Jiří Vyvadil: K volbám v Donbasu

Právo národa na sebeurčení je v mezinárodním právu bráno absolutně a není nikterak omezitelné vnitřními předpisy. Připomínáme, že toto právo bylo vyargumentováno k dokonalosti právě Západem při známém kosovském precedentu, kdy Západ argumentoval tím, že k odtržení není zapotřebí žádného povolení od ústředních státních orgánů.

Mezinárodní soud OSN na základě bodu 2 článku 1 Charty Organizace spojených národů s tím souhlasil a ve svém rozsudku z 22. července 2010 zmiňuje následující: „Žádný obecný zákaz jednostranného vyhlášení nezávislosti z praxe OSN nevyplývá“ – a dále: „Obecné mezinárodní právo neobsahuje žádný použitelný nástroj k zákazu vyhlášení nezávislosti“.

K doložení politické účelovosti argumentace Západu, zejména USA je vhodné ocitovat Písemné memorandum USA ze 17. dubna 2009, předložené témuž Mezinárodnímu souduv souvislosti se slyšením ohledně Kosova, kde se říká : „Deklarace nezávislosti mohou, a často se to stává, porušovat vnitřní legislativu. To však neznamená, že dochází k porušování mezinárodního práva“.Konec citátu.

Z uvedeného hlediska je tedy j e d n o z n a č n é, že Doněcká lidová republika i Luganská lidová republika byla z hlediska mezinárodního práva z c e l a oprávněna uspořádat na svém území volby, které mají posílit její legitimitu a stabilitu.

Průběh voleb ukázal přesvědčivé nadšení lidí demokraticky podpořit nezávislost svých zemí a posílit tak své postavení.

Navíc se ukazuje, že na rozdíl od České republiky, kdy důvěra, zejména v legitimitu některých institucí jako např. Senátu je žalostně nízká a voleb se účastní cca 10 – 15 % voličů, volební účast v obou těchto nových republikách byla neskonale vysoká a vyšší i než v západní části Ukrajiny.

Přátelé Ruska v ČR vysoce oceňuji, že Rusko odolalo vyděračským praktikám USA, Německa, Francie, (Kyjev není třeba brát vážně) a je rozhodnuto tyto volby, které jsou příkladným projevem demokracie, pokládat jako legitimní.

Podle našeho názoru nejde jenom o politické důsledky, jde možná ještě více o ochranu základního lidského práva, práva na život ruských obyvatel DLR a LLR, kteří jsou ohrožováni setrvalými útoky polofašistických vojenských sil Kijevského vedení.

To, že Ukrajina nebude jednotná, je jasné. Konec konců i my jsme si na dvakrát zažili a využili práva národa na sebeurčení : Poprvé, když jsme vyhlásili nezávislost na Rakousku – Uhersku a podruhé, když na přání slovenské reprezentace došlo k rozdělení Československa.

Ukazuje se, že právo národa na sebeurčení má hluboký humanitní smysl: umožňuje rychlé odstranění napětí tam, kde existence různých národů v jednom státě by vedla k trvalým a krvavým problémům.

Přátelé Ruska v České republice jsou přesvědčeni, že nedělní volby v obou novorosijských republikách budou dalším krokem k racionálnímu řešení ukrajinské krize