Rituální tanečky bez pravidel

     Musím předeslat, že mě vcelku příliš nezajímá kdo, proč, kdy přesně a jak se nořil do studených vod, aniž by měl za cíl otužování. Tomu se věnují jiní a lépe. K zamyšlení nad těmito událostmi mě vedly jiné motivy.

     V kontextu naší doby je očividné, že pozvolné, postupné narušování, nerespektování a likvidace zaběhlých pravidel může nevadit jen tomu, kdo z toho těží. Leckterý zkušenější horník by Vám ovšem potvrdil, že každá těžba jednou skončí a pokud není nové naleziště, skončí i pohádka a zbývá jen nepořádek.

       A tak jsme byli svědky toho, jak jedni volali po respektování mezinárodních pravidel a jiní se těšili z jejich eroze. Veřejnost? Ta viditelná fandila "uvolňování" mezinárodních pravidel, protože to byla rozhodně nečekaná změna a změny byly pro veřejnost vždy vzrušující a zajímavé. Postupně se dodržování mezinárodních pravidel vytratilo z diplomacie, z politiky, z řešení krizí i z běžných vztahů.

    Někdo by mohl namítnout, že běžné mechanismy fungují dále. Nu ano. Oficiální postupy, politické rituály, prostě formální náležitosti a rituály vytváří dojem, že se stále něco děje, co je v rámci norem a že pokud bude nutno, vždy bude o co se opřít. Ovšemže taková opora se vytrácí.

   Třeba už ani OSN už není tím co bývalo. Dnes by se jeho autority rádi dovolávali ti, kteří ji podkopávali pro uspokojení svých parciálních zájmů a velmocenských ambicí.

Naříkat nad tím? Jistě že ne. Jsou to věci nevratné. A tak žijeme v novém světě, kde z užitečných (pravda, jsou i neužitečné) pravidel a z rituálů s nimi spojených, zbyly jen ty rituály. A z tohoto úhlu pohledu by se mělo nahlížet i na vrtání trubek, zásahy do suverenit států a další podivné ošidnosti.

Proč tak zeširoka? Protože na současných potrubních výronech plynu jsou zajímavé pouze důsledky a to proto, že jsou 

- nevratné

- neovlivnitelné

- prakticky nenapravitelné

tím mají charakter důsledků přírodních procesů (tam se to také neřídí pravidly lidí), kterým je třeba se tak maximálně přizpůsobit. To je v jádru vše.

Pročež zůstávají jen holá fakta:

• Jako že dvě potrubí, která byla k dispozici pro dopravu levného plynu z nalezišť k vysoce ekonomicky vyslělým spotřebitelům už k dispozici nejsou - a nebudou.
• Vždyť kdo by se hrnul do opravy? Komu by se chtělo ji financovat? Přece už neplati pravidla, dříve platná. Nelze se spolehnout, že ten, kdo to opraví, na tom vydělá. 
• Nelze se ani spolehnout, že opravený plynovod nebude poničen znovu. Takže provozovatel vysílá podvodní drony k místu poškození jen jako rituální taneček v odpověď na rituální bezcenné výzvy případných zájemců o plyn.

Ceny plynu také neblázní více než dříve:

• Po předchozím masírování veřejnosti o cenách a politickém odéru různých plynů, by se chtělo věřit, že cena plynu se znásobí a zůstane vysoká hodně dlouho. Přece omezené jiné potrubní cesty vše nenahradí(nehledě k tomu, že pokud stará pravidla nefungují tak mohou být narušeny kdykoliv také);  LNG je dražší. Ovšem zemní plyn, který třeba na komoditní burze Power Exchange Central Europe, a. s. (aukce elektrické energie a zemního plynu - ceny ročních dlouhodobých kontraktů) [ https://www.kurzy.cz/komodity/pxe-zemni-plyn-graf-vyvoje-ceny/?dat_field=01.09.2022&dat_field2=28.09.2022 ] zaznamenal nárůst; ale ten nebyl zdaleka větší než ty předchozí - ani netrval tak dlouho.
• asi o něco vyšší cena bude, ale burzu to nerozhodí. Zkrátka a dobře, bude dráže, zaplatí to určitá část společnosti a západní svět si zvykne.,

Z důsledků těží mnoho subjektů:

• jednat Ti, kteří dodávají plyn jinými trubkami (zatím, dokud jim je někdo nenavrtá)
• a pak také ti, kteří dodávají tzv. anonymní (rozuměj nésankcionovaný) plyn, tedy LPG a to jak USA, tak Rusko.

