Slovník pro život - takový, jaký je: Uhlíková stopa

stopa
1.9.2024 19:53
Protože jsem marně hledal vysvětlení jazykového významu uhlíkové stopy v mluvnických pravidlech, nezbylo, než se spolehnout na Wikipedii:

Volně vybráno, avšak významově přesně citováno:

"...Uhlíková stopa je nejčastěji používána ve spojitosti s výrobky a definuje sumu všech skleníkových plynů, které byly vypuštěny při výrobě daného výrobku. ... Jedná se o ukazatel zatížení životního prostředí, který je odvozen od celkové ekologické stopy....Vedle přímé se sleduje hlavně nepřímá (sekundární) stopa – množství skleníkových plynů vypuštěných během celého životního cyklu výrobku – od výroby až po případnou likvidaci...."

    To mi ale nestačilo. Jazykové nuance nějakého slovního vyjádření a jeho pravý význam se nejlépe pochopí na praktickém příkladě. Měl by to být příklad ze života a pokud je zaštítěn nějakou autoritou, třeba vládní, tím patrně lépe. A tak jsem zvolil výrobek, který je v poslední době výkladní skříní naší  zahraniční politiky a oblííbeným chřestítkem (sám rád mluví o milionech) pana premiéra. Granát ráže 155 mm.

    A tu nastaly potíže. Předpokládal jsem, že u tak přesného výrobku masového rozšíření bude vše, včetně podkladů k výpočtu uhlíkové stopy při jeho výrobě, zcela samozřejmě k dispozici. Nic jsem nenašel a to jsem hledal na internetu s přestávkami asi 2 dny.

    Kromě toho nepřímá (sekundární) uhlíková stopa vyžaduje znalost toho, jak je výrobek likvidován. K tomu jsem nenašel už vůbec nic (pominu suché technické údaje u houfnice - zuzana nebo danuše či tak nějak - 6 výstřelů za minutu), takže ani nevím, jak je jeho likvidace chápána a jakou uhlíkovou stopu může vyvolat.

   A už vůbec jsem nenašel žádné vodítko, kam započíst lety nebo jízdy při obstarávání větších dávek granátů, na které jsou pan premiér i pan prezident nejvíce pyšní. Nemluvě o dopravě hotových výrobků na velké vzdálenosti.

   Zjednodušeně se dá dovodit, že nepřímá (sekundární) uhlíková stopa zahrnuje i všechny tzv. externality. Pak je ovšem na místě otázka, zda mají být externality, které zvětšují uhlíkovou stopu mnohonásobně, započteny k tíži samotného výrobku nebo k tíži země, která kupř. granáty vyrábí (třeba Česká republika) nebo k tíži země, která je likviduje (třeba Ukrajina). V případě Ukrajiny je jistě i rozdíl v tom, jestli granát vybuchne třeba v zákopu, nebo na volné ploše, nebo ve vzduchu. Samotný účinek (počet mrtvých nebo rozsah destrukce) patrně už uhlíkovou stopu nezmění, protože jde pouze o změnu formy energie. Rozhodující pro velikost uhlíkové stopy během likvidace granátu je zřejmě poměr výbušné látky ku kyslíku a výsledná produkce CO2 v m3 výbušných plynů nebo v kg uhlíku. Je velmi těžké stanovit objektivní kritérium, protože třeba produkce v České republice, kterou zbrojní průmysl nyní ekonomicky drží nad vodou, může se svými milióny granátů soupeřit s Ukrajinou, která likviduje také milióny granátů, ovšem z více zemí. Pomohl by nějaký jednoduchý (čti zjednodušující, prakticky použitelný) vzorec,o kterém předpokládám, že jej odborníci (ekologové) používají, ale veřejnosti je utajen. Přitom samotná data by asi dostupná byla(jak uvádí Wikipedie, "...Moderní 155mm granáty obsahují necelých 11 kg TNT...Objem spalných plynů: 730 l/kg...typickou vlastností výbuchu TNT je tvorba mraku sazí po explozi v důsledku relativně nízké a záporné kyslíkové bilance..."). Jde tak hlavně o obecný nezájem ekologů provést důkladný výpočet.

   Prostě jsem neuspěl v nalezení praktického příkladu, který by uhlíkovou stopu lépe objasnil a tak se možná vrátím k tomuto jazykovému výkladu teprve tehdy, až zjistím něco více. Pokud nic nenaleznu, vyřadím tak náročné sousloví ze slovníku - prostě to není pro život nic přínosného a  v našem slovníku se bez uhlíkové stopy obejdeme.

   Zatím z toho činím ten závěr, že pomalý pokrok při dosahování uhlíkové neutrality (prý do roku 2050 plánuje být neutrální Evropská unie, ale například i Praha) je způsoben liknavostí při důsledném dokumentování výroby u zcela běžných, hromadně vyráběných výrobků. Pokud bych takto neuspěl u více výrobků, nedivil bych se, že v povědomí veřejnosti je uhlíková stopa jen vágním, pro praktický život zbytečným pojmem a zodpovědné instituce jsou v nápravě tohoto neutěšeného stavu poměrně pasivní. Jakoby pro ně harmonizace s evropskými směrnicemi nic neznamenala. Von der Leyen nemůže stihnout všechno.
Moje práce na popularizaci a zpřesňování významových nuancí nových pojmů soudobé češtiny se mi pak dělá opravdu špatně.

 

luis
Vývojář (ročník 1955), se zkušenostmi z ekonomiky, managementu, zemědělství a techniky. Zajímám se o makropolitiku a makroekonomiku pouze z pohledu jejího dopadu na lidi, které znám a z pohledu jejich možných reakcí.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.