Global Times: Cesta Evropy k zastavení úpadku

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí na schůzce v Paříži varoval francouzské velvyslance, že s tím, jak se mění světový řád, je situace stále „tvrdší“ a „komplikovanější“, čímž hrozí „oslabení Západu a zejména naší Evropy“.

Macronovo pozorování není zcela přesné: Slovo „riziko“ se obvykle týká budoucích událostí, ale oslabování Západu již probíhá. Ve skutečnosti je Evropa a dokonce i Západ jako celek již dlouho ve stavu úpadku a takový trend se nezastaví.

Taková krize se podle Global Times zhoršila po vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu. Na jedné straně, na pozadí války, NATO vedené USA získalo větší moc ovládnout evropské záležitosti, zejména pokud jde o bezpečnost. Evropa je nyní připoutána k vozu amerického systému globální hegemonie, což má za následek výrazné oslabení její strategické autonomie a sebeuvědomění.

Na druhou stranu, zatímco Západ trvá na sankcionování Ruska kvůli válce, většina zemí se rozhodla zaujmout spíše neutrální postoj než následovat. Jak se názory a hodnoty zemí globálního Jihu dále rozcházejí s těmi západními, západní země pronásleduje rostoucí pocit ztráty kontroly nad světem.

Jak se Západ postupně dostává na okraj mezinárodního společenství – což je známka oslabení, stále odmítá uznat tento jev nebo hledat jeho hlavní příčinu. Místo toho se zdá, že některé západní země nejsou schopny opustit svůj zastaralý západocentrický pohled. Například Macron ve svém pondělním projevu kritizoval „antikolonialismus nebo vnímaný antikolonialismus“ za podněcování protifrancouzských nálad, stejně jako „instrumentalizovaný anti-západní“ od Asie po Afriku.

Takový pohled ukazuje, hodnotí redakční text Global Times, že někteří evropští lídři se odmítají přizpůsobit novému světu, kde Západ ztrácí nadvládu nad globálním řádem a pravidly multipolarity. Od Asie po Afriku vliv Evropy skutečně klesá. Tento úpadek je z velké části připisován dlouhodobé kolonialistické a blahosklonné mentalitě Evropy vůči těmto zemím a regionům. Francie a další evropské země neposkytly rozvojovým zemím dostatečnou pomoc, a i když tak činí, taková podpora často přichází s podmínkami, které narušují rozvoj Afriky založený na západní ideologii. V příkrém kontrastu s neochvějnou podporou Číny africkým zemím při prosazování vlastní cesty rozvoje je přístup Západu ještě více nedůvěryhodný.

Kromě západocentrismu slepé následování USA také uvěznilo Evropu v bažině jejího oslabení. Evropa se stala pěšákem USA a slouží k udržení a rozšíření globální dominance Washingtonu. V reakci na vzestup rozvojových zemí, jako je Čína, přijala Evropa konfrontační mentalitu a mentalitu studené války. Podle komplexního plánu USA se dnes evropská strategická autonomie stala téměř pouhým prázdným pojmem. Evropa nemůže ze své oslabené pozice vinit nikoho jiného než sebe.

Evropa se nyní ocitla v dilematu. Na jedné straně je Evropa součástí západní aliance vedené USA, v níž má část institucionálních dividend. Na druhou stranu stojí za zmínku, že Evropa není dominantní silou v alianci; USA jsou. Washington sklízí většinu výhod z aliance a zároveň přesouvá více nákladů a rizik na Evropany. Evropané se musí sami rozhodnout, zda se vyplatí přibližovat se k USA.

Summit BRICS z minulého týdne nám ukazuje rostoucí vliv rozvojových zemí. Země globálního Jihu se nyní nemusí spoléhat na neobjektivní a ideologicky řízenou pomoc a podporu ze Západu. Mohou se také vydat na cestu rozvoje, která je nezávislá a nejvíce jim vyhovuje. Pokud se Evropa chce vyhnout tomu, aby se oslabila, měla by přijmout multipolaritu a posílit svou strategickou autonomii.

„Pokud chce Evropa skutečně jít ‚třetí cestou‘, jak navrhuje Macron, pak by se kontinent měl stát otevřenějším a tolerantnějším, měl by prokázat jednotnou vůli a schopnost podnikat praktické kroky a držet krok s globálními trendy,“ řekl Gao Jian. učenec na Shanghai International Studies University.