Vitamín D je klíčový pro prevenci a léčbu COVID-19! (doplněno 2.11.)
Naopak to vypadá, že dřív nebo později bude s nemocí COVID-19 konfrontovaný každý z nás bez ohledu na to, jak zodpovědně se doposud vůči šíření této choroby choval. Podle oficiálních údajů bylo u nás k dnešnímu dni evidováno již na 335 tis. nakažených lidí s nemocí COVID-19. Přičemž i sami epidemiologové předpokládají, že se jedná jen o špičku ledovce a v reálu bylo a je nakažených bacilem SARS-CoV-2 několikanásobně více našich spoluobčanů. Někteří odhadují „jen“ dvojnásobek, jiní trojnásobek, někteří dokonce pětinásobek tj. cca již každý sedmý občan naší zemně…
(rozhovor molekulární genetičky a viroložky Soni Pekové je pak zde)
Někteří nakažení jsou bezpříznakoví, jiní mají lehký průběh, další mají těžký průběh nemoci a někteří dokonce umírají. I já jsem byl nedávno na pohřbu kamaráda, který COVIDu 19 podlehl, přitom to byl aktivní sportovec ve věku 66 let bohužel však ještě s karcinomem plic.
S narůstajícím časem je o této nemoci více informací a lze tak lépe cílit vhodná protiopatření. Předně se ukazuje, že údajně zázračné (a velmi drahé) léky na COVID-19 moc nezabírají. Viz studie Světové zdravotnické organizace (WHO), ze které vyplývá, že „podávání látky remdesivir nemá žádný či jen malý vliv na délku hospitalizace a na šanci na přežití pacientů s nemocí covid-19. K obdobným závěrům studie WHO došla i u látek hydroxychlorochin, lopinavir a interferon beta.“
Nicméně jedna podstatná pozitivní informace tu je a to, že pro prevenci proti propuknutí nemoci COVID-19 a pro úspěšnou léčbu je klíčová hladina vitamínu D v našem těle a s tím už se dá něco dělat! Vitamín D má totiž klíčovou a nezastupitelnou roli v imunitě našeho organismu.
Přirozené způsoby, jak lze do těla vstřebat vitamín D jsou v zásadě dva. Buďto sluněním a nebo potravou jako jsou například rybí tuk, játra, vaječný žloutek a mléko. Sluníčku se vesměs všichni vyhýbáme z obavy před rakovinou kůže, mořské ryby a játra jíme poskrovnu, žloutku se bráníme kvůli cholesterolu a mléko pijeme odtučněné, tzn. bez vitamínu D. Proto většina populace má nízkou hladinu vitamínu D aniž by to tušila.
Z tohoto důvodu bych si dovolil upozornit na video slovenského lékaře
MUDr. Igora Bukovského, PhD. z AKV zde, který doporučuje užívat vitamín D v tabletkách společně s (tučnou) stravou v následujícím dávkování: Prvních pět dnů nasadit masivní dávku 10 tis. jednotek tj. 5 (slovy pět) dvou tis. tabletek (tj. těch silnějších) denně (to abyste rychle dorovnali deficit vitamínu D v těle) a po té snížit dávkování na dva tis. jednotek (jedna silnější tabletka) denně a to teď hned preventivně ještě před případným kontaktem s infekcí nemoci COVID-19.
https://www.youtube.com/watch?v=hlZTCrF_L3E
V případě propuknutí nemoci bych však já osobně asi požádal svého lékaře o odběr krve a zjištění krevního obrazu se zaměřením na hladinu vitamínu D. Dávkování bych pak již samozřejmě nechal na něm.
Pro anglicky rozumějící mám zde ještě jedno názorné video doktora Campbella čerpající z rozsáhlé izraelské studie, která měla prokázat významný vliv hladiny vitamínu D na průběh nemoci COVID 19.
https://www.youtube.com/watch?v=iNji13yoW9g&feature=emb_logo
Důležité upozornění!
