Biden: Jste nejlepší a společně budeme my tři nejlepší na světě!

"Děkuji, děkuji, děkuji! Jste nejlepší a společně budeme my tři nejlepší na světě!" Zvolání Joea Bidena znělo, jako by americký prezident právě dostal Oscara v Hollywoodu – tím spíše, že pódium, na kterém Biden v pondělí odpoledne stál, se nachází nedaleko Dolby Theatre. Prezident dorazil na námořní základnu Point Loma v San Diegu, kde se setkal s britským premiérem Rishi Sunakem a australským premiérem Anthonym Albanesem. Společně oznámili důležitou investici a plán, který se Pekingu rozhodně líbit nebude, uvádí list.

Politici představili první příklad konkrétní implementace bezpečnostního paktu AUKUS podepsaného v září 2021 – jde o vybavení australského námořnictva jadernými ponorkami. Je jasné, proti komu zbrojí – proti Číně, ačkoli to nikdo z politiků nechtěl výslovně říct. "Je to příležitost, ne výzva." Vidím to jako způsob, jak zajistit stabilitu v Jihočínském moři a Indickém oceánu,“ cituje Bild Bidena. „Tento krok uvítá každý, jakmile jej pochopí, protože zachovává stabilitu a bezpečnost, abychom mohli postupovat vpřed podle pravidel, která platí pro všechny.

Britský premiér Sunak později řekl, že "chování Číny v posledních letech je znepokojivé. Musíme se postavit za naše hodnoty a zajistit naši bezpečnost." Jak řekl, jde o krok v souladu s názory ostatních spojenců. Nezdá se ovšem, že o postupu vůči Číně existuje naprostá shoda s americko-britským pojetím. Ukázalo to také setkání Ursula von der Leyen s Joe Bidenem ve Washingtonu, kde se např. vyhýbala otázkám ohledně možných dodávek zbraní z Číny do Ruska.

Zdrženlivost Bruselu pramení z nedostatku konsenzu EU ohledně Číny. Předsedkyně Evropské komise by nepodpořila podobný přístup vůči Pekingu jako signatáři AUKUS. Je pravda, že z Berlína přichází oznámení „naming and shaming“ , které má dát Pekingu jasně najevo, že dodávka útočných zbraní Rusům bude mít následky. Výhrůžky Evropy jsou však učiněny pouze verbálně, nikoli vojensky, a týkají se omezení distribuce čínských informačních technologií. O jasném postoji tří anglicky mluvících národů pro Evropany nemůže být řeč. Naprostá většina vlád se kvůli složité vzájemné závislosti vyhýbá přímé konfrontaci s Pekingem, konstatuje Die Welt.

Mezitím USA, Velká Británie a Austrálie energicky postupují vpřed ve vojenské spolupráci. Spuštění iniciativy AUKUS vyvolalo rozruch – a nejen pozitivní – i mezi jejich spojenci. Vlády tří zemí oznámily své spojenectví před 18 měsíci jako naprosté překvapení, zejména k nelibosti Francie. Ta se již dříve dohodla s Canberrou na vlastní dodávce ponorek. Dohoda však selhala a Paříž obdržela odškodné 550 milionů eur.

V pondělí, ve stejnou dobu jako Sunakův projev v San Diegu, britská vláda představila aktualizovanou strategii národní bezpečnosti, „Integrated Review“. Již jeho první verze se před dvěma lety zaměřila na indicko-pacifický region. Také v současné strategii Londýn posílá Pekingu jasný vzkaz a oznamuje „rozšíření koordinace s klíčovými spojenci a širší skupinou spojenců v otázce Číny“.

Londýn chce „posílit kolektivní bezpečnost“ a „postavit se chování, které podkopává mezinárodní právo, nerespektuje lidská práva a vnucuje nebo vytváří závislosti“. V odpovědi na dotaz redakce „Die Welt“ londýnský mluvčí poznamenal, že strategie neobsahuje konkrétní prohlášení o politice vůči Číně koordinované se spojenci z EU.

Čínský prezident Si Ťin-pching dohodu AUKUS již dříve kritizoval. Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jack Sullivan prohlásil: „Neexistuje žádná konfrontace. Není třeba začínat novou studenou válku. Řekl také, že americký prezident doufal, že si po skončení Národního lidového kongresu bude telefonicky s prezidentem SI hovořit telefonicky. Zatím se tak nestalo. Pro Si Ťin-pchinga jsou v současnosti zřejmě prioritou jednání s Moskvou a ruským prezidentem Putinem.