Umíme si správně vybrat nebo to vlastně ani nechceme?

Protože se arcitektonické soutěže takřka nevyužívají a protože se nedodržuje obvyklý postup v jednotlivých stupních dokumentace. Vědomě už 20 let. To, že se stavba zadává na základě dokumentace ke stavebnímu řízení - to je ten neuralgický bod. Dokumentace ke stavebnímu povolení slouží jen k tomu vydání stavebního povolení. Tady lze náklady propočítat jen m3 nebo m2 podlahové plochy. Teprve dokumentace pro provedení stavby je ta kde lze vytahat položky prací a materiálů do posledního hřebíku. Běžná kancelářská budova o rozměrech 15x60 m se 3 podlažími znamená knihu A4 otl. 4 cm. Je-li zpracování ponecháno na dodavateli, pak snad není nutno nic vzsvětlovat. Běžný příklad - klidně je pak účtováno 90 t oceli místo skutečných 30 t - konkrétní příklad z mé praxe (stavba banky - adaptace objektu dotčeného památkovou péčí). Dovolím si upozornit, že jste asi nepozorně četl mé předchozí příspěvky - nejde o velké množství kritérií, ale o nekonečné množství variant a kombinací pro řešení. Architektonická soutěž Vám dá celý vějíř způsobů řešení úlohy a máte možnost výběru z viditelných řešení za v podstatě stejné peníze jako když vyberete jediného projektanta u něhož můžete nanejvýš očekávat kvalitní řešení. Navíc je venku běžné, že se nějaká povedená část jiného řešení zapracovává do vítězného či vybraného řešení. Ovšem je to spojeno s autorskými právy, které se venku běžně vyrovnávají. U nás je to nekompetentnost spojená právě s tou korupcí a záměrné vypisování výběrového řízení na ksždý stupeň projektové dokumentace běžně bez vyrovnání autorských práv. V zahraničích je vcelku běžný stav, že architekt je jediným partnerem investora a obstará i tu stavbu. On je ten nezávislý, který ručí za cenu a tak ji také uhlídá. Oni ti mocní velmi dobře vědí, proč je třeba projektanta odstřihnout od zakázky a dobře vědí, proč nechtějí mát zpracovánu dokumentace pro provedení stavby a tu dávají do rukou dodavatele, který má pak velice snadnou práci s vytvořením oné částky na korupci.