Vitamín D z potravy se do těla vstřebává v tenkém střevu a váže se na tuk! Je proto třeba jej užívat způsobem, který zajistí, že doputuje až do tenkého střeva společně s nějakým tukem, na který je schopen se vázat. To znamená užívat jej společně s jídlem ale takovým, které obsahuje tuky. Pojídat vitamín D v tabletách společně s lehkým zeleninovým salátem je poněkud zbytečné. Stejně tak užívat vitamín D v kapkách na lžičce je nic neřešící plýtváni. Neboť v ústech, v jícnu a dokonce ani v žaludku se vitamín D do těla nevstřebá a budete-li jej užívat přímo ze lžičky, tak do tenkého střeva nikdy nedoputuje! Proto MUDr Igor Bukovský, PhD. doporučuje, užívat vitamín D v kapkách pouze rozpuštěný v mléce (nejlépe plnotučném), jogurtu, polévce, omáčce, pomazánce či nějakém dresingu. Rozhodně ne na lžičce či přímo nakapaný do úst!
https://www.youtube.com/watch?v=sNUd2yIFvMg
Závěrem se patří dodat, že nejsem lékař a většinu informací čerpám převážně z otevřených zdrojů, kromě osobních rozhovorů s lidmi, kteří prodělali COVID-19 na vlastní kůži a nebo se to „poštěstilo“ jejich blízkým. Příkladně u nás ve firmě máme dva kolegy, jež se s COVID-19 léčili (kromě řady jiných kolegů, kteří s COVID-19 už měli tu „čest“). Oba dva zmínění kolegové středního věku bez jiných nemocí, jeden je dokonce velmi aktivní sportovec, přesto se oba dva s touto nemocí hodně potrápili (sportovec pravda kratší dobu). Oba tito kolegové mají manželky s roztroušenou sklerózou, což je poměrně závažné onemocnění, přičemž obě manželky měly jen velmi lehký průběh! Obě dámy díky své nemoci jsou totiž pod stálým lékařským dohledem a vitamín D, na rozdíl od svých manželů, užívají průběžně na posílení imunity organizmu…
Pevné zdraví vám všem přeje
Jiří Babača
PS: Původní zdroj, který mě inspiroval se o souvislosti vitamínu D s léčbou COVID 19 více zajímat je zde:
Dodatek z 2.11.:
Ještě jedna podstatná věc, kterou jsem opomněl v článku uvést.
Vitamín D lze do těla vstřebat jen a pouze výše uvedenými způsoby. Tzn. že to co do sebe nedostanete pokožkou ze slunce (v našich zeměpisných šířkách od poloviny května do začátku září) a nebo zažívacím traktem přes tenké střevo, to už pak při ataku infekce nedoženete!
Ona totiž neexistuje ani žádná možnost, vpravit vitamín D do těla nitrožilně !!! (injekce, infuze)
Tzn., že až je člověk s COVIDem na JIPce, je už pak pozdě bycha honiti...
Ale samozřejmě, že nikomu nic nenutím, jen upozorňuji.
Komentáře
To je v pořádku, nezpochybňuji závěry WHO v tom smyslu, že pokud by za stejných podmínek někdo zkoušel tyto léky, tak by dospěl ke stejnému závěru.
Můj názor na vše, čemu mám věřit, je čistě "subjektivní" na základě "subjektivní" zkušenosti a toho, co jsem "subjektivně" pobral z dostupných informací. A moje subjektivní zkušenost je taková, že jsem neslyšel o jediném případu u nás ani ve světě, že by nějaká slovutná instituce vybrala do studie pacienty v různém stadiu nemoci, potažmo ještě v inkubační době, třeba na základě testů ihned po zjištění nákazy. Prakticky vždy registruji (možná, že jenom já), jak do hospitalizace je přijímán pacient teprve s vážnými příznaky a teprve teď ve vážném stavu začíná terapie a používání léků.
