Deník Právo na straně Schwarzenberga?

Již řadu let nemám žádné iluze o kvalitě, objektivitě a nezávislosti českého tisku. Ostatně není žádným tajemstvím, že obsah novin neurčují redaktoři, ale především majitelé jednotlivých titulů a velcí inzerenti, bez kterých by tištěné noviny těžko mohly vycházet. Toto je jednoznačné a veškeré popírání této skutečnosti vyznívá dosti komicky. Deník Právo je jedním z tradičních titulů na našem trhu. Z bývalého Rudého práva se v nových poměrech stal čtenářsky přitažlivý deník, který si našel své pevné místo v konkurenci ostatních novin, včetně bulváru. Ještě v devadesátých letech nesl tento deník název Rudé právo i nadále, i když slovo rudé bylo vytištěno sotva viditelně. Zároveň tento deník měl uvedeno v názvu, že jde o levicový list, později byl tento výraz nahrazen oním všeobecným a do značné míry bezobsažným „nezávislé noviny“. Někdy v polovině devadesátých let došlo ke změně názvu z Rudého práva na Právo. Tehdejší šéfredaktor k tomu na vysvětlení na titulní straně uvedl, že právo je jen jedno a nemůže být tedy rudé ani jiné. V 90. letech do redakce přišly některé osobnosti, které dokázaly držet solidní úroveň zejména publicistiky jako byl Pavel Dostál, Jiří Hanák, Jiří Franěk, Alexander Kramer či Pavel Verner. Právo si i nadále dokázalo držet přízeň čtenářů. Čtenáři současně nemohli nezaznamenat, že deník až příliš nápadně začal stranit ČSSD nejpozději od jejího rychlého růstu v polovině 90. let, snad aby vyrovnal poměry na novinovém trhu, když MF a Lidové noviny stály vždy názorově na pravo a jejich podpora ODS, později TOP 09 byla velmi výrazná. Ostatně tyto deníky podporu pravicových stran a jejich politiky ani neskrývaly. S Právem to bylo poněkud složitější, jelikož vždy poskytovalo dost prostoru i názorům nelevicovým.

Bylo zajímavé sledovat, jakým způsobem začalo Právo informovat po 1. kole prezidentských voleb. Zejména komentáře na stránkách publicistiky se většinově postavily na stranu K. Schwarzenberga. A nezůstalo jen u nich. Například volební anketa tzv. osobností veřejného života, které jsou oslovovány, aby se vyjádřily koho budou volit, jsou snad záměrně vybírány podle toho zda volí knížete. Téměř všichni oslovení se vyslovují jednoznačně pro knížete, mnozí tu jednoznačnost své podpory ještě doslova zdůrazňují. Je ten výběr osobností opravdu náhodný nebo snad chce Právo svým dílem zabránit Zemanovi v jeho zvolení? Není pochyb, že výběr oněch osobností je dělán jen v rámci Prahy, jakoby Praha byla celá Česká republika. Proč nejsou osloveny také osobnosti i mimo Prahu a ne jen většinou herci nebo obecně umělci? To už by totiž výsledek ankety tak jasný nebyl. Ta nevyváženost je ale do očí bijící a osobně silně pochybuji, že jde jen o pouhou náhodu. I další zprávy věnující se 2. kolu prezidentských voleb vyznívají spíše pro Schwarzenberga a jejich řazení opět vypovídá o zjevném stranění tomuto kandidátovi. Jde opět o jakousi náhodu nebo o cílený záměr? Mám pádný důvod si myslet, že jde o to druhé. Právo se tímto zapojilo aktivně do předvolební kampaně na straně Schwarzenberga. Jinými slovy, dělá mu reklamu, zda placenou či neplacenou nedokážu posoudit. Osobně mě tato zaujatost překvapila, čekal jsem v této věci opravdu nestrannost a vzhledem k zaměření novin spíše mírnou podporu Zemana. Jakoby i v Právu podlehli oné cílené kampani ve prospěch moudrého knížete, kterého údajně zná celý údajně svět a který by nás prý výborně reprezentoval v zahraničí. Je to velmi trapná agitka, ale jak vidno má ji Právo asi zapotřebí. Možná je ale hlavním důvodem pokusit se zvýšit náklad novin v Praze a okolí. Já jsem na druhou stranu ve svém okolí zaznamenal hned od několika pravidelných čtenářů tohoto deníku, že již jej kupovat nebudou. Že si raději občas koupí Haló noviny nebo třeba i Blesk. Myslím si, že podpora tzv. celebrit a dalších osob, které se vždy točily podle větru a pochybných miliardářů nemusí být vůbec rozhodující a na nerozhodnuté voliče nemusí mít zásadní vliv. Je dobré se ale podívat, kdo koho podporuje už jen pro zajímavost. A pak, často jsou za takovou podporou vidět zajímavé vazby, sociální i ekonomické.

Podle mě je velmi důležité, že Zemanovi vyslovily podporu odbory, většina hejtmanů nebo také vlastenecké organizace, odbojáři a řada občanských iniciativ jako je například Spojenectví práce a solidarity. O takovéto (posledně jmenované) podpoře však ani Právo raději vůbec nepíše. Místo toho hledá důvody, jak Zemana co nevíce vylíčit jako škůdce ČSSD a pohromu pro tuto stranu, když se dostane na Hrad. Pokud si někdo myslí, že Zeman usiluje o Hrad jen proto, aby mohl škodit ČSSD, opravdu velmi silně podceňuje jeho inteligenci. Své polínko na hranici pro Zemana si v Právu přidal už i Petr Pithart nebo Anna Šabatová. Někteří další budou jistě následovat, neboť propagandy není nikdy dost.

Ovšem páni redaktoři Jiří Hanák nebo Alexandr Mitrofanov a někteří další tento nesmysl o Zemanovi na Hradě coby škůdci ČSSD budou opakovat třeba každý den jen poněkud jinými slovy. Tímto postojem mnozí redaktoři a komentátoři v Právu znovu opakovaně dokazují, že podceňují i inteligenci svých čtenářů. To by se jim ale mohlo dost vymstít. Ale když je to baví a jsou za to slušně placeni, vlastně se ani jejich názorům nedivím. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej...