Covidová neinformovanost

obrazek
9.10.2020 12:09
V době možností sdílení informací všemi možnými prostředky, během již více než půlročního trvání celosvětové pandemie, paradoxně nemá běžný občan potřebné informace k tomu, aby se mohl proti viru efektivně bránit. Snad jen stále opakované pravidlo 3R, roušky, ruce, rozestupy.

Ochrana informací o občanech v EU nabrala nařízením požadavků GDPR byrokratickou turbulenci a nechala vydělat zejména školicím firmám, kteří masově vtloukají organizacím, jaké hory papírů musí spotřebovat k splnění těchto náležitostí.

Nesmět vědět o někom, kdy a kde se narodil, když si to stejně najdeme bleskově ve veřejných registrech, je paradoxní. Stejně tak si pomocí internetových map okamžitě najdeme majitele nemovitostí v celé ČR, včetně detailních leteckých pohledů na jejich pozemky.

Co je ale závažnější, je fakt, že v době životům nebezpečné pandemie si občané nemohou zjistit informace o tom, kde se vyskytují zejména již nakažení spoluobčané. Lze zjistit jen hrubé lokální výskyty pomocí semaforových map max. do úrovně okresu. Přehledy o konkrétních nakažených občanech nemají ani pracovníci zastupitelstev obcí a měst. Na tyto informace je embargo a lze se je dozvědět pouze pokoutným způsobem, zejména systémem jedna paní povídala.

Logicky se lidé mohou nakazit ve velkých domech od utajených nakažených nebo karanténovaných spolubydlících, i přes zákazy tito vycházejí z bytů, přijímají návštěvy, mají otevřená okna, používají balkóny. Jsou ale podle pravidel našeho státu utajeni a nesmějí být prozrazeni. Nesmí snad být dokonce prozrazen ani žák, který nepřijde kvůli nakažení do školy a spolužáci s ním byli ve styku.

Vím, že to zní neeticky, ale proč neexistují legislativa a nařízení o tom, aby byly označeny např. certifikovanými samolepkami se symboly viru vchody do společných domů, kde jsou aktuálně nakažení a nakonec i dveře jejich bytů. Samozřejmě by k tomu měla být zavedena služba, která by označení aktualizovala. Zdraví občané by si mohli takto adresně dávat pozor, vyhýbat se označeným domům a bytům. Snížilo by se tím i prohřešky nakažených, kteří bezohledně porušují pravidla karantény, protože by o se báli kritiky spoluobčanů. Jde přece o životy a trvalé následky na zdraví občanů, to je velice závažný argument.

 

Lidé, kteří jsou nosiči viru a nemají žádné příznaky, jsou největší neznámá. Dosud není jasné, jak dlouho vir mohou přenášet, ani jestli se ho vůbec někdy zbaví a hlavně jak. Proč se tato neznámá neřeší a nechává se dál nosiče šířit nekontrolovaně virus? Snad by tomu pomohlo testování všech, jak navrhoval nedávno ministr zdravotnictví, ale údajně by to mělo být jen dobrovolné.

novotny
Zabývám se problematikou využití poznatků moderního výzkumu a vývoje pro zlepšení stavu naší společnosti.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

luis

Prakticky musím se vším v příspěvku v zásadě souhlasit, ale změnu bych příliš nečekal.

Zatímco v období první vlny, kdy se vynořovaly zastaralé postupy ( a proti nim nastoupila improvizace v tom kladném smyslu, iniciující inovace) a zastaralé prostředky (tristní stav státních hmotných rezerv, velká neznámá v tom, kdo co a v jakých kapacitách je schopen zásobovat stát v domě epidemií a další), tak přes počáteční zaspání byl náběh akcí, informovanosti a nasazení obdivuhodný.

Znovu připomínám - chyby byly v této době pochopitelné.

Nyní je situace naprosto jiná. Uplynulý čas od první vlny využily (ne)kompetentní orgány pro uspořádání defilé promarněných příležitostí, pro odložení získaných zkušeností do spodní zásuvky mezi ostatní nepořádek a k návratu k rozplizlým - protože redundantním, tedy přebytečným a nepotřebným - informacím na úkor zásadních, jednoduchých a hodnověrných poznatků, sdílených odborníky s občany. Mistři komunikace se nějak příliš zahleděli do sebe.

V druhé vlně se vynořuje už jen zastaralé myšlení. Kupř. na rozdíl od první vlny reprodukční číslo neříká vůbec nic užitečného - hlavně  proto, že je odvozeno pouze od počtu testovaných a počtu zjištěných nakažených lidí (proč jej mistři komunikace raději nenazvou reprodukční číslo testovaných osob? - prostě neznáme reprodukční číslo platné pro netestované vs. zjištěné nakažené a už vůbec neznáme reprodukční číslo platné pro netestované vs. dosud nezjištěné nakažené; k tomu poznámka: tolik z matematiky a z moderní statistiky si mnoho z nás  pamatuje, abychom věděli, že by mohla být tato čísla s určitou mírou pravděpodobnosti dopočtena, zveřejněna a uvedena do souvislosti s vývojem situace). Když už jsme u té statistiky - v době, kdy nás experti a média krmí bodovými odhady a rychlozávěry statistických průzkumů (volební, marketingové, spotřebitelské) a chlubí se svým zadavatelům jejich přesností a věrohodností, mohou opravdoví statistici jen tiše sténat nad testováním statistického základního souboru - tedy všech. To byl jen jeden příklad, pan Novotný dokládá i ty konkrétnější.

Zastaralému myšlení dodává politikaření nové mocné impulsy. Znovu připomínám - chyby jsou v této době neomluvitelné.

Noticka na závěr na margo myšlenky pana Novotného:"Logicky se lidé mohou nakazit ve velkých domech od utajených nakažených nebo karanténovaných spolubydlících..."

Jsem vcelku rád, že nebydlím třeba v Praze v paneláku s výtahem, kde (na základě vlastní zkušenosti v minulosti) si nemyslím, že by výtah a vůbec vše odshora až dolů nebylo ideální prostředí pro šíření viru. K tomu jsem žádné doporučení v médiích ani nezaregistroval a tak včerejší informace mého známého, že na soukromé svatbě nakazil pozvaný moderátor z Prahy (aby svatba měla úroveň) co se dalo, mě do toho vcelku zapadá. Vždyť ten nešťastník za to ani snad nemohl, ani to možná netušil.