Kolik jen lidí ani k lékaři nejde,dokud není opravdu zle. Já nevidím, že by někdo doložil jakékoliv důkazy pro tvrzení, že když v pokročilé fázi covidu(když už virus s devastací organismu svoji práci končí) jsou tyto léky neúčinné, že jsou tím pádem neúčinné kdykoliv během nákazy či v prevenci.Navíc v praxi z jiných důvodů jsou léky nasazovány i později (vzpomeňme jen čekání na remdesivir u našeho prvního pacienta). O nasazení léků rozhodují lékaři podle uznávaných a osvědčených postupů - o tom žádná diskuse není nutná - ale až u pacienta v pokročilé fázi nemoci. Navíc WHO není instituce, která by časem neměnila názor.
Takže nerozporuji výsledky WHO - ale pro mé osobní rozhodování budou mít plnou váhu teprve tehdy, až odstraním otazníky, o kterých jsem posledně psal.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Lujsi,
na zjištění účinnosti léků vůči konkrétní chorobě jsou přece vypracované vědecké postupy. Pokud se nepletu, tak se pacienti zařazení do výzkumu rozdělí do dvou skupin z nichž jedné se podává neúčinné placebo a druhé onen zkoumaný lék a pak se porovnají výsledky pomocí statistických metod. Přičemž pro validitu výzkumu je klíčový celkový počet pacientů zahrnutých do studie.
Vzhledem k tomu, že zde se studie účastnilo na 11tis. pacientů z 30 zemí, tak si myslím, že lze tyto závěry brát jako bernou minci.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Přece jen mi to nedá, abych nepřipojil poznámku na margo balastních informací ve vztahu i informacím polovičatým.
Typickým příkladem je: (to nemířím na Vaši citaci, ale na "absolutní tvrzení", které citujete, a sice :) "Viz studie Světové zdravotnické organizace (WHO), ze které vyplývá, že „podávání látky remdesivir nemá žádný či jen malý vliv na délku hospitalizace a na šanci na přežití pacientů s nemocí covid-19. K obdobným závěrům studie WHO došla i u látek hydroxychlorochin, lopinavir a interferon beta.“"
To, co říká WHO, může být stokrát pravda, ale z mého pohledu je to pravda nepotřebná. Proč?
Z čeho asi tak WHO vychází? No asi ze skutečných dat (tj. výsledků skutečného nasazení léků). Potud OK.
Ale co vlastně víme o skutečném nasazení těchto léků? To už tak Ok není.
Nezbývá než uvažovat (z dat, která neexistují, čerpat nemohli).
[
Takže malá vsuvka, z jakých dat asi WHO může čerpat:
Nuže, ve svých příspěvcích
["Jeden příklad je lepší než tisíc zbytečných rad (aktualizace18.10.2020:aneb někdy je žádný příklad lepší než sebelepší příklad)",
"Rychle až zběsile šíří se vir, jak zklidnit mysl a nalézti mír..?",
"Změna času, nebo čas na změnu?"]
jsem nejednou zmínil, že stávající systém postupuje takto :
a) "zdrojové trasování" - tomu odpovídající následné
b) "testování" - a v naprosté nezávislosti na tom (teprve podle vážných potíží, tedy s velkým, hrozivě velkým zpožděním od nákazy )
c) "hospitalizace těžších až vážných případů" - po lékařském konziliu nebo z jiné příčiny
d) "terapie včetně užití výše uvedených léků" - tedy užití léků začíná až tehdy, když už proběhl čas: nákaza - maximum uvolňování virů - první příznaky - první vážné problémy
]
Tedy výsledek studií WHO by se měl správně jmenovat - protože to tak i věrně zachycuje: „podávání zkoumaných léků až v polovině průměrné inkubační doby nemá žádný či jen malý vliv na délku hospitalizace a na šanci na přežití pacientů s nemocí covid-19."
