Zásadní ekonomické průšvihy státu se nedějí nahodile

Lidí, kteří nezvládají své dluhy, přibývá. Podíl hotovostních úvěrů nezaplacených 90 a více dnů po splatnosti se už v srpnu přiblížil jedenácti procentům. U půjček, poskytovaných přímo na nákup spotřebního zboží, je situace ještě horší. Jejich podíl se blíží 16 procentům. Platební morálka dlužníků při splácení nemovitostí se také zhoršuje. Přesto z úst vládních šetřílků obviňování privátních dlužníků z neodpovědného žití na dluh a projídání budoucnosti svých dětí, na rozdíl od pomlouvání státu, neuslyšíme.

I oni samozřejmě vědí, že platební morálka klesá hlavně díky tomu, že lidé v závislé pracovní činnosti přicházejí o práci. V lepším případě, že se jim snižují mzdy. U osob samostatně výdělečně činných proto, že je cíleně snížená kupní síla obyvatel a menší objem veřejných zakázek připravuje o možnost vydělávat.

Ano, vláda příčiny ekonomických problémů svých občanů zná a přesto umanutě trvá na tom, aby z nich při kácení pracovních příležitostí, mezd a veřejných zakázek létaly třísky. Nejen na tomto příkladu vládního dvojího metru lze dokázat, že ideologické zkreslování reality považuje vláda za běžnou součást svého politického mandátu.

Stačí si položit otázku. Jak by se vláda zachovala, kdyby banky, díky rostoucímu nesplácení úvěrů a snížení reálných cen bankovních zástav, vyhlásily stav ohrožení? Mě napadá jen jedna odpověď. Neváhala by a nalila by do privátních finančních subjektů tolik veřejných prostředků, kolik by bylo potřeba. O neodpovědném zadlužování by nepadlo ani slovo.

Ono je totiž dokázáno, že na pořádném ekonomickém průšvihu státu vždycky někdo vydělá a že se u nás zásadní ekonomické průšvihy nedějí nahodile.