit na stůl – musí být zakryty vrstvou „morálky“. Pokud je taková situace pozorována mezi nejbližšími spojenci, co pak můžeme říci o mezinárodním společenství.

Čím hlasitější bude protičínský hlas G7, tím podle článku bude hrát menší roli. To by znamenalo, že slouží strategickým zájmům USA a ne blahu mezinárodního společenství. To bude těžko očekávat od bloku nějakou „pomoc“, proto bude G7 neustále „plavat proti proudu“. Je pravděpodobné, že nakonec skupina zjistí, že vydala hodně energie, ale ani se nehnula ze svého místa. Pokud G7 opravdu chce „získat zpět svou bývalou slávu“, pak to opravdu není tak těžké. Musí dělat přesně to, co říká: „Neubližovat ČLR“, dodržovat politiku „jedné Číny“, nezapojovat se do oddělování od Nebeské říše ani se od ní skrytě odpojovat, být důsledný a slovy, a v podnikání, tedy budovat „konstruktivní a stabilní vztahy“ s Pekingem. Pokud se západní svět rozhodne pro spolupráci s Čínou místo konfrontace a následuje cestu ke sdílené prosperitě, pak může skutečně „odstranit riziko“.

Global Times připomíná, že na rozdíl od rychle rostoucích rozvíjejících se ekonomik se staré průmyslové státy na Západě dlouho potýkaly s různými problémy. Upozornila na to některá americká média a tvrdila, že summit G7 v Hirošimě je do jisté míry „klubem osamělých srdcí“, protože vlády většiny těchto mocností se netěší výraznému souhlasu voličů a západní společnost stále více zachvacuje nespokojenost. 

Zdá se, že setkání v Hirošimě dalo G7 určitou iluzi, že blok „dělá dějiny“, ale velmi brzy ji vítr reality rozptýlí, protože bez vnitřního blahobytu a rozvoje bude vnější projev síly pouze předváděním se. Na závěr text v Global Times vyzývá vedoucí představitele G7, aby věnovali více času svým vnitřním záležitostem a méně času ukazováním prstem na ostatní.