Proč tolik slov o pravidlech? Protože pokud pravidla neplati na jednom místě, jaká je šance, že se tato neplatnost nerozšíří? Není-li chráněn pravidly jeden plynovod, jaká je jistota, že nebudou stejnými pravidly chráněny ostatní plynovody na celém světě? Ať zvedne ruku a čestně se přihlásí jako chlap, kdo by to dokázal zastavit - teď, když už to dávno začlo.

Zkusme logiku základní školy: Pokud existuje ten, koho vážně postihlo "navrtání trubek", tak to je ten, kdo to neudělal. A pokud si usmyslí, že ví, kdo to udělal, pak mu nic nebrání(je přesvědčen, že pravidla už přece byla zrušena), aby komukoliv navrtal jeho potrubí nebo přecvakal dráty. Kdo to zastaví? To bych moc rád věděl. 

Z hlediska celospolečenské bilance potřeby plynu:

   Plyn bude rozhodně dražší, ale ne katastrofálně. Jeho omezená nabídka se bude bilancovat na klesající poptávku díky nechtěným "úsporám" (podezřele nemedializované útlumy činností firem, farem, živnostníků aj. se zatím jakoby nepočítají, ale budou významné).

    K ceně plynu se přidruží všechny ostatní proinflační vlivy, jedno jakého původu (ECB, ČNB, vláda, dotační a záchranné výdaje, nižší nabídka zboží......), působící již jako součást ekonomického prostředí, bez toho, aby s tím vláda vážně výhledově kalkulovala.

A tak dluhy porostou, celá společnost (kromě jistých vrstev) zchudne a pak asi záměry vlády, která vyhlašuje že potřebujeme více zbraní a to jen ty nejkvalitnější, nabudou na aktuálnosti.

Malá poznámka na margo dotací a pomoci: Při prvních příznacích toho, že by měl stát dotovat (zachraňovat) firmy penězmi daňových poplatníků a penězmi jejich pravnoučat by rozumný národohospodář mohl zvážit přinejmenším, že:

• toto léčení následků je nesrovnatelně méně účinné než prevence
• toto léčení následků nutně pomůže zachovat firmy, které tu už dávno neměly existovat a přežívají jen kvůli deformované ekonomice
• stát by měl by mít připraveno nepřeberné množství programů a projektů (od infrastruktury po drobné dotační programy), které lze okamžitě vyhlásit a realizovat, tak aby tytéž peníze (daňových poplatníků a jejich pravnoučat) přinesly společnosti trvalé hodnoty a podpořily budoucí prosperitu. Prostě pokud vím dopředu, že budu muset nalít do ekonomiky velkou, zásadní sumu peněz, tak zásadně za něco,  (nejlépe za to, z čeho budeme  mít později prospěch všichni)  přednostně před pouhým darováním (to jen jiný, modernější  název pro dotace, ten starý název byl něco mezi investicí do budoucnosti a podporou clospolečensky prospěšné aktivity)

Malá poznámka na margo toho, jaké možnosti orientace v situaci má obyčejný občan:

     Podobně jako kdysi u covidu (předtím než jsem resignoval na snahu osvětlit výhodu dobré celospolečenské strategie pro to, aby jedinec mohl na jejím základě a dobré informovanosti o ní zvolit si svoji úspěšnou individuální strategii co nejlepší) jsem přešel zpět na pozice vlastní individuální strategie pro úspěšně zvládnutí situace, učinil jsem tak před časem i v oblasti energie a inflace - tedy moje úvahy z makropohledu jsou již jen nahodilé a všímají si spíše obecných trendů mimo hlavní pozornost.

    Ovšem nechtěl bych být v nastávající době v situaci "panelákových" (nepejorativně míněno) občanů, kteří jsou závislí plně  na centrálních zdrojích energie a tepla a kteří vše do domácnosti musí brát pouze z pultů obchodů. Ostatní mají možnosti větší a lze s potěšením sledovat, jak toho i masivně využívají.

    Doba nahrává těm, kdo se spoléhají na své činy(domácnost bez plynu)  a ne na cizí pravidla. Spoléhat na to, že ti, kteří nerozuměli starým pravidlům a předčasně je bezdůvodně ohýbali, by dokázali stanovit nová, lepší, je ničím nepodložený idealismus.