Oproti tomu, "reverzní trasování" a "proaktivní asistovaná ochrana" "neojohroženějších jedinců z nejohroženějších skupin" , umožňuje nasazení těchto léků ihned, nikoliv až po zbytečné časové prodlevě výsledky jiné (lepší?) výsledky, než uvádí WHO. Obecně přece platí, že čím je terapie včasnější, tím je úspěšnější. (nebo je tomu u covidu opačně?) Kromě toho i jiné "necovidové" léky (ředění krve, potlačení přehnané imunitní reakce, mimořádná dávka vitamínů (řekněme i "D" - ale to už specialisté a praktický lékař znalý pacienta by věděli lépe), nasazené ihned po nákaze, dávají lepší pacientům šance.
Nebo myslíte že nic z toho neplatí?
Tak, takové závěry WHO by pro mne byly teprve poučné.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Omlouvám se, nebylo to tak myšleno, jak to vyznělo. Vitamin D jsem také považoval za klíčový (z více důvodů než jenom covid), ale tak nějak samozřejmě. Ve svém blízkém okolí ale moje názory nejsou nijak vyjímečné.
Máte ovšem také pravdu v tom že problém balastních informací to vše překrývá a komplikuje.
V této souvislosti by byla užitečná a zajímavá praktická studie, jak jsou na tom staří lidé na vesnicích, kteří trvale pracuji na zahradě, občas usuší trochu sena pro králíky atd.(čili automaticky tráví hodně času na slunci) oproti starým lidem v domovech pro seniory, kde přece jen tolik přirozeného vystavování slunečního záření a vyvážené pestré stravy nemají. To je ovšem pro disertační práce příliš "přízemní" téma a pro jiné zkoumání to není téma tzv. "in". Užitečnost porovnávacích studií pro udržení zdraví nás, obyčejných lidí by ale byla velká.
Do podobné kategorie lze řadit třeba i extrakt z lichořeřišnice, česneku(obojí funguje ve větší míře proti bakteriím a v menší míře prozi virům) - je rozdíl mezi přímým konzumem a extraktem), přirozený přísun zinku ze semen a další. Nic z toho není všelék, ale v rámci individuální ochrany to pomáhá předejít většině komplikací. Ostatní samozřejmě musí být "poručeno Pánubohu", a ten malý zbyteček i lékařům.
při prvním přečtení Vašeho příspěvku jsem ho ocenil - ale převážila moje sebestřednost - díky za něj.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Drahý Lujsi,
tento blog je jen nabídka, dle mého soudu klíčových informací pro dnešní pandemickou situaci, pro ty kdož mají zájem. A to i s odkazy na zdroje, kde je problematika rozvinutá více do detailů.
Máte-li pocit, že jsou pro Vás zbytečné, tak se jimi rozhodně řídit nemusíte.
Mylná je totiž vaše představa o tom, že tyto informace většina lidí zná. Ne že by ty informace v médiích nezazněly, ale jsou ukryty pod hromadou balastu. K mému velkému překvapení, většina lidí v mém okolí, kteří COVIDem19 byli nakaženi, o důležitosti vitamínu D neměla ani tušení, dokonce nedostali doporučení k jeho užívaní ani od svého lékaře. Pouze jedné známe její lékař doporučil užívat vitasmín D, ale v naprosto nedostatečných dávkách a ani po dvou týdnech jí nedoporučil zvýšení dávky natož aby jí změřil hladinu vitamínu D v krvi...
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
ad "Přirozené způsoby, jak lze do těla vstřebat vitamín D jsou v zásadě dva. Buďto sluněním a nebo potravou jako jsou například rybí tuk, játra, vaječný žloutek a mléko"
Už na střední škole jsme se učili, že vitamíny A,D,E a K jsou rozpustné v tucích, na tuky se váží a bez nich se v organismu nemohou znatelně uplatnit a udržet. Takže přesnější je dodat, že i ke slunění je nutné, aby v organismu byl dostatek tuků a ideální je třeba slunění plus rybí tuk. Pochopitelně, že i my od počátku první vlny vyhledáváme přiměřený pobyt na slunci, užíváme rybí tuk s přídavkem vitamínu D a dbáme na další základní pravidla. To je ale jen malá část z toho, col lze v individuální ochraně dělat, aniž by to člověka příliš zatěžovalo. Myslím, že to většina lidí ví.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.