Slovník pro život takový, jaký je: Bezpečnostní

     Jde - poměřováno mými znalostmi mluvnických pravidel - na první pohled o speciální případ, kdy vyřčené slovo(bezpečnostní smlouva, tedy smlouva zajišťující či zvyšující bezpečnost) znamená pravý opak (tedy ne-bezpečnostní, až nebezpečnou smlouvu).

      Tzn. původně se antonyma (slova protikladného významu) bezpečný a nebezpečný mění v synonyma (slova, která mají stejný nebo podobný význam a lze je za určitých okolností zaměňovat).

      Zde vidíme, že život dovoluje češtině v mluveném či psaném projevu ustálit zdánlivě paradoxní záměny významů, aniž by to někomu vadilo. Naopak, vhodným výběrem jednoho ze synonym(slovo bezpečnostní dostalo přednost před slovem nebezpečnou) vyzní celkový smysl sousloví velmi pozitivně. A o to zřejmě tvůrcům jazykového paradoxu šlo.

     Zmínili jsme se, že záleží na okolnostech výkladu použité slovesné hříčky. Jaké tedy jsou ty okolnosti, které nám umožnily daný výklad a pochopení pravého poselství, které tvůrci smlouvy chtěli sdělit při zachování politické korektnosti.

  Jsou  to především  3 objektivní skutečnosti, které může každý pozorovat:

a) Již běžná prolhanost vlády, kde premiér vede prim (bohužel nelze příspěvek natahovat příklady, které jsou notoricky známé a každému dostupné), což možno považovat za platnou zvykovou normu.

b) Náhlost, rychlost a kampaňovitost uzavírání smluv Ukrajiny především s členskými zeměmi NATO  (kupř. těžko lze věřit tomu, že je to náhoda. Za dva roky války o tom nepadla jediná zmínka. Teprve, když snaha rozšířit konflikt na území Ruska pomocí dronových útoků na ruskou infrastrukturu nevyvolala očekávanou odezvu, je to najednou veřejnosti předloženo jako hotová věc. Snaha zapojit jiné země, potažmo země aliance do konfliktu, jsou myslím zřejmé mimo jakoukoliv pochybnost).

c) Náhlá horlivost ministerstva zahraničních věcí při vyvracení mýtů  (kupř. "Bezpečnostní dohoda s Kyjevem neznamená, že čeští vojáci budou bojovat na Ukrajině. Uvedlo to české ministerstvo zahraničních věcí (MZV) v materiálu, ve kterém vyvrací mýty spojené s dnes podepsaným dokumentem. Podpora napadené zemi podle Černínského paláce nedělá z České republiky stranu konfliktu." [https://echo24.cz/a/Hbgiz/zpravy-domov-bezpecnostni-dohoda-s-ukrajinou-nezamena-ze-cesi-budou-bojovat-v-zahranici-uvedlo-ministerstvo-zahranici])). Přitom chybí zásadní prohlášení a sice že žádná případná událost v rámci naplňování této smlouvy nevyvolá aktivaci článků, které zavazují NATO k pomoci dané zemi a tedy by vedly k přímému angažování NATO v tomto válečném konfliktu.

     Nebezpečí těchto smluv pro  naši republiku nám pomůže odhalit statistika. Je totiž naprosto logické, že pokud se budou na základě dvoustranných smluv angažovat v obraně Ukrajiny teoreticky přes dvě desítky zemí (prakticky stačí jen ty nejiniciativnější) a to různými formami, je statisticky vysoce pravděpodobné, že dříve či později dojde k přímému (nevinnému, klidně nezaviněnému, neúmyslnému kontaktu) s ruskými silami. No a potom je nasnadě - protože se bude jednat o člena NATO - zapojení severoatlantické aliance do války podle jejich vlastních právních klausulí. Je to jen otázka času. Nezbývá než doufat, že nejiniciativnější bude některá z vyspělých západních zemí a my tentokrát zaváháme.

      Takže si to shrňme: Název smlouvy, obsahujícín slovo bezpečnostní, lze chápat v uvedeném významu pouze v obecné poloze, nebo podle okolností (třeba, kdy strůjcem je člověk, jenž ctí pravdu atd...). 

Příkladů podobných jazykových aplikací ovšem v běžném životě najdeme nezměrný počet. (Příkladně "babiččina domácí mouka" nemusí nutně znamenat, že obsahuje nepovolené pesticidy či pochází z cizí úrodné černozemě, ani to, že žádná babička ve velkovýrobní továrně mouku nemele. Ale podle okolností to může být mnohem horší.)

A tak nezbývá, než nad čteným textem důkladně uvažovat s využitím všech možných výkladů mluvnických principů, než si utvoříme názor, který nás pak lépe ochrání před pozdějším překvapením. Potom s klidem kupme mouku a sledujme jak fungují smlouvy.