Slovník pro život - takový, jaký je: Kouzlo nechtěného

    Náš slovník pro život má však charakter spíše slovníku významového a tak nikdy nebude ukončena práce na propagaci toho, co ústy veřejných osob přináší život sám, vždy znovu a znovu.

    Ani houfy marketingových poradců na tom nic nezmění - ba často právě oni to jsou, kteří kouzlo nechtěného - tuto krásnou květinu češtiny - pilně zalévají a hnojí a hnojí. Nicméně v úvodu aspoň krátce a stručně (viz Antonín Přidal): "...Je to kouzlo, které vzniká, když se obsah nějakého sdělení dostane do rozporu s jeho vyjádřením...."

    I autor si klade sebezpytně ruku na srdce, kolikrát už i on sám pojednal o kouzlu nechtěného, aniž by si to uvědomil. Naposledy (Glosička: Furt se něco děje) si všiml, že při prezidentově srovnání ("...Současné Rusko se podle prezidenta Petra Pavla výrazně neliší od Sovětského svazu...") napadne i člověka bez fantazie, že  je možné i jiné srovnání podle stejné zásady ("...Současný prezident Pavel se podle toho, co je o něm známo, výrazně neliší od vojáka Petra Pavla, ...") a faux-pas je na světě a žije si svým životem nechtěného kouzla na rozdíl od původně chtěného sdělení, které udumřelo kdesi na neaktuálních webových stránkách prezidentské kanceláře.

     Nakonec  je vhodné upozornit i na to, že dalším základním rysem kouzla nechtěného je nemožnost činit kohokoliv(i autora) zodpovědným. A to je veliký rozdíl oproti případu, kdy třeba dojde jen k posunu významu díky překlepu. (srv. třeba publikování rozsudku smrti s překlepem "...Soudní rozsudek smrdí....". Tam lze vždy ukázat na osobu vinnou: jednou autor, jindy metér sazby v tiskárně, konečně chyba zvolené jazykové sazby písma Unicode v počítači.

     Nás však zajímá jen naše slovníkové heslo v aktuálním životě. Krásným příkladem je titulek (který mě ostatně na kouzlo nechtěného nasměroval):  "...STAN zahájilo horkou fázi kampaně. Krajské volby nejsou referendum o vládě, řekl Rakušan..." [https://www.forum24.cz/stan-zahajilo-horkou-fazi-kampane-krajske-volby-nejsou-referendum-o-vlade-rekl-rakusan].

     Rakušan, dobře známý vládní činitel pětikoalice, věrný fialový druh, spíše obecně považovaný za prolhaného gaunera než za politika, podle různých vyjádření přímo dozimetricky detekovatelný jako jaderný odpad, umí mnoho. Třeba hodně se v poslední  době ztišil díky Foltýnovi,který odpoutal pozornost od průšvihů vlády i od stavu, k němuž společnost dovedla. Nyní se ovšem volební kampani vyhnout nemůže, a tak se snaží zbavit balvanů vládní neschopnosti na noze volebních subjektů pětikoalice, především STANu. Problém je v tom, že on sám je jedním z balvanů a pouto je silné.

     Jeho prohlášení "...Rámovat nadcházející krajské volby jako referendum o vládě je nesprávné..." vyjadřuje jeho úmysl ale kouzlem nechtěného dosáhl pravý opak. Všichni správně pochopili, že i tyto volby jsou referendem o vládě, protože jinou možnost znechucený volič nemá. A ten kdo vládu miluje, ten to uvítá ještě více - pokud si věří a věří ve schopnosti vlády.

    Z vlastní zkušenosti vím, že na vesnici v minulých volbách odstavení zaběhlých struktur, spjatých s vládní stranou nevedlo ke zhoršení. Infrastrukturní projekty pokračovaly, byly zahájeny nové, jednání na obecním úřadě byla méně byrokratická a život se stal volnějším. Řada faktorů zhoršení života v regionech, jako je inflace, daně, přenos evropské legislativy do podmínek ČR, migrace aj. jsou místní samosprávou neovlivnitelné, protože jsou v kompetenci celostátních institucí.

Takže tam (a to je dnes převážně všude), kde běžný chod vesnice, města či kraje je v pořádku, ale je znehodnocen politikou vlády, jsou nutně třeba i krajské volby výlučně referendem o vládě. Jinak změna k lepšímu možná není.

A tak kouzlo nechtěného způsobilo, že pokud zapůsobil stejně jako na mne, výrok "... referendum o vládě je nesprávné..." jako že "...i tyto volby jsou referendem o vládě..." na většinu voličů, jimž Rakušan směroval své poselství, tak nakonec volby  referendem o vládě budou. Moje jazykozpytné závěryv tom nehrají žádnou roli. Objektivně vzato.

     Kam jsme se to dostali? Pohleďme jen, k jakým úvahám a závěrům vede jedno nepromyšlené prohlášení ministra. Už ho nechme  být.

To ovšem nevylučuje, abychom hledali další krásné příklady kouzla nechtěného. Doba a jazyková vybavenost našich vládních a politických činitelů jsou k tomu mimořádně příznivě nakloněny.